"Bezhotovostní platby, ať již platba kartou, či on-line platební metody, jsou totiž dostatečně dohledatelné, a podle našeho názoru do EET v zásadě nepatří," řekl ČTK výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška.

E-shop Alza.cz považuje úpravu provedenou Ústavním soudem ve vztahu k bezhotovostním platbám za logickou. "Rozhodnutí budeme v našem informačním systému samozřejmě reflektovat, nicméně další úpravy tohoto informačního systému s sebou ponesou opět nadbytečné náklady," uvedla mluvčí Patricie Šedivá. To, že změny nastavení informačního systému budou spojeny s dalšími investicemi potvrdil i Datart. Například Mall Group vyšlo zavedení EET v minulosti na několik milionů korun - změny zahrnovaly úpravu všech webů, nastavení komunikace se zákazníky i přesnou koordinaci s přepravci.

"Rozhodnutí v podstatě vítáme, ale bezhotovostní platby z EET měly být vyjmuty hned. Budeme muset opět upravovat systém vydávání účtenek, přičemž budeme muset rozlišit, co je platba kartou a co je platba v hotovosti na výdejním místě," dodala Andrea Čižmářová z Kasa.cz.

Podle společnosti KASAmax, která prodává pokladní systémy, vyjmutí plateb kartou a bezhotovostních plateb bude znamenat komplikace jak pro poskytovatele pokladních systémů, tak podnikatele. Bude nutné provést rychle úpravy v aplikacích. "To bude znamenat samozřejmě zátěž pro nás jako poskytovatele pokladních systémů, ale výrazně to dopadne také na naše klienty. Ti si budou muset systém aktualizovat, což v některých případech nebude větší problém, jinde ale bude potřeba aktualizace manuálně přímo u provozovatele. Zde pak budou nutné výjezdy našich techniků," uvedl provozní ředitel společnosti Martin Laštovica.

Podle ministerstva financí ale ze zrušení povinnosti evidovat platby kartou pro poplatníky nevyplývá nutnost své IT systémy měnit. Nic jim nebrání nadále evidovat i tyto platby a zákazníkům vydávat účtenky, uvedlo ministerstvo.

EET by se podle rozhodnutí soudu neměla týkat například plateb kartou. Tržby plynoucí z bezhotovostních převodů jsou podle soudu poměrně dobře dohledatelné a není tedy dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci. "Stát musí dodržovat určité jisté informační sebeomezení, může-li jím zajišťované funkce zabezpečit i jinak. V opačném případě dochází k porušení práva na ochranu soukromí a na informační sebeurčení tak, jak je tomu v tomto případě," uvedli soudci.