Akciová společnost vlastněná městem loni hospodařila vyrovnaně. "Bylo to zásluhou zvýšení proplacení prokazatelné ztráty od města, růstem tržeb z externích činností a snižováním provozních nákladů," uvedl Turek. Prokazatelná ztráta v roce 2015 činila 248 milionů korun, město uhradilo 190 milionů korun. Loni byla ztráta 219 milionů a magistrát zaplatil podniku 208 milionů korun. "Na letošek je schválen příspěvek města 213,6 milionu korun," řekla ekonomická náměstkyně Simona Mohacsi.

Podnik ušetřil například za pohonné hmoty, protože po městě už jezdí 30 nových autobusů na stlačený zemní plyn, které nahradily staré naftové vozy. Obnova vozového parku má pokračovat. Nejstarší autobus ve vozovně ústeckého podniku je z roku 1988. V plánu je pořízení čtyř dvanáctimetrových autobusů a čtyř šestnáctimetrových a devět trolejbusů s pomocným bateriovým pohonem. Ty by měly vozit cestující po Benešově mostě v době, kdy tato spojnice labských břehů bude pro ostatní dopravu zcela uzavřena.

Náklady na pořízení autobusů a trolejbusů jsou zhruba 200 milionů korun, velkou část by měla pokrýt dotace z Evropské unie.

Řidiči v ústeckém podniku dostali k 1. lednu přidáno a mají tak podle náměstkyně více, než vyžaduje nařízení vlády. "Platy se zvýšily zhruba o 2000 na osobu," uvedla náměstkyně. V kolektivní smlouvě uzavřené od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2019 mají zaměstnanci deklarován růst pohyblivé složky mzdy, která nyní činí 750 korun, o 500 korun každý rok. "Podařilo se nám stabilizovat tým řidičů, ale je samozřejmě těžké je udržet, problém je najít zaměstnance údržby a další," řekl náměstek pro dopravu Milan Šlejtr. Dopravní podnik má 500 zaměstnanců, z toho asi 360 je v odborech.

Už o prázdninách začne rekonstrukce budovy podniku ve vozovně ve čtvrti Předlice. Investovat je nutné podle Turka i do dalšího majetku. Společnost také znovu připravuje elektronický odbavovací systém.

Systém s čipovými kartami měly mít ústecké autobusy původně do konce roku 2015. Nemají jej zatím vůbec. Ústí projekt nedokončilo a musí zaplatit zhruba 10.000 korun jako pokutu, rozhodl o tom monitorovací výbor Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad. Městu přitom hrozila pokuta až 50 milionů korun.