"Snažíme se hledat určitou rozumnou vyváženost mezi zájmy hospodářskými a zájmy ostatními," řekl po podpisu dohody Szórád. Podle Pelce je důležité, aby bezzásahové plochy byly reprezentativně rozloženy od lužních lesů až do horských oblastí. Přírodovědci na nich zkoumají samovolný přírodní vývoj a jejich poznatky využijí lesníci i ochránci přírody pro rozvoj přírodě blízkých forem lesního hospodaření i stanovení péče o chráněná území.

V oblasti Ve Studeném, která je součástí národní přírodní rezervace, rostou nejrozsáhlejší lesy s původní skladbou dřevin v údolí řeky Sázavy a jde o nejzachovalejší bučinu ve středních Čechách, kde se daří mnoha rostlinám a živočichům. Přispěla k tomu skutečnost, že se v těchto lesích už více než sto let hospodaří velmi omezeně.

"Nachází se tady hodně padlého dřeva, na které jsou vázány vzácné druhy hub i hmyzu," uvedl Martin Klaudys z AOPK. Z hub jde podle něj například o kornatce praskajícího, který vytváří povlaky na padlých kmenech stromů, nebo o helmovku dvojvonnou, jejíž zápach připomíná použitou krabičku od cigaret a postupně přechází ve vůni čerstvě natrhaných ředkví.

"Tohle území je pro nás velká učebnice. My tady vidíme, jak se les vyvíjí bez zásahů člověka," dodal Klaudys. Podle lesníka Tomáše Vršky bude do budoucna zajímavé sledovat například to, jak si budou dřeviny konkurovat a zda si buk udrží nynější vysoké zastoupení.

Pro návštěvníky se podle Szóráda prakticky nic nezmění. Musejí si ale dávat větší pozor na nestabilní stromy, které by teoreticky na někoho mohly spadnout. "To je odvrácená strana mince bezzásahových území," dodal.

Ve středních Čechách jsou plochy se stejným režimem také v národních přírodních rezervacích Karlštejn a Libický luh, jde o lokality Doutnáč a Havrany. Lesy ČR a AOPK letos plánují vyhlásit další bezzásahové území v Mionší na Moravě.