Podle ministerstva dopravy měl noční zákaz kotvení na vodních plochách především zvýšit bezpečnost plavby. Jakýkoliv vliv na bezpečnost se ale během loňska v praxi nepotvrdil, uvedlo v materiálu ministerstvo dopravy. Úřad se proto rozhodl zákaz zrušit jako neodůvodněné omezení svobody plavby.

Před loňskou změnou bylo možné kotvit maximálně na 24 hodin tam, kde lodě nikomu nepřekážely a kde nebylo kotvení zakázáno značením, řekl ČTK předseda Českého svazu lodního motorismu Jiří Pěknice. Podmínkou bylo, aby loď po celou dobu hlídal kapitán, nebo jiná osoba. Povinnost kotvit přes noc pouze v oficiálních přístavištích podle něj narážela i na kapacitní možnosti marín. Jejich provozovatelé například nevěděli, jestli jim přes den dorazí na noc pět nebo třeba 30 lodí.

Otázka kotvení ale není jediným kritizovaným bodem loňské vyhlášky. Rozšířila třeba možnost rychlé jízdy motorovými plavidly, proti čemuž protestují například obce v okolí vodních ploch. Omezit rychlost plavby značením zvažuje například Státní plavební správa pro úsek Vltavy z pražských Modřan ke Smíchovu. Současná novela vyhlášky se ale k těmto problémům nevyjadřuje.

Loňská legislativní změna rozdělila vodní toky do tří kategorií. V první kategorii, zejména na horních tocích řek a malých nádržích a rybnících, je provoz motorových lodí zakázán. Na dolních tocích Vltavy, Labe, Moravy a větších vodních plochách, jako jsou například vodní nádrž Rozkoš či rybník Velké Dářko, smí jezdit rychlé čluny bez rychlostního omezení, pokud se nepřiblíží ke břehu na 25 metrů a v některých případech na 50 metrů. Na zbylých vodách je možné používat jen plavidla s omezením výkonu motoru do deseti kW, a to pouze ve výtlačném režimu, kdy se plavidlo nezvedá nad hladinu.