Cíl dosáhnout letos přebytku je ale již v tuto chvíli zřejmě nerealistický, uvedl Blanchard. Poukázal na to, že poslední prognózy naopak předpokládají sestup řeckého rozpočtového hospodaření do deficitu.

Přehodnocení vyhlídek na přebytky povede k tomu, že Řecko bude potřebovat od věřitelů další finanční pomoc. To ale může fungovat jen v případě, že Řecko předloží solidní program, řekl Blanchard.

"Vzhledem k tomu, že nejnovější odhady mluví o značném rozpočtovém deficitu, potřebujeme (od Řecka) věrohodná opatření, která jej přemění zpět v přebytek a udrží aktivní saldo i do budoucna," citovala Blancharda agentura Reuters. "V této chvíli je k tomu daleko," dodal. Řekl také, že řecký důchodový systém je stále až příliš štědrý a že země zaměstnává přehnaně velké množství státních zaměstnanců.

Evropská komise před třemi týdny snížila odhady řeckého hospodářského růstu a výsledků rozpočtového hospodaření. Primární přebytek, do nějž se nezahrnuje obsluha dluhů, má být letos jen 2,1 procenta HDP proti téměř pěti procentům HDP, které se odhadovaly o tři měsíce dříve. Komise také zhoršila odhad celkového letošního rozpočtového hospodaření na deficit 2,1 procenta z původně očekávaného přebytku 1,1 procenta HDP; propad do schodku čeká i v příštím roce.

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení platnosti druhého záchranného programu pro Řecko, výplatu zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) Aténám ale podmínila tím že zástupci věřitelů zhodnotí pozitivně reformní plán nové řecké vlády. Jednání od té doby postupují jen velmi pomalu, třebaže silně zadlužená země peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.

Klíčovým termínem pro dosažení dohody je nyní 5. červen, kdy musí Řecko uhradit MMF další splátku dluhu; za celý červen musí vyplatit fondu celkem 1,6 miliardy eur. Řečtí vládní činitelé přitom v posledních dnech říkají, že bez nových úvěrů od věřitelů už nemají peníze na splácení dluhů.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.