Ve vesnici mezi Pálavou a Pohořelicemi už roky nevědí, jak vypadá pořádný déšť. Letos tam po dvou stech letech vyschly i ty nejhlubší, až devítimetrové, studny. Vodu ve vsi málem vyvažují zlatem. Ve vesnici závislé na zemědělství se přísně omezuje zalévání. Potoky byste tady hledali už marně, za pár dnů do mrtě vyschne v Přibicích i poslední z tří rybníků, ryby v něm už uhynuly.
Ještě před pár lety přitom chytaly děti v Přibicích v obecních rybnících v létě ryby, v zimě se na nich proháněly na bruslích. Před čtyřmi roky zde však začaly vodní zdroje vysychat. „Při kopání studně za domem jsem si před léty vystačil se dvěma betonovými skružemi, a to ještě voda přetékala vrchem. Kolem baráku bylo třeba udělat drenáž, protože stál na bažině. Předloni jsem musel prokopat metr, abych měl ve studni aspoň trochu vody. Letos jsem už v hloubce šesti metrů a vody v ní moc není,“ tvrdí starosta Přibic Miroslav Effenberger (38).
Není sám, kdo ve vsi kutá. „Letos poprvé za mého života nám vyschla naše 200 let stará devítimetrová studna,“ posteskla si Marie Bendová (67). „Ani od předků jsem nikdy neslyšela, že by v ní nebyla voda,“ dodala smutně. Úrodu, stejně jako sousedé, odepsala. Pohled na brambory ji přivádí skoro k pláči, meruňky ani další ovoce letos nejsou. Co nespálil mráz, zaschlo. Daří se tady ale fíkům. Vloni by z nich starosta dokonce vypálil 50 litrů kořalky.
Za poslední roky v Přibicích nenapršelo najednou více než tři mm srážek, před dvěma lety nespadla jediná kapka za celý půlrok! Starousedlíci už přestávají na polích hospodařit. Zahrádkářská kolonie zarůstá žloutnoucí trávou. Slunečnice a kukuřice horko těžko dorostly do výšky 40 cm, jinde přitom mají rostliny už přes metr.
V obci místní vysazují cedry, jiným jehličnanům se zde nedaří. Za letošek by zde každý nachytal děšťovky tak možná do dvoulitrové PET lahve. Naštěstí nemají v Přibicích zatím problémy s pitnou vodou. Kdyby s ní však místní zalévali zahrádky, nedoplatili by se.
Rodačka Marie Bendová (67): Pamatuji zahradu zalitou vodou!
Sucho a zmar. Za poslední čtyři roky ve vesnici nezapršelo. Takové sucho nepamatuje ani seniorka, místní rodačka, Marie Bendová (67). „Kdysi jsme mívali zahradu zaplavenou vodou. Nebylo ani potřeba ji během roku zalévat, protože pršelo tak, jak bylo třeba. Nikdy se nestalo, že by vody nebylo dost, přestože jsme byli početná rodina a měli i dobytek,“ vzpomíná na lepší časy paní Bendová.
Voda v 200 let staré a devět metrů hluboké studni byla vždycky. „Teď z ní natáhnu pár litrů a do druhého dne zůstává prázdná. Letos je to obzvlášť katastrofa. Už jsem kopala brambory a jsou velké jako pětikoruna. Rané jsou dobré tak akorát pro kačeny,“ smutní čilá důchodkyně.
Pod studnou mívali Bendovi každým rokem kolem deseti kilo česneku, otec seniorky ho i prodával. „Teď si o tom mohu tak akorát nechat zdát. Příroda je tady zcela zdevastovaná. Dokonce letos nebudeme mít ani med,“ povzdechne si hospodářka.
Velký podíl na suchu má podle ní i špatné chování lidí k přírodě. Sama má strach, co bude dál. „Byla jsem zděšená, když jsem se byla podívat na vyschlé rybníky. Obilí je nízké, nebude ani sláma. Za chvíli se tady nebude pěstovat zhola nic,“ věští.
Meteorolog: Prostě suchý kraj!
„Oblast Pohořelicka patří v republice k absolutně nejsušším. Zvláště letos, kdy tam v létě oproti dlouhodobým průměrům spadla jen asi třetina srážek. Což je mizivé množství. V kombinaci s nějakým lokálním meteorologickým vlivem skutečně srážkový stín, který trápí Přibice, nelze úplně vyloučit. Každopádně se tam sešla kombinace nepříznivých faktorů,“ řekl Blesku vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ v Brně Filip Chuchma.
Vesničané vzdorují, ale…
Nepřetržitý boj s extrémním suchem je vyčerpávající. V Přibicích však vzdorují. „V květnu jsme vysadili 38 stromů, především lípy a jerlíny, a 400 keřů. Zaléváme je třikrát týdně, a stejně už začínají stromy usychat. I proto, že je tady nesmírně suchý vzduch,“ tvrdí starosta.
Od jara do podzimu se v okolí rozehřejí lomy a pískovny, nad kterými vzniká kotel horkého vzduchu. „Ten jakoukoliv bouřku vytlačí. Když jde na nás sto kilometrů široký pruh deště, pokaždé se nad Přibicemi rozpůlí, obejde nás a potom se zase spojí,“ tvrdí Miroslav Effenberger.
Poušť do 10 let?
Situace kolem vody je v Přibicích naprosto kritická. „Lidé jsou z toho už tak zoufalí, že se ani nesnaží nic pěstovat. Psychicky je ničí, když rok co rok něco vysadí a pokaždé jim to uschne. Byl za mnou známý a postěžoval si mně, že od něj nekoupili obilí, protože bylo zrno prázdné. Říká se, že se má stát jižní Morava do roku 2100 pouští, ale u nás tomu tak bude už za deset let,“ míní starosta. A pouští se do dalšího hloubení studny…
