Dobrý den, Hanko, puberta dětí je o bouři hormonů, kde si dítě vytváří samostatnou osobnost, ve většině případů odmítá rodiče a vyhraňuje se jim. Také může sledovat reakce svého okolí a vzbuzovat vzdor. Je nutné podívat se především na potřeby vaší dcery, mluvit s ní, trávit s ní čas, pokud možno nereagovat na agresivitu a poskytovat pozitivní obraz. Snažte se jí vysvětlit, že jí respektujete a to samé požadujte od ní. Upozorněte na to, že pokud chcet být dospělá, musí se naučit mít dostatek odpovědnosti ke své rodině a osobnímu životu. Zákazy nejsou na místě, spíše bych volila formu komunikace. Touto odpovědí bych se s vámi chtěla rozloučit a poděkovat za vaši pozornost a dotazy. Omlouvám se těm, kterým jsem nestihla odpovědět. V případě vašich dalších dotazů se na mne můžete obrátit na webu Křižovatek života, kde mám svoji poradnu. Hezký den a mnoho úspěchů s vašimi úžasnými dětmi. Šárka Vávrová

Ahoj Ondro, tvůj mladší bratr touží být stejně úžasný jako jsi ty. Možná tě jeho napodobování nebo neustálé pronásledování unavuje, ale věř mi, je to pouze jeho vyjádření toho, jak tě má rád. Pokus si s ním promluvit o tom, že občas potřebuješ být sám, ale i přesto ho máš rád a jsi rád, že je tvůj bratr. Schválnosti ti dělá jen proto, aby na sebe upozornil.

Dobrý den, Lenko, velmi podobný případ můžete sledovat dnes na Primě v Křižovatkách života. Je možné, že se váš nevlastní syn nevyrovnal ze ztráty jednoho z rodičů a to i v případě, že otce navštěvuje. Velkým traumatem je pro dítě nový partner. Bylo by nezbytné, aby otec ubezpečil svého syna o tom, že ho má rád a že je pro něj stále důležitý, i přesto, že už má novou rodinu.

Dobrý den, Martino. Nejprve bych zjistila, čeho se váš syn bojí. Zda se jedná o strach, např. ze tmy, ze samoty nebo pouze vyžaduje vaši přítomnost. Nechala bych dítěti při usínaní rozsvícenou lampičku nebo nějaké noční světlo a před usnutím by bylo dobré, aby jeden z rodičů strávil krátký čas u syna např. vyprávěním pohádek. Hlavně ne hororů :)

Hezký den, Jano je možné, že váš syn kopíruje chování jednoho ze svých rodičů. Jestli jste rozvedeni krátce, je možné, že váš syn hledá zázemí a jistoty, které vaším rozvodem mohl ztratit. Pokud je to možné, nejlepším řešením je promluvit si s otcem dítěte a společně se poradit. Důležité je pro dítě v jeho přítomnosti mluvit o otci pozitivně.

Dobrý den, Hannah, tento případ je velmi podobný dnešnímu příběhu z Křižovatek života, kde syn Karel prochází frustrací z rozvodu jeho rodičů. Stejně i tak to může prožívat váš vnuk. Vy jako prarodiče mu můžete pomoct navozením pocitu jistoty a bezpečí, tím že ho přijímáte a milujete.

Dobrý den, Ilono, v prvé řadě bych zjistila z jakého důvodu nechce vaše dcera do školky chodit. Zda jí tam někdo neubližuje nebo nešikanuje. V každém případě bych s dcerou často mluvila a vysvětlila bych jí, že ve školce jí čekají kamarádi, kteří se na ní těší a že jim bude smutno, když do školky nepřijde. Nastínila bych jí, že se obě budeme těšit na společně strávené odpoledne.

Hezký den, Evo, dítě kopíruje, to na co je od malička zvyklý. Pokud chcete změnit jeho styl stravování, je nutné trpělivě učit dítě tím, že mu půjdete vzorem. Nejlépe pokud se posadíte všichni u stolu a budete společně třeba obědvat. Při prvním klidném stolování, bych ho pochválila, jak je úžasný chlapeček a že je jako dospělý.

Dobrý den, Dagmaro. Dítě se tímto způsobem učí žádat o to co chche a potřebuje. Dost často se v tomto věku vyčleňuje slůvkami ne, aby ukázalo, že je jiné. Je to začátek testování toho, kam může zajít. Je nutné dát dítěti najevo, že ho přijímáte, ale přesto oponovat v případě, že dítě překročuje hranice únosnoti. Snažte se odvést jeho pozornost k něčemu jinému. V tomto období je také nutné rozvádět komunikaci. Neupozorňovala bych na to, že dítě je zlobivé, protože je možné, že se s tím v budoucnu identifikuje.

Hezký den, ustaraná maminko :) U vaší dcery se jedná jistě o záležitost rivality s mladším sourozencem. V případě, že na vás vyplázne jazyk, bych to samé udělala na ní. Dcera se snaží získat zpátky vaši pozornost, kterou musíte věnovat mladšímu dítěti. Ujistila bych jí, že je stále naši hodnou holčičkou, kterou máme velice rádi. Pokud to bude možné, rozdělila bych váš čas mezi obě děti stejnoměrně.

Hezký den, Kataríno, u vaší dcery se jedná o formu vzdoru.Dala bych jí volnost při výběru oblečení, tak aby měla pocit,že má svoji důležitost. V momentě, když si zakrývá uši a nechce poslouchat vaše rady, tak ji nechte a odejděte. Ponechte jí v jejím vzdoru a pokuste se znovu s ní komunikovat, až po nějaké době.

Dobrý den, Michale, nekomunikování vaší dcery může být forma vzdoru. Pokuste se najít si na dceru co nejvíce času a nechte si od ní vyprávět příběhy třeba ze školky. I forma nějaké aktivní hry, kde je nutno komunikovat by mohla být účinná. Nenuťte dceru aby mluvila v případě, že nechce. Zkuste se také poradit s učitelkami ve školce, pokud tam chodí, zda nekomunikuje i v tomto prostředí.

Dobrý den, Leno, ve vašem případě bych reagovala na "hru" vašeho syna především vysvětlením, jak se cítí děti, které pokouše nebo poškrábe. Vysvětlila bych mu formou hry, jak by se cítil on, pokud by někdo z rodiny, nebo kamarádů pokousal jeho. Dejte svému chlapečkovi najevo svou lásku například objetím.

Hezký den, Klariso, chtěla bych vás pochválit, že se neuchylujete k tělesným trestům, i když věřím, že je to někdy náročné. V období kolem tří let si dítě hledá své hranice toho co si může a nemůže dovolit. Je nutné s dítětem co nejvíce komunikovat bez agrese a křiku. Snažit se i v momentech kdy křičí snížit váš tón hlasu. Váš syn vzdoruje a testuje kam může až zajít. Časem tento vzdor přestane, protože si uvědomí, že ho přijímate, i když nevzdoruje. Je dobré i oponovat, aby se dítě naučilo ovládat svůj hněv. Vysvětlete mu vaše pocity a jak se cítíte, když vás agresivně napadá. Upozorněte na váš smutek a pocit beznaděje. Pokuste se se synem komunikovat jako s osobností.

Dobrý den, Jolano, v prvé řadě bych zjistila, jaká je situace u syna ve škole. Zda tam nedochází k šikaně, nebo nemá jiné problémy. Pokud se problémy týkají pouze plnění domácích úkolů, pokusila bych se se synem nejprve v klidu promluvit a vysvětlila bych mu, že mě jeho reakce velice překvapuje, protože se jedná o velice šikovného a nadaného kluka a vím, že úkoly pro něj nejsou problém. Snažila bych se dítě motivovat, například tím, že si po splnění úkolu může jít hrát s kamarády ven, apod. Spíše než poukazování na to, že mu některé věci nejdou, bych se soustředila na to, v čem je dobrý.

Hezký den, Lucie, mezi 18 měsící a 3 roky si dítě uvědomuje své ego, tím že projevuje své emoce například kopáním, řevem a škrábáním. Navrhuji několik metod: Důležité je v tento moment dítě uklidnit, objemout a říci mu, že jste také smutná. Další možností je sednout si na jeho úroveň a vysvětlit mu, že se také zlobíte a nemůžete s tím nic dělat. Jiná metoda se nazývá time out: požádat dítě, aby odešlo do svého pokoje, kde bude do té doby, než se uklidní. Dejte si pozor na variantu fyzických trestů, které dítě zrcadlově učí agresivitě. Komunikujte s dítětem co nejvíce o svých emocích.

Dobrý den, zdraví vás Šárka Vávrová, psycholožka a koučka. Budu teď z redakce blesku hodinku odpovídat na vaše dotazy. Dobrý den, Jano, děkuji za váš dotaz. Mezi chlapci probíhá sourozenecká rivalita, v tomto případě bych zkusila trávit čas také s každým zvlášť. Také je důležité vyjádření lásky k obou dvoum chlapcům stejně, tak aby nepociťovali rozdíly. Z mého pohledu se jedná o přirozenou rivalitu a snahu o vyvolání zájmu rodičů.