Lester Shum, místopředseda Hongkongské federace studentů, která hraje klíčovou roli v organizování pouličních protestů, na dnešní tiskové konferenci uvedl, že studentští vůdci by přivítali možnost jednat s představitelem čínské centrální vlády. Mluvit s předsedou výkonné rady Leungem ale odmítají a trvají na jeho rezignaci.

Leung má přitom podle listu The Wall Street Journal novou strategii, jak se s protesty vypořádat - povolit jejich pokračování, dokud se demonstranti neunaví nebo neztratí podporu veřejnosti. Pokyn nepoužít sílu prý přišel z Pekingu, dodává deník s odvoláním na anonymní zdroj obeznámený se situací.

"Vláda si chce koupit více času, její taktikou může být například nasazení lidí, kteří vytvoří chaos, což jí poskytne dobrý důvod davy rozehnat," obává se naopak Shum.

Také dnes zaplavily ulice Hongkongu tisíce demonstrantů, kteří stupňují tlak na místní vládu nakloněnou Pekingu a domáhají se plně demokratických voleb. Demonstranti zastavili běžný provoz ve velkých částech tohoto asijského finančního centra, zavřeny zůstaly obchody i banky. Protestující zablokovaly další dopravní tepny metropole i populární nákupní čtvrť na poloostrově Kowloon, kterou si oblíbili turisté.

Davy zejména mladých lidí proudily k náměstí, kde se komunističtí představitelé a vůdce Leung Čchun-jing zúčastnili ceremoniálu u příležitosti oslav 65. výročí vzniku komunistické Číny.

Předáci protestního hnutí vzhledem k obavám z možných provokací vyzvali účastníky protestů, aby dnes ráno nikterak nenarušovali slavnostní vztyčení vlajky na přístavním nábřeží. Ceremoniál se pak skutečně odehrál v poklidu, i když část studentů dávala při hraní státní hymny hlasitě najevo svou nevoli.

Leung v úterý podle zahraničních médií vyzval k okamžitému ukončení masových protestů. Hongkongská vláda již kvůli nim zrušila ohňostroj plánovaný v předvečer čínského svátku a na dnešek zmobilizovala další bezpečnostní síly.

Mnozí obyvatelé Hongkongu se obávali, že před dnešními oslavami čínského státního svátku se policie pokusí demonstranty rozehnat násilím. Tyto obavy se ale podle agentury Reuters ukázaly jako nepodložené.

Demonstrace, které minulý týden zburcovali studenti a jejichž účastníci obsadili důležité části města, mají za cíl dát důrazně najevo nespokojenost s rozhodnutím Pekingu předem vybrat kandidáty a omezit jejich počet ve volbách vedení Hongkongu v roce 2017.

Protesty vyjadřující solidaritu s demonstracemi v Hongkongu se konají i v někdejší portugalské kolonii Macau, která se pod čínskou správu vrátila před 15 lety, a na Tchaj-wanu, jehož samostatnost Peking neuznává.

Hongkong zažívá nejvážnější nepokoje od roku 1997, kdy se vrátil pod čínskou správu. O víkendu policie proti demonstrantům tvrdě zasáhla s použitím slzného plynu a pepřového spreje a někde přišly ke slovu i obušky. Zatčeno bylo takřka 150 protestujících a desítky lidí utrpěly zranění. Od roku 2005 to bylo poprvé, co pořádkové síly použily slzný plyn.

O situaci v Hongkongu mají podle amerického ministerstva zahraničí dnes ve Washingtonu jednat šéf americké diplomacie John Kerry a jeho čínský protějšek Wang I.