Jednání se zúčastnili i dva předáci proruských separatistů z východu Ukrajiny, kteří doufají, že na pátečním kole bude Ukrajinu zastupovat nejen bývalý prezident Leonid Kučma, ale i představitel nynějšího kyjevského režimu, aby rozhovory mohly dospět ke konkrétnějším výsledkům.

"Předali jsme si dokumenty a budeme je studovat. Pátého září budou jednání pokračovat," řekl novinářům "vicepremiér" neuznávané Doněcké lidové republiky Andrej Purgin po čtyřhodinovém jednání kontaktní skupiny. Dodal, že Ukrajina předložila vícero návrhů, které separatisté posoudí. Zatím si strany vzaly "oddechový čas". Záhodno je prý ujasnit si, o čem lze diskutovat a co je nepřijatelné. Blíže se však o devítibodovém návrhu separatistů podle Interfaxu nechtěl vyjádřit.

Schůzky v Minsku se podle agentury ITAR-TASS zúčastnil také představitel povstalců z Luhanska Alexej Karjakin.

Táž agentura ještě před schůzkou uvedla, že vzbouřenci chtějí zvláštní postavení pro své samozvané republiky, pro ruštinu a pro své ozbrojené jednotky, právo dosazovat soudce a prokurátory, jakož i ukončení armádní operace a amnestii. Také žádají zvláštní status pro obchodování s Ruskem. Na oplátku by prý byli ochotni učinit vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny a zachování společného hospodářského, kulturního a politického prostoru s Ukrajinou.

Schůzka v Minsku navazuje na summit o Ukrajině, který se v běloruské metropoli za účasti prezidentů Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Petra Porošenka uskutečnil minulý týden. Ten žádný výsledek sice nepřinesl, ale otevřel cestu k dalším jednáním.

Ukrajinská krize propukla loni v listopadu spolu s kyjevskými protesty proti rozhodnutí tehdejšího prorusky orientovaného prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče nepodepsat dohodu o přidružení k Evropské unii. Demonstrace přerostly ve srážky a pouliční boje, které vyvrcholily v únoru Janukovyčovým svržením a útěkem do Ruska. V březnu pak Rusko anektovalo Krym a v dubnu na ruskojazyčném východě Ukrajiny propuklo proruské povstání proti novému, prozápadnímu režimu. Kyjev obviňuje Moskvu, že povstalci jednají na její příkaz a že do bojů se zapojili i ruští vojáci, aby vytvořili nárazníkový stát mezi Ruskem a anektovaným Krymem.