"Jsem pevně přesvědčena, že větší akceschopnost tohoto orgánu by zachránila statisíce lidských životů," řekl Pillayová členům RB OSN. Za trvalou připomínku neschopnosti světového společenství předejít krvavým konfliktům označila krize v Sýrii, Afghánistánu, Středoafrické republice, Konžské demokratické republice, Iráku, Libyi, Mali, v pásmu Gazy, Somálsku, Jižním Súdánu a na Ukrajině. "Žádný z těchto konfliktů nevznikl bez varování. Předcházela jim léta a možná desetiletí lidského strádání," uvedla.

Rada bezpečnosti by podle ní měla přijít s novou reakcí na případy porušování lidských práv. Mohla by například zřídit pružné, akceschopné a dostatečně hmotně zajištěné monitorovací mise. Úřad vysokého komisaře pro lidská práva by rovněž mohl pravidelně Radu bezpečnosti varovat před vznikem nových ohnisek napětí. Větší regulaci by podle Pillayové měl podléhat i mezinárodní obchod se zbraněmi.

"V zemích, kde dochází k porušování lidských práv, by státy měly mít právo k nákupu zbraní jen v případě, že budou souhlasit s příjezdem malého monitorovacího týmu OSN," řekla Pillayová.

Její slova podpořil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. I skromná, ale včasná akce OSN podle něj může být prospěšná, pokud bude mít podporu členů Rady bezpečnosti. "Když je ale shoda jen omezená, když náš zásah přichází pozdě, pak následky jsou měřitelné strašlivými ztrátami na životech, těžkým lidských strádáním a ztrátou prestiže naší organizace," řekl generální tajemník OSN.