Kubiš i Lajčák jsou na tento vysoký post údajně velmi vážnými kandidáty. Kromě nich se mluví ještě o bývalém slovinském prezidentovi Danilovi Türkovi a rovněž o bulharské političce Irině Bokovové, která je šéfkou UNESCO.
Ján Kubiš, který byl v minulosti slovenským ministrem zahraničí a generálním tajemníkem OBSE, připustil, že by měl o funkci zájem. "Přemýšlím o té možnosti a jestliže by se podařilo zajistit si podporu vlády, byl bych rád, kdyby se o mně uvažovalo na tento post," napsal Kubiš týdeníku v e-mailové zprávě.
Současný šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák, který byl v minulosti vysokým představitelem mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu, se zatím pokaždé vyhnul přímé odpovědi, zda by případně chtěl tuto pozici zastávat, poznamenala slovenská média. Mluvčí ministerstva zahraničí Boris Gandel v rozhovoru na serveru Aktualne.sk uvedl, že podobné dotazy jsou v posledních měsících velmi časté. Ani on ale nenaznačil, jaké jsou záměry slovenského diplomata.
"Ministr Miroslav Lajčák se v současnosti plně soustředí na práci, kterou vykonává ve funkci ministra zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenské republiky, a proto nevidí důvod se k této otázce jakkoli vyjadřovat," uvedl Gandel.
Mandát generálního tajemníka OSN trvá pět let a je jmenován Valným shromážděním na návrh Rady bezpečnosti. Pět stálých členů RB OSN tak může mít právo veta. Podle nepsaných pravidel se střídají šéfové OSN z různých kontinentů - poslední čtyři pocházeli z Peru, Egypta, Ghany a Jižní Koreje. Teď by tedy měla být řada na Evropě, poznamenal britský deník.
