Ostře sledovaný telefonát: Trump a Putin příměří (zatím) nedohodli. Kreml zastaví útoky na energetiku
Americký prezident Donald Trump telefonicky mluvil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o Američany navrhovaném příměří na Ukrajině. Hovor trval přes dvě hodiny a podle Bílého domu dopadl dobře. Putin v rozhovoru podle Reuters souhlasil s tím, že na 30 dnů budou přerušeny útoky na energetickou infrastrukturu. Kyjev s klidem zbraní souhlasí, Moskva k němu ale měla mnoho výhrad. Zdroje od Bílého domu ještě předtím zmiňovaly, že USA zvažují uznat okupovaný Krym za součást ruského území.
- Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova si měli prezidenti Putin a Trump volat mezi 14:00 a 16:00 SEČ, hovor nakonec začal kolem třetí odpolední a trval kolem dvou hodin
- Hovor podle zdrojů z Bílého domu „dopadl velmi dobře“ a Putinův zvláštní vyslanec Kirill Dmitriev uvedl na X, že svět se dnes stal mnohem bezpečnějším místem.
- Putin v rozhovoru souhlasil s tím, že na 30 dnů budou přerušeny útoky na energetickou infrastrukturu, píše Reuters.
- Podmínkou příměří je podle informací žádost, aby Ukrajina okamžitě přestala mobilizovat a má se přerušit zahraniční vojenská pomoc
- Rusko má podle RIA novosti převézt do Kyjeva 29 vážně zraněných vojáků, mluví se také o výměně zajatců, a to 175 na každé straně
- Oba prezidenti se shodli na možnosti obnovit bilaterární splupráci a na tom, že spolu zůstanou v kontaktu kvůli vznešeným otázkám.
- Trump s Putinem zřejmě jednal o územních ústupcích ze strany Kyjeva a o správě Záporožské jaderné elektrárny.
- K územním ústupkům může Bílý dům počítat i poloostrov Krym, který Rusko okupuje od jara 2014. Webu Semafor to řekly dva zdroje z okolí prezidenta Trumpa.
- Zelenskyj již dříve uvedl, že o suverenitě jeho země nelze vyjednávat a že Rusko se musí vzdát území, kterého se zmocnilo.
- Dříve, než se spolu telefonicky spojili Donald Trump a Vladimír Putin, informoval britský premiér Starmer Trumpa o diskusích koalice ochotných k Ukrajině a řekl, že Kyjev musí mít pro dosažení míru co nejsilnější pozici.
- Šéf Ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak mezitím zmínil podmínky, od kterých Kyjev nehodlá ustoupit.
Čas telefonátu obou státníků byl zveřejněn teprve dopoledne. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova prezidenti Putin a Trump spolu měli hovořit mezi 14:00 a 16:00 SEČ.Hovor nakonec začal po 15.00. Zástupce personální šéfky Bílého domu Dan Scavino na síti X uvedl, že telefonát se „vyvíjí dobře a stále pokračuje“.
Mluvčí Kremlu Peskov zhruba po dvou a půl hodinách informoval, že státníci dohovořili. Trump by měl následně na brífínku oznámit, k čemu se s Putinem dobral. Zvláštní vyslanec Kirill Dmitriev v příspěvku na X uvedl, že „svět se dnes stal mnohem bezpečnějším místem“ ještě před oficiálním vyjádřením Kremlu.
Ruská média uvolnila několik informací z jednání. Podle listu Kommersant padla během telefonátu dohoda, že Rusko si s Ukrajinou vymění zítra (ve středu) zajatce, každá strana propustí 175 osob. Podle agentury RIA Putin pozitivně reagoval na myšlenku, aby se po dobu 30 dní ustaly útoky na energetickou infrastrukturu. A řešily se prý také vzájemné vztahy.
Na ruské sociální síti sdílel ruský reportér další kusé informace. Putin měl prohlásit, že je připraven spolupracovat se svými americkými partnery na dosažení komplexního a udržitelného urovnání.
Trump hovor označil na síti Truth Social telefonát s Putinem za velmi dobrý a produktivní, věří, že povede k úplnému příměří.
30 dní „příměří“
Po dobu 30 dnů by mělo nastat příměří, alespoň v útočení na energetickou infrastrukturu. Ruská strana údajně nastínila řadu významných bodů týkajících se zajištění účinné kontroly podél celé bojové linie. Podle informací Kremlu je klíčovou podmínkou zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu.
Dalším tématem telefonátu byly otázky týkající se strategických zbraní a jak zabránit jejich šíření. „Dále jednali o potřebě zastavit šíření strategických zbraní a budou spolupracovat s dalšími stranami s cílem zajistit co nejširší uplatnění,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu.
Prezidenti měli souhlasit, že zůstanou v kontaktu o všech vznešených otázkách a vyslovili vzájemný zájem o normalizaci bilaterálních vztahů.
Předtím se Putin účastnil konference svazu průmyslu. „Nebudete mít na telefonát zpoždění?“ ptal se ho moderátor debaty s odkazem na časový údaj od Peskova. „Neposlouchejte ho,“ odtušil Putin.
Krym jako dárek při výročí?
Agentura Reuters s odkazem na dosavadní vyjádření šéfa Bílého domu uvedla, že Trump bude s Putinem zřejmě jednat o územních ústupcích ze strany Kyjeva a o správě Záporožské jaderné elektrárny, která se nachází v Ruskem okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
K územním ústupkům může Bílý dům počítat i poloostrov Krym, který Rusko okupuje od jara 2014. Webu Semafor to řekly dva zdroje z okolí prezidenta Trumpa. A co víc, americká administrativa zvažuje, že k uznání Krymu za ruský bude chtít přemluvit i Organizaci spojených národů. Právě před 11 lety, 18. března 2014, Rusko formálně Krym – a zvlášť federální město Sevastopol – začlenilo do své federace.
„Představitelé Trumpovy administrativy otevřeně hovořili o tom, že Ukrajina musí učinit Rusku územní ústupky, aby byla ukončena tříletá válka, a sám prezident v minulosti řekl, že je ochoten považovat Krym za součást Ruska. Od nástupu Trumpa do úřadu však jeho poradci veřejně neprozradili mnoho konkrétních informací o tom, co by mohli Putinovi nabídnout,“ dodává Semafor. Aktuálně se Trumpův úřad k otázce Krymu nevyjádřil - nemíní to prý vyjednávat skrze média.
Záporožskou jadernou elektrárnu, která je se svými šesti reaktory největší v Evropě, ruské jednotky obsadily během prvních týdnů plnohodnotné invaze na Ukrajinu před třemi roky. V současnosti zařízení nevyrábí žádnou elektřinu.
Naše podmínky
Ukrajina nehodlá jednat o neutralitě ani o snížení počtu svých vojáků a nikdy neuzná dočasně okupované území za ruské, uvedl dnes na sociální síti šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Uvedené body označil za „červené linie“, tedy nepřekročitelné meze, a za požadavky, na které Ukrajina nikdy nepřistoupí.
Jermak svůj příspěvek zveřejnil před ohlášeným telefonátem amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Přestože Rusko neuspělo ve svém původním cíli dobýt Ukrajinu za tři dny, kontroluje velké části země a na jejím východě setrvale postupuje.
Loni v létě naopak ukrajinští vojáci pronikli do ruské Kurské oblasti a část jí obsadili. Rusko při své současné protiofenzivě v Kurské oblasti dobylo velkou část území, které Ukrajina původně zabrala, a Kyjev tak přišel o důležitou páku pro případné mírové rozhovory s Moskvou, napsala v pátek agentura AFP.
Trump se snaží Putina přesvědčit, aby přistoupil na americký návrh 30denního příměří s Ukrajinou, na který zástupci Kyjeva kývli minulý týden po jednání v Saúdské Arábii. Tvrdé boje na Ukrajině však pokračují.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov chystaný rozhovor mezi Trumpem a Putinem v pondělí potvrdil, k jeho obsahu se vyjádřil o den později.
Mezi Kremlem a Bílým domem je podle něj „jisté porozumění“ vzhledem k předchozímu telefonátu mezi prezidenty a k jednání amerických a ruských činitelů. Po únorovém hovoru prezidentů se sešly americká a ruská delegace v Saúdské Arábii i v Turecku a v Moskvě byl minulý týden zvláštní vyslanec Bílého domu Steven Witkoff.
„Je tu ale také velké množství otázek - jak s další normalizací našich bilaterálních vztahů, tak s ukrajinským urovnáním. To vše budou muset prezidenti projednat,“ doplnil v úterý Peskov.
Zelenskyj: O suverenitě nevyjednáváme
Zelenskyj již dříve uvedl, že o suverenitě jeho země nelze vyjednávat a že Rusko se musí vzdát území, kterého se zmocnilo. Rusko se v roce 2014 zmocnilo Krymského poloostrova a od invaze v roce 2022 nyní kontroluje většinu čtyř východoukrajinských oblastí; Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblast Rusko po invazi z února 2022 z části obsadilo a následně je prohlásilo za své.
Starmer s Trumpem mluvil
Ani ne den před telefonátem Trump-Putin volal americkému prezidentovi britský premiér Keir Starmera, aby ho zpravil o diskusích „koalice ochotných“, tedy skupiny zemí připravených zúčastnit se případné mírové mise na Ukrajině po zastavení bojů.
„Zopakoval, že všichni musí spolupracovat na tom, aby Ukrajina byla v co nejsilnější pozici, aby si zajistila spravedlivý a trvalý mír,“ dodal Starmerův mluvčí k telefonátu.
V sobotu uspořádal Starmer virtuální summit světových lídrů o ukrajinské bezpečnosti, mezi účastníky byl i český premiér Petr Fiala. Britský premiér po jednání řekl, že koalice ochotných zemí vypracuje plány, které by pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem.
