"Všechny strany podporují podstatné části dohody. Všichni mají současně nějaké výhrady," řekl Haass o dosavadních rozhovorech pěti klíčových severoirských politických stran, které po 18 hodinách nových jednání skončily dnes ráno. Neúspěšně dopadly i podobné rozhovory před Štědrým dnem. Američan sdělil, že nyní odjíždí do Washingtonu, ale že v budoucnosti ještě může sehrát nějakou roli v severoirském procesu.

Cesty k možné shodě bude nyní podle amerického diplomata hledat pracovní skupina pěti hlavních politických stran. "Během příštího týdne budeme vědět mnohem více," tvrdí Haass. Termín obnovení politických rozhovorů, které reagují na letošní zvýšené napětí v Ulsteru, ale podle agentury Reuters nebyl stanoven.

Diskuze se především týká práva probritských protestantů a katolických republikánů vyvěšovat britské a irské vlajky, což tradičně vyvolává nepokoje, a pochodů, kterými si protestanti i katolíci připomínají oběti vleklého konfliktu. S tím souvisí i otázka spravedlnosti pro 3700 zabitých, které si násilnosti v této části Spojeného království vyžádaly. Ve více než 3300 případech totiž nebyl za jejich smrt nikdo stíhán.

Hlavní irská nacionalistická strana v Ulsteru, Sinn Féin, uvedla, že Haassem navržený text je dobrým základem pro dohodu. Hlavní probritská formace v Uslteru, Demokratická unionistická strana, ovšem podle Reuters prohlásila, že "hluboce nesouhlasí" s některými body Haassova textu.

Sektářské násilí v Severním Irsku mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány ukončila v roce 1998 mírová dohoda mezi oběma znesvářenými stranami. Zmíněné pochody a vyvěšování vlajek jsou ale nadále důvodem ke střetům radikálů, které zpravidla končí zraněnými na obou stranách. Pouliční násilnosti a útoky ze strany radikálů obou stran byly letos podle Reuters nejvážnější od podpisu mírové dohody.