Kurátorka Helena Albertová zvýraznila vizuální stránku inscenací, na kterých Radok přes dvě desetiletí spolupracoval s významným scénografem Josefem Svobodou. Připomínají je fotografie a reprodukce scénických návrhů. První byly Offenbachovy Hoffmannovy povídky v roce 1946.

Další část výstavy, jež je výsledkem výzkumu archivních fondů druhé kurátorky Věry Velemanové, mapuje zlomové okamžiky v Radokově životě a tvorbě na pozadí historických událostí. Připomíná, že Radokovi, který byl laureátem několika cen, nebyl osud vždy příznivě nakloněn.

Zájemci si mohou prohlédnout rodinné snímky z Kolodějí nad Lužnicí, kde se 17. prosince 1914 Alfréd Radok narodil. První dramatické texty začal psát v polovině 30. let po zhlédnutí Máchova Máje v Divadle D34; Emil František Burian patřil k jeho učitelům. Další snímky přibližují Radoka za kamerou. V letech 1947-1956 natočil snímky Parohy, Daleká cesta, Divotvorný klobouk a Dědeček automobil. Další dva projekty - Prokop Diviš a Ať žije film - zůstaly ve scénáři.

Část expozice je věnována Laterně magice, která přinesla nejen Radokovi velký ohlas v zahraničí. Na tomto projektu, vytvořeném v roce 1958 pro světovou výstavu EXPO v Bruselu, rovněž spolupracoval se Svobodou. Připomínkou je promítaná koláž fotografií z této scény či projekce z inscenace Otvírání studánek, kterou cenzura v roce 1960 zakázala.

Na výstavě mohou zájemci za symbolickou stokorunu zakoupit publikaci s názvem Alfréd Radok 100. Autor a šéfredaktor Divadelní revue Honza Petružela do ní chronologicky zařadil snímky z Radokova života a divadelních inscenací a doplnil je texty z deníků, dopisů či Radokovy nedokončené knihy o režii. Bonusem je DVD s téměř neznámou Radokovou televizní adaptací novely Stefana Zweiga s Rudolfem Hrušínským a Josefem Bekem Šach mat z roku 1963. Film byl vysílán pouze dvakrát v letech 1964 a 1967. Česká televize ho potřetí zařadí v prosinci.

Po srpnové invazi 1968 emigroval Radok do Švédska. V göteborgském Folkteater vytvořil 13 inscenací, pracoval i v Belgii a v Německu. Poslední jeho prací byli v lednu 1976 Mrožkovi Emigranti v Bergenu. Na jaře 1976 byl pozván do vídeňského Burgtheatru, aby uvedl dvě aktovky Václava Havla. Uprostřed příprav zemřel na pátý infarkt; pochován je v Göteborgu. In memoriam byl v roce 1991 vyznamenán řádem T. G. Masaryka.

"Pracoval jsem několikrát 'na Západě' před emigrací a proto jsem nepodléhal iluzím, že bych byl kdekoliv přijat s otevřenou náručí," napsal Radok v dopise Pavlu Tigridovi dva měsíce před svou smrtí.