Šéf špionů Koudelka: Rusko konec války nechce, nevinné by brutálně vraždilo i v Česku
Rusko cílí na rozbití soudržnosti a podkopání důvěry veřejnosti v instituce, stát, právo a mezinárodní zakotvení Česka, řekl dnes na konferenci ve Sněmovně ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Rusko označil v tuto chvíli za hlavního protivníka a největší riziko pro bezpečnost ČR.
„Ruská federace nechce konec války na Ukrajině. Kdyby ho chtěla, tak tu válku vůbec nezahájila. Kdyby ho chtěla, tak souhlasí s mírovými jednáními. Kdyby ho chtěla, tak brutálně nevraždí, záměrně necílí na civilisty, na ženy, děti, nevinné bezbranné občany Ukrajiny,“ řekl. Všichni by si podle něj měli být jistí, že to samé by Rusové dělali také v Česku.
Ukrajinci dnes podle Koudelky bojují také za svobodu ČR. „Dávají nám čas, abychom se připravili na možnou ruskou agresi,“ řekl. Rusko rozumí pouze síle a ČR musí být silná nejen z hlediska moderních zbraní a armády, ale musí také ukázat odhodlanost svobodu bránit, dodal. Čelit Rusku lze podle něj jednotou, odhodláním a spoluprací. „Naše spolupráce jak na domácí půdě, tak na půdě mezinárodní, je excelentní, výborná a velmi zásadně přispívá k bezpečnosti ČR,“ ocenil.
V souvislosti se zpravodajskými službami dnes Koudelka ve svém krátkém vystoupení označil za důležitou komunikaci s veřejností. „Veřejnost dnes má nárok a právo vědět, jakým hrozbám čelíme a za co jsou vydávány velké prostředky ze státního rozpočtu,“ podotkl.
Důležitý je podle něj také přístup a práce novinářů a svobodná žurnalistika. „Novináři jsou podle mě jedním z pilířů demokracie. Ale má to jednu podmínku. Aby ti novináři říkali pravdu, protože když pravdu neříkají, tak se stávají užitečnými idioty nebo přímo nástroji těch, kteří chtějí naši zemi rozbíjet a oslabovat,“ doplnil.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a ministři dnes provedli 60 zahraničních diplomatů po vládní budově v Kyjevě, kterou Rusko poničilo při nedělním vzdušném útoku, informovala agentura AP. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová uvedla, že budovu přímo zasáhla střela Iskander, jejíž trosky při prohlídce viděli.
Při ruském útoku v noci na neděli, který média označila za největší od začátku ruské invaze z února 2022, vypustila Moskva na Ukrajinu dohromady 810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany a také 13 střel. Při útoku zahynuli čtyři lidé včetně tříměsíčního dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Poprvé přitom ruské síly zasáhly vládní budovu v centru Kyjeva.
Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského charge d'affaires kvůli incidentu, při kterém ruský vrtulník Mi-8 narušil vzdušný prostor pobaltské republiky. Dnes o tom informovala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Vztahy mezi Ruskem a Estonskem, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Ruská helikoptéra v neděli 7. září bez povolení a s vypnutým odpovídačem vstoupila do estonského vzdušného prostoru u ostrova Vaindloo ve Finském zálivu, kde zůstala asi čtyři minuty. Stroj s estonskými úřady nesdílel žádný letový plán a ani s nimi nenavázal radiové spojení.
Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.
„Tento případ ukazuje, že nesmíme nechat Schengen zneužívat k nepřátelským aktivitám. Agenti krytí diplomatickými výsadami nesmí mít volný prostor k působení v celé Evropě. Budu dál prosazovat na evropské úrovni příslušná omezení, v prvé řadě vůči ruským diplomatům,“ řekl ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).
