Odhalení BIS: Překazila další ruské sabotáže v Česku! Jak nábor záškodníků funguje?
Přes peníze a úsilí, které ruské tajné služby věnují snahám o verbování lidí za účelem páchání sabotáží v Evropské unii, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným bezpečnostním incidentům. Ve své výroční zprávě za loňský rok to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Fenomén měl tak v Česku podle kontrarozvědky spíše mediální než reálný dopad.
Nebezpečím z Ruska věnuje BIS v posledních letech velkou část své výroční zprávy. Podle kontrarozvědky se Rusko dlouhodobě snaží narušovat stabilitu a prosperitu evropských zemí. „Je v jeho zájmu, aby občané Česka a celé EU nechovali důvěru v instituce, na kterých stojí demokratická společnost,“ uvedla BIS.
Rusko podle BIS pokračuje ve své snaze narušit jednotu Západu a zasévat svár mezi občany. Ve snaze oslabit soudržnost podporovatelů Ukrajiny začalo intenzivně využívat osoby bez přímého napojení na ruskou státní moc, kterým slibovalo peníze za páchání útoků na předem vytipované cíle, píše BIS. Kontrarozvědka s odkazem na platformu Telegram označuje tyto lidi za telegramové agenty.
„Tyto osoby jsou rekrutovány mezi členy skupin organizovaného zločinu s vazbami na Rusko a jemu blízké země nebo na internetu prostřednictvím inzerátů nabízejících snadný výdělek za předem nespecifikovanou práci,“ píše BIS. Za úkol pak dostanou převoz osob, zásilek, focení či natáčení citlivých subjektů, ale třeba i žhářské útoky či jiné činy ohrožující životy civilistů.
V Česku šlo o případ zapálení autobusu v pražském depu Klíčov. Pražský městský soud před měsícem poslal na osm let do vězení pachatele útoku. Kolumbijce Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cruz, který se přiznal, také vyhostil a uložil mu nahradit škodu zhruba 115 000 korun. Podle BIS muže zlákala finanční odměna nabízená na internetu. „BIS odhalila a pomohla zastavit několik pokusů o sabotážní akce podobné té, která se odehrála v autobusovém depu na pražském Klíčově,“ uvedl šéf BIS Michal Koudelka.
Jak to funguje
Častým terčem náborářů jsou podle BIS ekonomicky slabí migranti ze zemí mimo EU nebo zemí, kde má Rusko vliv. Motivuje je vyhlídka na vysokou odměnu. Ruští zpravodajci při verbování používají prostředníky, takže si agenti ani nemusí uvědomovat, že pracují pro Rusko. Důležitý v jejich činnosti je psychologický efekt, který má vést k oslabení soudržnosti Západu, vyvolání strachu a nejistoty či podkopání důvěry ve vlastní stát, uvádí BIS.
Rusko podle BIS loni pokračovalo ve snahách o obnovení širších špionážních struktur pod diplomatickým krytím na ruském velvyslanectví v Praze. ČR vyhostila řadu ruských diplomatů po zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti tamních tajných služeb. Počet ruských diplomatů se snížil i po ruské invazi na Ukrajinu.
Kvůli nedostatku zkušených příslušníků umístěných dlouhodobě v Česku využívaly ruské rozvědky pro některé úkoly i další spolupracovníky. Spolupráce s ruskými tajnými službami se prokázala u běloruské novinářky Natalie Sudliankové, kterou z toho důvodu kabinet letos v dubnu zařadil na vnitrostátní sankční seznam. Znamenalo to pro ni mimo jiné povinnost do 30 dnů opustit Česko.
Nekompromisní přístup v otázkách ruských špionážních kapacit pod diplomatickým krytím v Česku a obecně vůči osobám, které jsou ochotny spolupracovat s ruskými zpravodajskými službami, zůstává stěžejním úkolem, uvedla BIS.
Pravda