První myšlenka na vznik muzea vznikla v roce 2003, kdy někdo úmyslně zapálil víc než stoleté dřevěné skladiště. "Potom jsme začali řešit, co s objektem, protože jsme ho chtěli zachovat. Stanice Bezdružice je unikátní v tom, že je tady zachovalá funkční výtopna, staniční budova a skladiště, čemuž říkáme železniční skanzen," řekl Plochý. Pět let pak sdružení jednalo o odkoupení objektu, dalších pět let se připravovalo muzeum. Jako připomínka proto zůstaly v opraveném objektu i částečně ohořelé trámy.

Desítky návštěvníků, kteří dnes na konečnou stanici bezdružické lokálky dorazily, si prohlídly v muzeu panely s historickými fotografiemi, vitríny s drážními dokumenty, vyhláškami a předpisy, kolekci železničářských signalizačních lamp či vybavení nádražní pokladny, čekárny a kanceláře. Nechybí ani ovládací panel z lokomotivy, velké návěstidlo ze stanice Cebiv, unikátní starý hasicí přístroj či sbírka hřebů z pražců. "Muzeum se stále vyvíjí, máme další materiály, které chceme návštěvníkům ještě ukázat," řekl Plochý.

Nadšenci se přitom neohlížejí jen do historie. Trať číslo 177 z Pňovan do Bezdružic byla uvedena do provozu v červnu 1901 a tehdy byla dopravní tepnou regionu zajišťující převoz dřeva, plodin, cihel a čediče. Na trati leží i jediné lázeňské město Plzeňského kraje Konstantinovy Lázně. "V muzeu máme exponáty od raných počátků budování až po budoucnost, neboť je myšlenka dostavby trati z Bezdružic do Teplé," poznamenal Plochý. Kromě železničního muzea je přímo v nádražní budově také historická četnická stanice, kde jsou při akcích pro veřejnost uniformovaní četníci.

Aktivity železničních nadšenců, kteří spolupracují s dalšími sdruženími a spolky, jsou namířené na propagaci trati i celé oblasti. Tu pomalu díky jejímu čistému vzduchu a panenské přírodě začínají objevovat turisté. Hlavní akcí na nádraží je prázdninová víkendová akce Bezdružické parní léto. Informace o provozu muzea a dalších aktivitách jsou na internetu.