ECB v posledních měsících ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. "Pokud bude zapotřebí dál řešit rizika příliš dlouhého období nízké inflace, zůstává Rada guvernérů ECB jednomyslně odhodlána použít dodatečná nekonvenční opatření v rámci svého mandátu," řekl Draghi.
ECB dnes snížila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 0,8 procenta z dříve předpokládaných 0,9 procenta. V příštím roce počítá se zrychlením růstu na jedno procento, v roce 2016 by pak měl růst dosáhnout 1,5 procenta. To představuje výrazné zhoršení ve srovnání s předchozí zářijovou prognózou, podle které měla ekonomika napřesrok stoupnout o 1,6 procenta a v roce 2016 dokonce o 1,9 procenta.
Odhad letošní inflace banka snížila na 0,5 procenta z dříve předpokládaných 0,6 procenta. V příštím roce by měla inflace mírně stoupnout na 0,7 procenta, v roce 2016 by se pak měla téměř zdvojnásobit na 1,3 procenta. V září ECB předpokládala, že inflace napřesrok dosáhne 1,1 procenta a v roce 2016 vystoupí až na 1,9 procenta.
Snížení odhadů podle agentury Reuters podporuje očekávání, že ECB přikročí k dalším stimulačním opatřením. Viceprezident ECB Vítor Constancio již minulý týden uvedl, že banka by mohla v prvním čtvrtletí příštího roku rozhodnout, zda podpoří ekonomiku eurozóny nákupem vládních dluhopisů, tedy takzvaným kvantitativním uvolňováním měnové politiky.
