Rusko je na pokraji recese, přiznal Putinův ministr hospodářství. Co podle něj rozhodne?
Ruská ekonomika je na pokraji recese. Na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu to dnes řekl ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. O tom, zda ruská ekonomika do recese skutečně vstoupí, rozhodne podle ministra vývoj měnové politiky. Informuje o tom agentura Reuters.
„Podle čísel nastalo ochlazení, podle aktuální nálady podnikatelů jsme už na pokraji vstupu do recese,“ citovala ministra agentura DPA. Rešetnikov také uvedl, že současná výše úrokových sazeb v Rusku brzdí hospodářský růst, centrální banku proto vyzval k větší podpoře ekonomiky.
Recese podle Rešetnikova není nevyhnutelná, záviset však bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb. Ruská centrální banka začátkem června překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 20 procent.
Náměstek generálního ředitele největší ruské bankovní společnosti Sberbank Alexandr Vedjachin nicméně nedávno uvedl, že k restartu financování investic prostřednictvím půjček jsou zapotřebí výrazně nižší úrokové sazby, a to v pásmu zhruba od 12 do 14 procent.
Omezený efekt sankcí
Centrální banka začátkem června ke snížení úroků přikročila poprvé od roku 2022. Prezident Vladimir Putin v březnu na setkání s představiteli ruských podniků vyzval ekonomické činitele, aby ruskou ekonomiku netlumili přísnou měnovou politikou.
Moskevské Centrum pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy, které je blízké Kremlu, tento týden uvedlo, že většina civilních sektorů se už nachází v recesi a že na obzoru není nic, co by mohlo nastartovat hospodářský růst.
Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika ale prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje.
Některé významné mezinárodní organizace v letošním roce očekávají výrazné zpomalení růstu ruské ekonomiky. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) například začátkem června předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce zvýší pouze o procento po loňském nárůstu o 4,3 procenta.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
