Rusko je na pokraji recese, přiznal Putinův ministr hospodářství. Co podle něj rozhodne?
Ruská ekonomika je na pokraji recese. Na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu to dnes řekl ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov. O tom, zda ruská ekonomika do recese skutečně vstoupí, rozhodne podle ministra vývoj měnové politiky. Informuje o tom agentura Reuters.
„Podle čísel nastalo ochlazení, podle aktuální nálady podnikatelů jsme už na pokraji vstupu do recese,“ citovala ministra agentura DPA. Rešetnikov také uvedl, že současná výše úrokových sazeb v Rusku brzdí hospodářský růst, centrální banku proto vyzval k větší podpoře ekonomiky.
Recese podle Rešetnikova není nevyhnutelná, záviset však bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb. Ruská centrální banka začátkem června překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 20 procent.
Náměstek generálního ředitele největší ruské bankovní společnosti Sberbank Alexandr Vedjachin nicméně nedávno uvedl, že k restartu financování investic prostřednictvím půjček jsou zapotřebí výrazně nižší úrokové sazby, a to v pásmu zhruba od 12 do 14 procent.
Omezený efekt sankcí
Centrální banka začátkem června ke snížení úroků přikročila poprvé od roku 2022. Prezident Vladimir Putin v březnu na setkání s představiteli ruských podniků vyzval ekonomické činitele, aby ruskou ekonomiku netlumili přísnou měnovou politikou.
Moskevské Centrum pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy, které je blízké Kremlu, tento týden uvedlo, že většina civilních sektorů se už nachází v recesi a že na obzoru není nic, co by mohlo nastartovat hospodářský růst.
Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika ale prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje.
Některé významné mezinárodní organizace v letošním roce očekávají výrazné zpomalení růstu ruské ekonomiky. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) například začátkem června předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce zvýší pouze o procento po loňském nárůstu o 4,3 procenta.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v neděli, dobrou noc.
Ruský útok dronem na vlakové nádraží ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal první oběť. Místní úřady potvrdily, že v troskách jednoho z vagonů byl nalezen mrtvý 71letý muž. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho osm muselo být hospitalizováno. Drony zasáhly nejprve příměstský vlak a poté soupravu směřující do Kyjeva právě ve chvíli, kdy probíhala evakuace cestujících, informoval server Direktno.rs.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za brutální a vyzval Západ k rozhodnější reakci. Ministr zahraničí Andrij Sibiha uvedl, že šlo o takzvaný dvojitý úder, jehož cílem je zasáhnout i záchranáře. Útok způsobil výpadky elektřiny v Šostce i okolí, Moskva mezitím stupňuje nálety na železniční a energetickou infrastrukturu.
Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek.
Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo.
