Vy máte hodně ráda šampaňské…
„Moc mi chutná a prakticky nic jiného než šampíčko nepiji. V zimě si dávám sladší, jako zrovna teď demi, a v létě miluji vychlazený brut. Já toho ale, i když to tak asi nevypadá, zase až tak moc nevypiji. Aby si někdo nemyslel…“
Jak jste na to slovo šampíčko vůbec přišla?
„A víte, že ani nevím? Myslím ale, že jsme to slovo zpopularizovali v Hogo Fogo se Štefíčkem.“
Díky vám to slovo tak trochu zlidovělo. Jsou ale i tací, kterým je to slovo šampíčko protivné…
„Když se to slovo někomu nelíbí, tak ať ho nepoužívá. Mně se líbí velice a určitě ho nehodlám přestat používat jenom proto, že je někomu protivné.“
Celý rok se lidé těší na »Zagorku« v Lucerně. Máte vyprodáno během dne. Takový úspěch nemají ani naši Zlatí slavíci. Jak to děláte?
„Já bych nechtěla vůbec srovnávat, každý jsme svůj, každý máme své publikum. Jak to dělám? Nevím. Snažím se být pokorná a dát lidem maximum toho, co umím. A jestli oni to potom takto ocení… Tak to je opravdu nádhera.“
Letos publikum tvořili především mladí lidé...
„Také se mně zdálo, že nejvíc bylo mladých, úplně mě to dojalo. A je to krásný. Je to velká odměna, které si nesmírně vážím.“
Chtěla byste dělat Lucernu vícekrát za rok?
„Ne, to opravdu ne. Já nejsem, jak se říká, nenažraná. Vždycky ale, když udělám Lucernu, tak už dělám další a již teď vím, že příští rok ji mám 12. nebo 16. prosince.“
A není ten velký úspěch způsoben také tím, že celý rok je po vás hlad?
„To určitě ne. Vždyť já koncertuji po celý rok. Všude je vyprodáno a lidé jsou senzační. Jenže se o tom neví, protože se píše jenom tehdy, když si někdo utrhne podpatek nebo si zlomí nohu.“
Hanka Zagorová zaplnila celou Lucernu Hana Hoschlová
A vám se někdy utrhl podpatek?
„No jasně.“
A psalo se o tom?
„Ne.“
Takže to není tak zlé… Koncertujete celý rok, jezdíte ale také po světě se Štefanem…
„Ano. A vždycky ten měsíc, kdy jsem se Štefanem pryč, mám pocit, že musím dohnat. Tedy nemusím nic, ale chci, protože já tohle povolání opravdu miluju. Cítím ho jako poslání. Je to nádherná práce a myslím si, že takový zážitek, jaký to byl pro mne dneska, tak ten mě nabije určitě minimálně na další dva měsíce. Bylo to nádherný.“
Vy zřejmě pro tučné honoráře nezpíváte…
„To opravdu ne. Jsem šťastná, že mohu pracovat pouze pro můj pocit, pro moji duši. Že mám manžela, který se o nás dokáže pohádkově postarat.“
Vaše písničky lidi zvedají ze židlí, protože je znají. Je dobré dělat ještě něco nového?
„Nesmí se to přehánět. Já si ale myslím, že něco nového neuškodí. V Lucerně jsem dala dvě písničky, které byly premiérové, a obě byly přijaty. Tu jednu jsem si dokonce troufla dát jako první, protože je vánoční. A tu druhou, Zítra se zvedne vítr, někdy uprostřed. Říkala jsem si, že to si dovoluju opravdu už asi hodně, ale lidé byli senzační.“
A proč Zítra se zvedne vítr?
„Protože jsem optimista a on se opravdu zítra zvedne. Naděje je v životě šíleně důležitá. Zvedne se vítr, to znamená, že dneska je nějak, ale zítra bude všechno určitě lepší. A kdyby se mi podařilo dát někomu naději už jenom tím sloganem, názvem té písně, tak je to přece krásný.“
Jak píseň vznikla?
„Je od Francouze Ricka Allisona a zpívá ji Patrick Fiori a my ji se Štefanem poslouchali asi před pěti lety. A teď mi ji přinesl asi před třemi měsíci u nás v kuchyni a říkal: Jak to, že jsme na ni zapomněli? A já jsem hned sedla a napsala Zítra se zvedne vítr...“
Kde jste letos se Štefanem trávili Vánoce?
„V Košicích. Naposledy byla Štefanova rodina u nás v Praze, tak teď jsme byli zase my na Slovensku. Mamince je jedenadevadesát let, tak jsme ji nechtěli trápit dlouhou cestou.“
Jak si s košickou maminkou rozumíte?
„Skvěle. Je výborná. V jednu hodinu v noci mne třeba vzbudí telefonem a říká: Hano, to musíš mať! Teď jsem viděla tak krásné šaty! A je po spánku. Já jí vždycky řeknu, ať mi je podrobně popíše. A to udělá maminka okamžitě s velikou chutí. Potom se zeptám, kde je viděla, a ubezpečím ji, že se na ně podívám. A musím říct, že maminka má opravdu výtečný vkus. Je to parádnice.“
Silvestr bude také na Slovensku?
„Jedeme do Mnichova, kde dostal Štefan angažmá ve Zlatu Rýna. V San Franciscu měl v létě v této opeře Richarda Wagnera takový úspěch a 27 tak úžasných kritik, že ohromil Německo. A já se tam moc těším. Místo hotelu, protože jde o delší dobu, dostal byt a ke konci roku to tam je navíc moc krásné. S velkou chutí si tam připijeme na Nový rok. Šampíčkem!“
Díky 
