Čtenáři Blesk.cz: Přechody jsou absolutní katastrofa!

"U nás v Teplicích máme téměř u baráku zrovna takový nebezpečný přechod. Jde o dvouproudovou silnici v obou směrech a je na denním pořádku, že jeden řidič vás pustí a před druhým skáčete jako zajíc, aby jste nepřišel o život. Není to tak dlouho, co mi takto zastavilo auto v prvním pruhu. Vešla jsem tedy do vozovky, že přejdu a ve druhém pruhu se přířítil frajírek z jedné teplické firmy. Brzdil jako blázen a zřejmě proto, že vedle seděla jakási slečinka, si pustil pusu na špacír... Ale takovým způsobem,že mě samotné bylo hanba, jak vůbec takto sprostý a agresivní jedinec může vlastnit ŘP. Takže, možná se stane,že dotyčný neurvalec bude číst tyto řádky, ráda bych mu proto vzkázala, jak ubohý a bezohledný je, a že se mu to všechno jednou vrátí. Myslím, že by se mělo určitě ujasnit, kdo a kdy má tedy na přechodech přednost," napsala nám do redakce Martina Odvárková.

Část čtenářů je přesvědčena, že za nehody na přechodech mohou především nezodpovědní chodci, kteří často 'napochodují' autům přímo pod kola.

"Přijde mi stupidní, když si chodec uzurpuje nárok na PŘEDNOST a přímo se vrhá pod kola přijíždějícímu autu, které již 'olizuje' předními koly zebru. Závisláky na mobilech, kteří se zastaví na přechodu a začnou si vyřizovat telefonáty uprostřed rušné silnice. Maminky, které tlačí kočárek s prckem před sebou jako svůj štít a v jeho krytu vstupují do silnice i mezi zaparkovanými auty, klevetící důchodce u přechodu, kteří se nečekaně utrhnou a skočí na přechod bez ohledu na to, že řidič projíždějícího auta již nemá ani čas ani šanci auto ubrzdit," píše diskutující s přezdívkou Arcaben.

"Vážení, s přechody je to absolutní katastrova. Jezdím v Praze autobusem, takže o tom něco vím. Náš národ si myslí, že má na přechodu absolutní přednost - kapuci na hlavě, na uších sluchátka a jsou jako ovce. Osobák se ještě dá nějak zastavit, ale naložený autobus už je docela problém, nehledě na to, že v něm popadají cestující," píše Miklad.

"Já zásadně vstupuji na přechod ve chvíli, kdy jsem si JISTÁ, že mi auto dává přednost. Navíc, půjdu-li s kočárkem a dětmi, tak tam nevlezu, dokud auto nezastaví úplně," píše diskutující pod přezdívkou Žirafa.

"Přemýšlela jsem, co znamená 'myslet si, ze mě řidič pouští'. Pro někoho to znamená, ze na něj řidič blikne dalkovýma - to bych šla. Pro někoho to znamená, že řidič udělá nějaký posunek rukou, že mám jít - to bych šla. Pokud si ale myslím, ze dle mého odhadu řidič jede natolik pomalu, že když mu tam vlezu, tak to bez problemů ubrzdí, a vidět mě prostě musí, protože já jsem na přechodu a mám absolutní PŘEDNOST, tak se mi taky může stát, ze řidič jede rychleji, než je můj odhad, nebo mě taky může zaregistrovat pozdě a malér je tu. Jsem na placku, nebo auto v protisměru a dva řidiči na placku, nebo auto ve sloupu a řidič na placku. Někdy prostě stojí za to nemyslet, ale počkat," myslí si host123

Mohou za to bezohlední řidič, tvrdí další početná skupina čtenářů.Jezdí jako šílenci a chodce ignorují...

"Jednou jsem přecházela silnici po které nic nejelo. Už jsem byla skoro na chodníku, když do mě začalo couvat auto zaparkované těsně u přechodu. Slečna se prostě bavila se spolujezkyní a ještě na mě byla sprostá, že jsem si jí na mojí existenci dovolila upozornit ránou pěstí do kufru auta, protože s pochroumaným kolenem jsem na nějaké uskakování neměla," popisuje čtenářka s přezdívkou e.44

"Vyřešit to prostě snížením rychlosti na 30 a přednost musí mít chodec. Jak jinak se dostane na druhou stranu? A k čemu by jinak ty zebry byly na těch silnicích - aby je řidiči přeskakovali? Zažil jsem i to, že když jsem byl na zebře a měl zelený semafor, že se kolem mě přehnal pitomec, který vůbec nerespektoval jeho červený semafor," píše Akrapaz