Královna Alžběta II. skonala v klidu a míru na svém zámku Balmoral dnes odpoledne, stojí v prohlášení paláce. Podle protokolu tzv. Operace London Bridge byla o jejím úmrtí první informována předsedkyně vlády Liz Trussová, která tragickou zprávu postoupila britskému ministerstvu zahraničí a to obeznámilo dalších 15 států Commonwealthu.
Nástupnické rady se zítra ráno zúčastní i korunní princ William.
Letadlo s novým králem a královnou se odlepilo od země. Cílovou destinací je Londýn.
Letadlo s novým králem se připravuje k odletu.
Cestu z Balmoralu do Londýna novému králi a královně znepříjemnilo deštivé počasí.
Král Karel III. a královna Camilla nastoupili v Aberdeenu do letadla.
Anglie po smrti Alžběty II.: Nová hymna, peníze i čepice policistů.
Král Karel III. a královna Camilla dorazili na letiště v Aberdeenu. Na místě prší, asistent proto královně otevřel průhledný deštník.
Památku královny Alžběty II. uctili na Pražském hradě.
Z rozhodnutí prezidenta republiky Miloše Zemana byly na znamení smutku v souvislosti se skonem Jejího Veličenstva Alžběty II. na Pražském hradě staženy státní vlajky České republiky na půl žerdi, a to až do doby posledního rozloučení se zesnulou panovnicí.
Buckinghamský palác vydal prohlášení k Nástupnické radě.
Mluvčí Buckinghamského paláce uvedl: „Jeho Veličenstvo král bude vyhlášen na Nástupnické radě v 10 hodin zítra ráno ve State Apartments v paláci St James's Palace v Londýně. Nástupnická rada, které se účastní členové tajné rady Spojeného království, je rozdělena na dvě části. První část se bude skládat z tajné rady bez přítomnosti krále, vyhlásí panovníka a formálně schválí různé následné příkazy, včetně opatření pro vyhlášení Karla III. králem.“
„Ve druhé části bude Jeho Veličenstvo král přítomen a zúčastní se své první tajné rady. Přečte své prohlášení a podepíše přísahu.“
Politico připomíná protokolární prohřešky nervózních amerických prezidentů, přičemž nejvíc se proslavil Jimmy Carter, který královnu-matku políbil na ústa. Ronald Reagan se na cestu do Evropy roku 1983 připravoval se starostí, zda má správné oblečení na projížďku na koni s královnou. Někdejší britský premiér Harold Macmillan popsal královninu cestu do USA v roce 1957 jako takový úspěch, že „Jiří III. byl nadobro pohřben“. Británie za tohoto krále bojovala v americké válce za nezávislost a Jiří nakonec ztrátu území v Severní Americe přijal.
Alžběta II. byla největším britským diplomatem a její oddanost povinnostem byla příkladem pro všechny, řekla premiérka Trussová v parlamentu.
Karel III. bude oficiálně jmenován králem zítra v 10:00 místínho času (11:00 našeho času) v paláci St James's Palace.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se v Paříži zapsal do kondolenční knihy.
Král Karel s manželkou Camillou nastoupili na letišti v Aberdeenu do letadla.
Jméno nového britského krále se v ČR bude tradičně počešťovat.
„Co se týká překladu rodných jmen cizích státních příslušníků do češtiny, neexistuje jednoduché pravidlo, pouze lze v úzu sledovat určité tendence a těmi se pak řídit,“ uvedl Ústav pro jazyk český. Z dosavadních rešerší jazykovědců podle ředitele ústavu Martina Proška plyne, že u evropských monarchů převažuje tendence k počešťování jmen. Výjimkou je podle ústavu například jméno španělského krále Juana Carlose I.
Ústav na svém webu připomněl, že v případě britské monarchie se tradičně používá i počeštěné jméno královny Alžběty II., která ve čtvrtek zemřela. „Je nutné zdůraznit, že adaptace vlastních jmen není záležitostí pouze češtiny, setkáváme se s ní i v mnoha jiných jazycích,“ doplnil.
Jan Županič z Historického ústavu Akademie věd ČR se rovněž přiklání k počešťování. „U panovníků je platný úzus, že panovnická jména se vždy překládají, i když se toho v současnosti média nedrží v případě bývalého španělského krále Juana Carlose I.,“ řekl. „Jediné, kde se to (počešťování) nepřekládá, alespoň co jsem zjistil, je třeba u severských jmen. Protože to se bere nějakým způsobem jako zvláštní jméno,“ dodal Županič, který se zabývá dějinami šlechty.
Alžběta II. se narodila se jako Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová 21. dubna 1926 v londýnském Mayfairu. Je nejstarší dcerou Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové. Její otec se stal králem po překvapivé abdikaci svého bratra Edwarda VIII. v prosinci 1936. A ona rázem následnicí trůnu.
Alžběta byla teprve pětadvacetiletou princeznou, když ji 6. února 1952 na dovolené v Keni zastihla zpráva o úmrtí otce, a tím také o nástupu na jeho místo. Ke korunovační ceremonii s 8000 hosty ve Westminsterském opatství došlo až 2. července roku 1953. Do té doby však formálně vykonávala svou novou povinnost.
Jako nejdéle vládnoucí britská panovnice zažila Alžběta II. mnohé slavné i méně slavné momenty v dějinách Británie i královského domu. Z Buckinghamského paláce přihlížela rozpadu koloniální říše, vstupu Británie do Evropských společenství i hlasování Britů o opuštění EU. Její vládou otřásla tragická nehoda princezny Diany (†36) v roce 1997, pedofilní skandál prince Andrewa (60) či rozhodnutí prince Harryho (36) a jeho manželky Meghan Markleové (39) opustit své královské povinnosti a začít nový život ve Spojených státech.
Za prince Philipa (†99) se Alžběta vdala 20. listopadu 1947 ve Westminsterském opatství. Svatba proběhla i přes nevoli Alžbětiny matky. Philip nebyl zrovna prototypem anglického gentlemana. V jeho krvi se sice mísí většina evropských královských rodů, nicméně jeho otec princ Andreas byl notorický gambler a královskou rentu prohrával v kasinech Monte Carla. Matce Alici z Battenbergu, od narození hluché, později diagnostikovali maniodepresivní psychózu.
Jak hlásá detailně propracovaný scénář, budou královniny ostatky po dobu 12 dní ponechány v Buckinghamském paláci. Poté se rakev s tělem přesune na 4 dny do Westminister Hall, kde se s nejoblíbenější panovnicí britské historie bude moci rozloučit široká veřejnost.
