Co vás nejvíc zajímá:
Kdy jsou zmrzlí muži Pankrác, Servác a Bonifác?
Kdy má svátek deštivá Žofie?
Kdy jsou Letnice neboli svatodušní svátky?
Co znamená Studený máj – v stodole ráj?

Květnové pranostiky se věnují prvnímu máji, ledovým mužům, svaté Žofii, Letnicím a svatému Urbanovi, který je patronem vinařů. Co všechno od těchto dnů naši předci odvozovali?

Pranostiky na prvního máje

• Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno (další pranostiky hovoří o žině nebo víně.)

Zmrzlé muže lidé nepodceňovali

Období v půlce května patří k nejméně oblíbeným dnům. Svátky tzv. ledových mužů Pankráce, Serváce a Bonifáce připadají na 12., 13. a 14. května a tato tři mužská jména jsou už po staletí symbolem chladného počasí. Lidé vypozorovali, že právě v tomto období se počasí mění tak, že přes den rozkvétají stromy, ale v noci se prohání poslední noční mrazy. A jsou tedy hlavně hrozbou pro zahrádkáře. Na lehkou váhu je nebrali ani naši předci, jak je vidět z následujících pranostik.

Pranostiky na ledové muže

• Pankrác, Servác a Bonifác, ledoví muži, spalují mrazem ovoce i růži.

• Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.

• Prší-li na ledové muže, bude pršet po mnoho dní.

• Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.

Uplakaná Žofie, patronka úrody

15. května slaví svátek Žofie, které se přezdívá uplakaná  a o které naši předci říkali, že je kuchařkou ledových mužů. Po chladných dnech se většinou oteplí, roztaje sníh, ale také můžeme čekat vydatné dešťové srážky. Žofie je ale uctívána jako patronka dobré úrody, o kterou ji naši předci prosili. A tak i když se nám deštivé počasí nelíbí, pole a zahrádky si často libují. 

Pranostiky na svatou Žofii

• Svatá Žofie vaří z vody.

• Svatá Žofie políčka často zalije.

• Žofie vína upije.

• Den svaté Žofie bez deště nemine.

• Déšť svaté Žofie švestky ubije.

Letnice neboli svatodušní svátky

Letnice neboli Seslání Ducha svatého jsou pohyblivé křesťanské svátky, jejichž datum se odvíjí od Velikonoc. V roce 2024 bude Svatodušní neděle 19. května a Svatodušní pondělí 20. května. Vážou se k nim tyto pranostiky. 

• O svatém Duše choď ještě v kožiše.

• Déšť o letnicích – slunce na Boží tělo.

• Na svatého Ducha bláto – bude laciné mláto.

• Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.

• Pohoda na Svatodušní pondělí slibuje úrodu.

• Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.

Urban chrání víno

25. května má svátek patron všech vinařů svatý Urban, který má chránit vinice před mrazem. Sochu tohoto ochránce hojné úrody lidé často umísťovali při cestách, které vedly na vinice.

Pranostiky na svatého Urbana

• Pohoda na Urbana – pro sedláka vyhraná.

• Ubran krásný, vyjasněný – hojným vínem nás odmění.

• Na Urbana pěkný teplý den – bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho – bude míti vína mnoho.

• Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.

• Pankrác a Urban bez deště – hojnost vína.

• Prší-li na svatého Urbana, znamená to újmu vína; pakli jest pěkný čas, dobré víno bude.

• Urban bývá studený pán.

Další květnové pranostiky o počasí a úrodě

• Studený máj – v stodole ráj. Nebo Mokrý máj – ve stodole ráj.
Význam: Chladný/deštivý květen příznivě ovlivní letní úrodu.

• Mokrý máj – chleba hoj.

• Sníh v máji – hodně trávy.

• Suchý březen, chladný (nebo mokrý) máj – bude humno jako ráj.

• Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají.

• Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy.

• V máji vlhko, chladno – bude vína na dno.

• Májová vlažička – naroste travička; májový deštíček – poroste chlebíček.

• V máji aby ani hůl pastýřova neoschla.

• Na mokrý květen přichází suchý červen.

• Deštivý květen – žíznivý říjen.

• Májová voda vypije víno.

• Večerní rosy v máji hodně sena dají.

• Když máj vláhy nedá, červen se předá.

• Suchý květen – mokrý červen.

• Jestli v máji neprší, červen to dovrší.

• V máji hřímoty nedělají trampoty.

• Když se v máji blýská, sedlák si výská.

• V květnu-li hrom se ozývá, v červnu zřídka mrholívá.

• Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.

Co je vlastně pranostika?

Pranostika je žánr lidové slovesnosti. Jde o rčení, které se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, založeno je na dlouhodobé lidské zkušenosti. Je to tedy předpověď, která se týká určitých dnů či období, většinou ve vztahu k zemědělství a počasí.

Naši předci tedy letitým pozorováním vysledovali zákonitosti ve změnách počasí, které přetavili do pranostik. Některé používáme pravidelně, jiné naopak pomalu upadají v zapomnění. Příroda se totiž už většinou nechová jako v době našich babiček a dědečků. Ale i tak je v nich ukryto mnoho moudrosti a zároveň i poetiky starých časů.