24°C
Nejvíc pranostik patří v květnu ledovým mužům, svaté Žofii a svatému Urbanovi, který je patronem vinařů. Co všechno od těchto dnů naši předci odvozovali?
Zmrzlé muže lidé nepodceňovali
Období v půlce května patří k nejméně oblíbeným dnům. Svátky tzv. ledových mužů Pankráce, Serváce a Bonifáce připadají na 12., 13. a 14. května a tato tři mužská jména jsou už po staletí symbolem chladného počasí. Lidé vypozorovali, že právě v tomto období se počasí mění tak, že přes den rozkvétají stromy, ale v noci se prohání poslední noční mrazy. A jsou tedy hlavně hrozbou pro zahrádkáře. Na lehkou váhu je nebrali ani naši předci, jak je vidět z následujících pranostik.
Pranostiky na ledové muže
Pankrác, Servác a Bonifác, ledoví muži, spalují mrazem ovoce i růži.
Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.
Prší-li na ledové muže, bude pršet po mnoho dní.
Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.
Uplakaná Žofie, patronka úrody
15. května slaví svátek Žofie, které se přezdívá uplakaná a o které naši předci říkali, že je kuchařkou ledových mužů. Podle pranostiky totiž svatá Žofie políčka často zalije nebo déšť svaté Žofie švestky ubije. Po chladných dnech se většinou oteplí, roztaje sníh, ale také můžeme čekat vydatné dešťové srážky. Žofie je ale uctívána jako patronka dobré úrody, o kterou ji naši předci prosili. A tak i když se nám deštivé počasí nelíbí, pole a zahrádky si často libují.
Pranostiky na svatou Žofii
Svatá Žofie vaří z vody.
Svatá Žofie políčka často zalije.
Žofie vína upije.
Den svaté Žofie bez deště nemine.
Déšť svaté Žofie švestky ubije.
Urban chrání víno
25. května má svátek patron všech vinařů svatý Urban, který má chránit vinice před mrazem. Sochu tohoto ochránce hojné úrody lidé často umísťovali při cestách, které vedly na vinice.
Pranostiky na svatého Urbana
Pohoda na Urbana – pro sedláka vyhraná.
Ubran krásný, vyjasněný – hojným vínem nás odmění.
Na Urbana pěkný teplý den – bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho – bude míti vína mnoho.
Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
Pankrác a Urban bez deště – hojnost vína.
Prší-li na svatého Urbana, znamená to újmu vína; pakli jest pěkný čas, dobré víno bude.
Urban bývá studený pán.
Další pranostiky pro květnové dny
První máj
Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
4. 5. Svatý Florián
Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.
Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
8. 5. Svatý Stanislav
Stanislavova jařice, Urbanův oves a Vítův len vyhánějí hospodáře z domu ven.
11. 5. Svatý Mamert
O svatém Mamertu zima je po čmertu.
Déšť na svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není.
16. 5. Svatý Jan
Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.
Letnice neboli svatodušní svátky
Letnice neboli Seslání Ducha svatého jsou pohyblivé křesťanské svátky, jejichž datum se odvíjí od Velikonoc. V roce 2023 bude Svatodušní neděle 28. května a Svatodušní pondělí 29. května. Vážou se k nim tyto pranostiky.
O svatém Duše choď ještě v kožiše.
Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
Déšť o letnicích – slunce na Boží tělo.
Na svatého Ducha bláto – bude laciné mláto.
Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.
Pohoda na Svatodušní pondělí slibuje úrodu.
Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
Další květnové pranostiky o počasí a úrodě
Sníh v máji – hodně trávy.
Studený máj – v stodole ráj.
Suchý březen, chladný máj – bude humno jako ráj.
Suchý březen, mokrý máj – bude humno jako ráj.
Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají.
Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy.
V máji vlhko, chladno – bude vína na dno.
Mokrý máj – v stodole ráj.
Mokrý máj – chleba hoj.
Májová vlažička – naroste travička; májový deštíček – poroste chlebíček.
Májová kapka platí dukát.
V máji aby ani hůl pastýřova neoschla.
Na mokrý květen přichází suchý červen.
Deštivý květen – žíznivý říjen.
V květnu vrtel dešťa – hrstka bláta.
Májová voda vypije víno.
Večerní rosy v máji hodně sena dají.
Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.
Když máj vláhy nedá, červen se předá.
Suchý květen – mokrý červen.
Jestli v máji neprší, červen to dovrší.
V máji hřímoty nedělají trampoty.
Když se v máji blýská, sedlák si výská.
V květnu-li hrom se ozývá, v červnu zřídka mrholívá.
Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.
Roj, který se v máji rojí, za plný vůz sena stojí; ale o svatém Jáně ani za vodu džbáně.
Bujný květ – plný úl.
Co je vlastně pranostika?
Pranostika je žánr lidové slovesnosti. Jde o rčení, které se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, založeno je na dlouhodobé lidské zkušenosti. Je to tedy předpověď, která se týká určitých dnů či období, většinou ve vztahu k zemědělství a počasí. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis (předpověď) a v Česku bylo zmíněno již Matoušem Benešovským v roce 1587. Naši předci tedy letitým pozorováním vysledovali zákonitosti ve změnách počasí, které přetavili do pranostik. Některé používáme pravidelně, jiné naopak pomalu upadají v zapomnění. Příroda se totiž už většinou nechová jako v době našich babiček a dědečků. Ale i tak je v nich ukryto mnoho moudrosti a zároveň i poetiky starých časů.
