14°C
Jedni jeho jméno připisují červenání prvních jahod, druzí červům, kteří v této době napadají zrající ovoce, a další tvrdí, že je to podle období sběru červců, jejichž barvivo se využívalo k barvení. Hlavní ale je, že v tomto měsíci končí jaro a začíná léto. Letní slunovrat přitom patřil k nejvýznamnějším pohanským svátkům. Lidé věřili, že v tu dobu mají slunce i příroda největší magickou sílu.
Počasí na Medarda: Bude od 8. června déšť?
Po květnových třech zmrzlých mužích přichází 8. června svátek dalšího světce, a to Medarda, který se stal symbolem špatného počasí. Asi nejznámější lidová pranostika totiž zní: Medardova kápě, čtyřicet dní kape. Lidé měli po dlouhé generace vysledováno, že v tomto období přicházejí deště, nezřídka prudké a dlouhé. A tak se pochopitelně tohoto dne naši předci obávali. Dlouhodobý déšť a ochlazení by pro ně znamenaly velké komplikace s úrodou. Mohl zničit zaseté plodiny, ale i znemožnit dosušení sena, první důležitou úrodu v roce. Přívalové deště a bouřky by jim zas mohly způsobit povodně.
Nejdéle pršelo 22 dní v kuse
Také my spolu s meteorology sledujeme, zda nebude výrazně pršet, což si na začátku léta samozřejmě nikdo nepřeje. Dobrou zprávou je, že se tato pranostika naštěstí nikdy úplně nevyplnila. Čtyřicet dní v kuse v České republice ještě nikdy nepršelo. Nejdelší souvislé období, kdy každý den pršelo, nastalo v roce 1954, kdy pršelo 22 dní.
Další pranostiky na Medarda
• Když prší na Medarda, namokne každá brázda.
• Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.
• Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.
• Medardovy mrazy vinné révy nepokazí.
• Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
• Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
Sv. Jan Křtitel: 24. června
Svatojánská noc před svátkem sv. Jana Křtitele, který oslavujeme 24. června, má podle lidových tradic stejně jako slunovrat čarovnou moc. Zapalují se ohně a dívky by si měly natrhat devět kouzelných bylinek, mezi které patří chrpa, kopretina, pelyněk, třezalka a hvozdík. Jaké pranostiky se ke svatému Janu vážou?
• Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
• Od svatého Jana Křtitele běží slunce k zimě a léto k horku.
• Déšť na svatého Jana Křtitele, nenasbíráš ořechů do věrtele.
• Před svatým Janem modli se o déšť, po něm přijde bez říkání.
• Do Jana Křtitele nechval ječmene.
• Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé, je-li bez deště, bude pěkně ještě.
• Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
Další pranostiky pro červnové dny
6. června – Norbert
O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.
12. června – Antonie
Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.
13. června – Antonín
Na svatého Antonína broušení kos započíná.
15. června – Vít
Déšť na Víta – špatná budou žita.
Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.
Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.
Svatý Vít dává trávě pít.
21. června – Alois
Na svatého Aloise poseč louku, neboj se.
27. června – Ladislav
Prší-li na Ladislava, déšť po sedm neděl trvá.
29. června – Petr a Pavel
O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.
Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.
Je-li od Petra až do Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.
Jaký je Petr a Pavel, takový bude i Havel.
Na Petra a Pavla zlomí se žitu kořínek a ono zraje dnem i nocí.
Pranostiky na celý červen
Chladný květen, červen vlažný – je pro sýpky, sudy blažný.
Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začne kositi.
Červen studený – sedlák krčí rameny.
Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
Červen mokrý a studený – bývají žně vždy zkaženy.
Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
Červen-li více sucha než mokra mívá, urodí se hojnost dobrého vína.
Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
Jaký červen, takový i prosinec.
Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Červen stálý – prosinec dokonalý.
Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
Červen červený jako z růže květ.
Co je vlastně pranostika?
Pranostika je žánr lidové slovesnosti. Jde o rčení, která se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, založena jsou na dlouhodobé lidské zkušenosti. Je to tedy předpověď, která se týká určitých dnů či období, většinou ve vztahu k zemědělství a počasí.
Naši předci tedy letitým pozorováním vysledovali zákonitosti ve změnách počasí, které přetavili do pranostik. Některé používáme pravidelně, jiné naopak pomalu upadají v zapomnění. Příroda se totiž už většinou nechová jako v době našich babiček a dědečků. Ale i tak je v nich ukryto mnoho moudrosti a zároveň i poetiky starých časů.
