24°C
Jedni jeho jméno připisují červenání prvních jahod, druzí červům, kteří v této době napadají zrající ovoce, a další tvrdí, že je to podle období sběru červců, jejichž barvivo se využívalo k barvení. Hlavní ale je, že v tomto měsíci končí jaro a začíná léto. Letní slunovrat přitom patřil k nejvýznamnějším pohanským svátkům. Lidé věřili, že v tu dobu mají slunce i příroda největší magickou sílu.
Obávaný svatý Medard
Po květnových třech zmrzlých mužích přichází 8. června svátek dalšího světce, a to Medarda, který se stal symbolem špatného počasí. Asi nejznámější lidová pranostika totiž zní: Medardova kápě, čtyřicet dní kape. Lidé měli po dlouhé generace vysledováno, že v tomto období přicházejí deště, nezřídka prudké a dlouhé. A tak se pochopitelně tohoto dne naši předci obávali. Dlouhodobý déšť a ochlazení by pro ně znamenaly velké komplikace s úrodou. Mohl zničit zaseté plodiny, ale i znemožnit dosušení sena, první důležitou úrodu v roce. Přívalové deště a bouřky by jim zas mohly způsobit nečekané a nebezpečné povodně.
Nejdéle pršelo 22 dní v kuse
Také i my dnes trochu s obavami sledujeme, zda nebude výrazně pršet, což si na začátku léta samozřejmě nikdo nepřeje. Dobrou zprávou je, že se tato pranostika naštěstí nikdy úplně nevyplnila. Čtyřicet dní v kuse v České republice ještě nikdy nepršelo. Nejdelší souvislé období, kdy každý den pršelo, nastalo v roce 1954, kdy pršelo 22 dní.
Další pranostiky na Medarda
Když prší na Medarda, namokne každá brázda.
Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.
Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.
Medardovy mrazy vinné révy nepokazí.
Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
Čarovný Jan Křtitel
Svatojánská noc před svátkem sv. Jana Křtitele 24. června má podle lidových tradic stejně jako slunovrat čarovnou moc. Zapalují se ohně a dívky by si měly natrhat devět kouzelných bylinek, mezi které patří chrpa, kopretina, pelyněk, třezalka a hvozdík. Jaké pranostiky se ke svatému Janu vážou?
Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
Od svatého Jana Křtitele běží slunce k zimě a léto k horku.
Déšť na svatého Jana Křtitele, nenasbíráš ořechů do věrtele.
Před svatým Janem modli se o déšť, po něm přijde bez říkání.
Do Jana Křtitele nechval ječmene.
Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé, je-li bez deště, bude pěkně ještě.
Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
Další pranostiky pro červnové dny
6. června – Norbert
O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.
11. června – Barnabáš
Prší-li na svatého Barnabáše, padají hrozny do koše.
O svatém Barnabáši bouřky často straší.
Plačtivý Barnabáš – úroda na vinicích.
12. června – Antonie
Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.
13. června – Antonín
Na svatého Antonína broušení kos započíná.
15. června – Vít
Déšť na Víta – špatná budou žita.
Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.
Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen.
Svatý Vít dává trávě pít.
19. června – Gerváz a Protáz
Svatí Gervázi a Protázi po loukách kopce sena rozhází.
Prší-li na svatého Gerváze a Protáze, po čtyřicet dní se deštivé počasí ukáže.
Na Gerváze a Protáze posečeš seno nejsnáze, suché-li domů odvézt chceš, do Jana si pospěš.
21. června – Alois
Na svatého Aloise poseč louku, neboj se.
27. června – Ladislav
Prší-li na Ladislava, déšť po sedm neděl trvá.
29. června – Petr a Pavel
O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.
Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.
Je-li od Petra až do Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.
Jaký je Petr a Pavel, takový bude i Havel.
Na Petra a Pavla zlomí se žitu kořínek a ono zraje dnem i nocí.
Pranostiky na celý červen
Chladný květen, červen vlažný – je pro sýpky, sudy blažný.
Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začne kositi.
Červen studený – sedlák krčí rameny.
Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
Červen mokrý a studený – bývají žně vždy zkaženy.
Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.
Červen-li více sucha než mokra mívá, urodí se hojnost dobrého vína.
Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
Jaký červen, takový i prosinec.
Červnové večerní hřmění – ryb a raků nadělení.
Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Červen stálý – prosinec dokonalý.
Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
Červen červený jako z růže květ.
Co je vlastně pranostika?
Pranostika je žánr lidové slovesnosti. Jde o rčení, která se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, založena jsou na dlouhodobé lidské zkušenosti. Je to tedy předpověď, která se týká určitých dnů či období, většinou ve vztahu k zemědělství a počasí. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis (předpověď) a v Česku bylo zmíněno již Matoušem Benešovským v roce 1587. Naši předci tedy letitým pozorováním vysledovali zákonitosti ve změnách počasí, které přetavili do pranostik. Některé používáme pravidelně, jiné naopak pomalu upadají v zapomnění. Příroda se totiž už většinou nechová jako v době našich babiček a dědečků. Ale i tak je v nich ukryto mnoho moudrosti a zároveň i poetiky starých časů.
