19°C
Během dubna můžeme očekávat počasí jako na houpačce. Pěkně si s námi pohrává, a tak krásně prosluněné dny a hodiny se často střídají s dešťovými, či dokonce sněhovými přeháňkami. Aprílové počasí nás dokáže překvapovat opravdu každý den. Vojtěšsko-floriánská chladna (trvají zhruba od poloviny dubna až do začátku května) mohou být opravdu mrazivá a mohou stále ještě přinést mrazíky a sníh. Duben může být také prvním bouřkovým měsícem. Každý den v měsíci je něčím jedinečný, a to platí i pro jednotlivé pranostiky. A většina má něco společného s počasím a úrodou. Co nás tedy podle pranostik čeká? Bude horké a suché léto? A jaká bude letos sklizeň?
Dubnové pranostiky
Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
Duben hojný vodou – říjen vínem.
Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
Co duben našetří, to květen spálí.
Když jest plný měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.
Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
Jaký duben – takový říjen.
Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
V dubnu hrom – nebojí se mrazu strom.
Hrom v dubnu – dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
Po bouřce v dubnu připadají mrazíky.
Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
Duben časy mění a obdaří fiolů zemi.
Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.
Březen – za kamna vlezem; duben – ještě tam budem.
Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a proto stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá.
Ranní déšť a dubnový čas jest stejný.
V dubnu čas a panský kvas.
Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
Sníh dubnový hnojí, březnový tráví.
Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
Dubnový sníh rodí trávu.
Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
Teplé deště v dubnu, teplé dny v říjnu.
Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.
Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
Mokrý duben – hojnost ovoce.
Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
Mokrý duben a máj chladný – k sýpkám, k senu přístup žádný.
Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
Na mokrý duben – suchý červen.
Jednotlivé dny: Co když prší na sv. Jiří?
Mnoho dubnových pranostik se váže ke konkrétních dnů. Co se váže ke svátku svatého Jiří, Ondřeje nebo třeba Marka?
1. Prší-li na 1. dubna, bude mokrý květen.
4. Pomine Isidora, pomine i sever.
5. Svítí-li slunce na svatého Vincence, starej se o víno pro žence. (Bude hojná úroda.)
6. Na svatého Celestína nemáš-li sedláčku zaseto, je to tvoje vina.
11. Na svatýho Lva papeže, travičky se už nařeže.
14. Na Tiburcia se má už všecko zelenat.
21. O svatém Anselmě semeno do země.
23. Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.
23. Při svatém Vojtěchu dělává trn květem útěchu.
23. Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce.
24. Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
24. Jiří a Marek – mrazem nás zalek.
24. Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves.
24. Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
24. Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.
24. Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné vlky.
24. Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne (a naopak).
24. Pršelo-li před svatým Jiřím, bude po něm ještě více pršet.
24. Svatý Jiří stříkne-li, jeden obrok pryč.
24. Do sucha zaseti do svatého Jiří jest velmi dobře, ale do mokra je hrob.
24. Před Jiřím sucho, po něm mokro.
24. Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo.
24. O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost.
24. Jasný Jiří – pěkný podzimek.
24. Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.
24. Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
24. Když před Jiřím rosa, to před Michalem mráz.
24. Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
24. Na svatého Jiří rodí se jaro.
24. Jiří s teplem, Mikuláš s pící.
25. Jiří a Marek – mrazem nás zalek.
25. Na svatého Marka deštivo – sedm týdnů blátivo.
25. Po teplém Marku se často ochlazuje.
25. Na svatého Marka, brambor plná řádka.
28. Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní.
Co je vlastně pranostika?
Pranostika je žánr lidové slovesnosti. Jde o rčení, která se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, založena jsou na dlouhodobé lidské zkušenosti. Je to tedy předpověď, která se týká určitých dnů či období, většinou ve vztahu k zemědělství a počasí. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis (předpověď) a v Česku bylo zmíněno již Matoušem Benešovským v roce 1587. Naši předci tedy letitým pozorováním vysledovali zákonitosti ve změnách počasí, které přetavili do pranostik. Některé používáme pravidelně, jiné naopak pomalu upadají v zapomnění. Příroda se totiž už většinou nechová jako v době našich babiček a dědečků. Ale i tak je v nich ukryto mnoho moudrosti a zároveň i poetiky starých časů.
