1°C
Během dubna můžeme očekávat počasí jako na houpačce. Pěkně si s námi pohrává, a tak krásně prosluněné dny a hodiny se často střídají s dešťovými, nebo dokonce sněhovými přeháňkami. Aprílové počasí nás dokáže překvapovat každý den.
Dubnové pranostiky
Vojtěšsko-floriánská chladna (trvají zhruba od poloviny dubna až do začátku května) mohou být opravdu mrazivá a mohou stále ještě přinést mrazíky a sníh. Duben může být také prvním bouřkovým měsícem.Co všechno z toho naši předci - alespoň podle lidových pranostik - vypozorovali?
• Duben, ještě tam budem.
• Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
• Duben hojný vodou – říjen vínem.
• Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.
• Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.
• Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
• Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
• Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
• Jaký duben – takový říjen.
• Teplé deště v dubnu, teplé dny v říjnu.
• Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
• V dubnu hrom – nebojí se mrazu strom.
• Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
• Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.
• Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.
• Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
• Dubnový sníh rodí trávu.
• Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
• Mokrý duben – hojnost ovoce.
• Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
• Na mokrý duben – suchý červen.
Pranostiky pro důležité svátky
Mnoho dubnových pranostik se váže ke konkrétních dnů. Čeho si všimnout na svátek Jiřího, Vojtěcha nebo Marka?
1. dubna: Hugo a apríl
• Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem.
• Prší-li na 1. dubna, bude mokrý květen.
• Prší-li na sv. Huga, bývá mokrý máj.
14. dubna: Vincenc
• O Vincenci vody plné koleje, na dobré víno ten rok naděje.
• Jasný den na Vincence dá hojnosti dobrého vína.
23. dubna: Vojtěch
• Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.
• Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce.
• Na svatého Vojtěcha když prší, trnky se neurodí
• Bouřky před Vojtěchem – déšť o žních
• Na svatého Vojtěcha v polích samá potěcha
24. dubna: Jiří
• Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
•. Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
• Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne (a naopak).
• Před Jiřím sucho, po něm mokro.
• Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo.
• O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost.
• Jasný Jiří – pěkný podzimek.
• Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.
• Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
• Na svatého Jiří rodí se jaro.
25. dubna: Marek
Na svatého Marka deštivo – sedm týdnů blátivo.
Po teplém Marku se často ochlazuje.
Na svatého Marka, brambor plná řádka.
Co je vlastně pranostika?
Pranostika je žánr lidové slovesnosti. Jde o rčení, která se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, založena jsou na dlouhodobé lidské zkušenosti. Je to tedy předpověď, která se týká určitých dnů či období, většinou ve vztahu k zemědělství a počasí.
Naši předci tedy letitým pozorováním vysledovali zákonitosti ve změnách počasí, které přetavili do pranostik. Některé používáme pravidelně, jiné naopak pomalu upadají v zapomnění. Příroda se totiž už většinou nechová jako v době našich babiček a dědečků. Ale i tak je v nich ukryto mnoho moudrosti a zároveň i poetiky starých časů.
