Co se v článku dozvíte:
1. Nejen "Březen, za kamna vlezem". Znáte další pranostiky o počasí?
2. Kdy přichází řehořská zima a co od ní čekat?
3) Jaké počasí bývá kolem svátku Josefa?
Březnové pranostiky o počasí
I když se příroda pomalu probouzí a my se těšíme na teplé a slunné dny, počasí je v březnu ještě dost nestálé a zima se nechce vzdát své vlády. A právě na to poukazuje mnoho z pranostik.
- Březen, za kamna vlezem.
- Březnové slunce od nohou studí.
- Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
- Březnové mrazy nikdy neschází.
- Březen se umí pousmát, ale také důkladně zamračit.
- Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
- Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li, i nadělat.
- Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.
- Jak prší v březnu, sněží v máji. Jak prší v březnu, tak také v červnu.
- Hřímání v březnu, sněhy v květnu.
- Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
- V březnu hřmí na teplo a na časy.
- Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
- Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
- V březnu sedlák stromy ořezává, ale kabát ještě nesundává.
Pranostiky pro významné březnové dny
Počasí, ale také budoucí úrodu, řeší i další pranostiky. Jaké zákonitosti vypozorovali naši předci kolem svátků Tomáše, Františka, Řehoře a Josefa? A jaké rčení je spajé s Popeleční středou, což je den, kdy křesťané zahajují 40denní půst, a jeho datum se určuje podle pohyblivého data Velikonoc?
5. března: Popeleční středa
- Na Popeleční středu fouká-li vítr svěží, úrodný rok na to běží.
7. března: Tomáš
- Na svatého Tomáše sníh měkne a je z něj kaše.
9. března: František
- Když svatý František dobré větříky dává, opyleny budou jetel i tráva.
12. března: Řehoř
Tradice hovoří také o tzv. řehořské zimě, což je období kolem svátku sv. Řehoře, kdy k nám často přichází příliv chladného vzduchu ze severu. S tímto termínem se pojí další březnové pranostiky o nevlídném počasí.
- O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše umoří.
- Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
- Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy.
- Na svatého Řehoře v kožichu je předobře.
19. března: Josef
- Kolik dní před Josefem teplo, tolik po něm zima.
- Když na svatého Josefa čápa vidíš, sněhu už nebude.
- Pokud je na Josefa mráz, bude hojně ovoce.
- Mráz po svatém Josefu neuškodí už květu.
- Na Josefa ze zimy se směj a v zahrádce zelíčko sej.
Co je vlastně pranostika?
Pranostika je žánr lidové slovesnosti. Jde o rčení, která se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, založena jsou na dlouhodobé lidské zkušenosti. Je to tedy předpověď, která se týká určitých dnů či období, většinou ve vztahu k zemědělství a počasí.
Některé pranostiky používáme pravidelně, jiné naopak pomalu upadají v zapomnění. Příroda se totiž už většinou nechová jako v době našich babiček a dědečků. Ale i tak je v nich ukryto mnoho moudrosti a zároveň i poetiky starých časů.
