4°C
Co je vlastně pranostika?
Pranostika je žánr lidové slovesnosti. Jde o rčení, která se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, založena jsou na dlouhodobé lidské zkušenosti. Je to tedy předpověď, která se týká určitých dnů či období, většinou ve vztahu k zemědělství a počasí. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis (předpověď) a v Čechách bylo zmíněno již Matoušem Benešovským v roce 1587. Některé pranostiky používáme pravidelně, jiné naopak pomalu upadají v zapomnění. Příroda se totiž už většinou nechová jako v době našich babiček a dědečků. Ale i tak je v nich ukryto mnoho moudrosti a zároveň i poetiky starých časů.
Počasí jak na houpačce
I když se příroda pomalu probouzí a my se těšíme na teplé a slunné dny, počasí je v březnu ještě dost nestálé. Zima se své vlády ještě nechce vzdát, a tak se příjemné jasné dny s teplotami nad nulou střídají s těmi stále chladnými. Takto také vznikla oblíbená lidová pranostika: "Březen, za kamna vlezem." Používá se také prodloužené pokračování rčení, které vysvětluje i dost proměnlivé počasí během dubna: "Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem. Máj, vyženem kozy v háj." A na to, že nás mohou během jarního měsíce potrápit mrazivé dny, poukazují také další pranostiky. A průběh březnového počasí nám může rozkrýt předpovědi na další měsíce v roce:
Březnové slunce od nohou studí.
Březnový slunce má krátký ruce.
Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
Březnové mrazy nikdy neschází.
Březen se umí pousmát, ale také důkladně zamračit.
Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li, i nadělat.
Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.
Jak prší v březnu, sněží v máji. Jak prší v březnu, tak také v červnu.
Hřímání v březnu, sněhy v květnu.
Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
V březnu hřmí na teplo a na časy.
Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
Řehořská zima
Tradice hovoří také o tzv. řehořské zimě. Období na začátku března, kdy k nám často přichází příliv chladného vzduchu ze severu. Toto studené období je nazvané podle sv. Řehoře I. Velikého, který má svátek 12. března. S tímto termínem se pojí další březnové pranostiky o nevlídném počasí:
O svatém Řehoři mrazy přituhnou a vše umoří.
Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí.
Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy.
Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře. Na svatého Řehoře v kožichu je předobře…
Po řehořské zimě by mělo přijít oteplení a jaro již definitivně zvítězit nad zimou. A to kolem svátku sv. Jáchyma (20. března) dle rčení: "Na svatého Jáchyma, skončila se už zima."
Jaká bude úroda?
Na zahradách, v sadech a na polích začíná v březnu nová sezona, a tak myslí lidová rčení také na ně a předpovídají, jaká bude úroda.
Když na svatého Josefa čápa vidíš, sněhu už nebude.
Pokud je na Josefa mráz, bude hojně ovoce.
Mráz po svatém Josefu neuškodí už květu.
Na Josefa ze zimy se směj a v zahrádce zelíčko sej.
Když chceš mít brambory brzy v hrnci, zasaď je v březnu.
V březnu prach – jistý hrách.
Březen bez vody – duben bez trávy.
V zelené-li roucho březen se obleče, neúrodu za sebou přivleče.
V březnu vítr, v dubnu déšť – pak jistě úrodný rok jest.
Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
Březen v pranostikách den po dni
6. 3. Na svatého Bedřicha slunce teplem zadýchá.
7. 3. Na svatého Tomáše sníh měkne a je z něj kaše.
9. 3. Když svatý František dobré větříky dává, opyleny budou jetel i tráva.
10. 3. Když je na čtyřicet mučedníků mráz, bude ještě za čtyřicet zas.
12. 3. Na sv. Řehoře jdou ledy do moře. Na Řehoře první pluh do pole.
17. 3. Pokud mrzne na svatou Gertrudu, bude mrznout ještě celý měsíc.
19. 3. Kolik dní před Josefem teplo, tolik po něm zima.
20. 3. Na svatého Jáchyma skončila se už zima.
21. 3. Jaký bude čas rovný s dnem i nocí, takových bude následujících čtyřicet týdnů.
22. 3. Na Kazimíra pohoda – bude dobrá úroda (brambor).
25. 3. Když je na den Zvěstování Panny Marie pěkně, můžeme čekat úrodný rok.
27. 3. Pokud je na Ruperta nebe čisté, bude i v červenci stejné.
30. 3. O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.
31. 3. O svaté Albíně je už u nás po zimě.
