Alergička Iva dostala od města plesnivý byt a trpí bez pomoci
Paní Iva Kalousová je alergička a tři roky marně prosí město Svitavy, aby jí byl přidělen nový byt. Ten, ve kterém bydlí nyní, je podle ní neobyvatelný. Teď se ve chvíli největšího zoufalství paní Kalousová obrátila na Blesk.cz.
„Můj zdravotní stav se stále zhoršuje. Poslala jsem na úřad 12 dopisů. Mám všechny znalecké posudky, které po mně žádali. Už tři dny po nastěhování v roce 2006 jsem měla silnou alergickou reakci a písemně jsem upozornila město, že vzhledem k mému zdravotnímu stavu nemohu v bytě bydlet,“ svěřila se Blesku.cz paní Kalousová.
Podle znaleckých posudků, které si nechala vypracovat paní Kalousová, je v jejím bytě v ulici Antonína Slavíčka 50 nadměrná koncentrace amoniaku, formaldehydu, xylenu a ethylbenzenu. Jinými slovy: Potíže by tu měl i zdravý jedinec.
Blesk.cz zavolal na městský úřad ve Svitavách. Stav, kdy kvůli závadnému bytu trpí člověk, považujeme za velmi závažný. Chtěli jsme proto mluvit přímo se starostou Davidem Šimkem, ale byli jsme odkázáni na bytový odbor.
Posudky
„Paní Kalousová má své posudky a my máme zase své. Tuto záležitost nyní řeší soud,“ řekla Blesku.cz vedoucí bytového oddělení města Svitavy paní Alena Tomášková.
Na úřadě jsme se také dozvěděli, že je paní Kalousová „potížistka“, která, řečeno mezi řádky, „to nemá v hlavě docela v pořádku“. Namítali jsme, že není snadné „nedělat potíže“, když máte v bytě plísně, jste alergik, dusíte se a je vám stále hůř, a optali jsme se, co s tím město hodlá udělat.
V případu je ještě jedna důležitá okolnost. Paní Kalousová se v roce 2000, kdy byla ještě zdravá, nastěhovala do městského bytu, který byl prokazatelně zdravotně závadný. Tam začala její nemoc. Podle ní je přímá souvislost mezi jejím onemocněním a bydlením, které ji poskytl městský úřad.
Plíseň
„V tom bývalém bytě byly tak hrozné podmínky, že jsem se jednoho dne málem udusila,“ říká paní Kalousová.
Město Svitavy tehdy uznalo, že je byt nevyhovující (o této kauze široce informoval místní tisk - Svitavský deník) a dočasně paní Kalousovou ubytoval v azylovém domě. Poté dostala nové bydlení na výše zmíněné adrese v ulici Antonína Slavíčka.
Již po třech dnech v novém bytě (v roce 2007) ovšem zjistila, že i zde jsou plísně. Tak začala její bitva o byt, ve kterém by vzhledem ke své nemoci mohla žít.
Petice
Mezitím se ukázalo, že obdobné problémy s plísněmi mají i další nájemníci v domě v ulici Antonína Slavíčka. Nakonec 9 z nich sepsalo petici, že má v bytě plísně taky. Sepsali proto petici, kterou poslali na městský úřad.
Mezi nájemníky domu se šušká, že město při výstavbě domu „šetřilo“, a že jsou lidé z vedení města, kteří se na stavbě obohatili. Situace paní Kalousové tam může být jen špičkou ledovce.
Blesk.cz proto vyzývá další nájemníky, aby se ozvali, pokud mají podobné problémy s bydlením jako paní Kalousová.
Pište na adresu online@blesk.cz
Případ budeme dále sledovat.
Jéžiš marjá, takhle fňukat umí každej, ale když trochu mákne, může mít byt jak ze škatulky. Existují přípravky na hubení plísní, impregnace na zdi, aby se plísně nevrátily, lapače vlhkosti a větrání jí pomůžou od vlhka. Ať je ráda, že má městskej kvartýr, mnoho lidí, co jsou na tom finančně mizerně, by ho bralo i s tou plísní. A jestli je líná s tím bytem něco udělat, ať si najde podnájem. Na výběr jich je dost. Bez plísně.