Doufali jsme, že Anička stále žila, říká vyšetřovatel
Případ zmizení a vraždy devítileté Aničky otřásl celou Českou republikou. Šéf vyšetřovacího týmu Josef Mareš prožil profesně jedny z nejvypjatějších měsíců svého života. A to má zkušenosti již s orlickými vraždami. „Je to můj nejsmutnější případ,“ svěřil se v rozhovoru pro MF Dnes.
První dny a týdny po 13. říjnu, kdy malá školačka v Troji zmizela, byly pro kriminalistu hodně vypjaté. Začalo intenzivní pátrání v Troji, poté se objevil i podezřelý. „Po zadržení Otakara T. jsme byli na nohou bez přestání 48 hodin,“ popisuje začátky vyšetřování policista Mareš.
Tragický případ se vlekl téměř půl roku. Přesto policisté s maximálním nasazením pracovali každý den. „Anička byla takový případ, že si naději zasloužila. Pořád jsme doufali, že žije, že to byl třeba únos,“ pokračuje. K tomu, proč již na podzim nenašel speciálně vycvičený pes Aniččino tělo, se policista prozatím nechtěl vyjadřovat. „Doufám, že pokud to umožní dohoda mezi státním zastupitelstvím a vedením pražské policie, bude odpověď na tuto otázku součástí závěrečné zprávy,“ říká Mareš v rozhovoru pro MF Dnes.
Začít případ vyšetřovat jako vraždu bylo nejhorší
Šance na nalezení Aničky někde poblíž batohu, byla každý den menší. „Nejhorší okamžik asi nastal, když jsme případ začali vyšetřovat jako vraždu,“ vzpomíná šéf pražské kriminálky.
Sebevražda Oty T. nebyla pochybení
Když už začínal případ dostávat konkrétnější podobu, když policie měla tělo i jediného obviněného, přišla další rána. Z vraždy a znásilnění obviněný Otakar T. spáchal ve věznici sebevraždu. Zdá se, že neměl komplice a policie se chystá podat návrh na zastavení trestního stíhání, protože obviněný zemřel. Otovu sebevraždu Mareš nikomu nevyčítá ani v ní nevidí pochybení Vězeňské služby. „Myslím, že pokud člověk chce spáchat sebevraždu, tak ji spáchá,“ konstatuje kriminalista.
Policejní tým byl stále v akci, prošetřoval stovky podnětů. První, co Mareš udělal, bylo, že kontaktoval média. „Potřebovali jsme zjistit co nejvíce informací a to bez veřejnosti v takovém případě nejde,“ říká. Avšak většina podnětů vedla do slepých uliček nebo se jednalo o věštění z vody a kyvadýlek.
2000 senzibilů obtěžovalo policii
Senzibilové policii ztěžovali práci ze všeho nejvíce. „Bylo jich přes dva tisíce a píší doteď. Mají své vize, ptají se kyvadýlek,“ popisuje Mareš. Věštci a jim podobní neobtěžovali policii pouze vybájenými stopami, ale také je morálně shazovali. „Hodně lidí nám radilo, jak máme vést vyšetřování a že to děláme špatně,“ vypráví.
Případ prozatím není uzavřen, definitivní tečku za ním udělá až státní zástupce. Janatkovým dceru Aničku však nic nevrátí. Mareš nedokázal říci, zda rodiče po sebevraždě Otakara T. cítí nějakou satisfakci.
