Ostrý spor o dekrety: Je kníže Karel vlastenec? Zeman a Klaus útočí

Karel Schwarzenberg se minulý týden nechal slyšet, že odsun německé menšiny z Československa v roce 1945 je z dnešního pohledu porušením lidských práv a kdyby se posuzoval dnes, "asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu." Řekl to v debatě ČT s narážkou na nizozemský soudní tribunál, u kterého končí válečné zločiny.

Pořádně tím hnul žlučí Miloši Zemanovi, který zavětřil příležitost k útoku. A také prezidentu Klausovi, který dodal, že "výroky o Benešových dekretech a že prezident Beneš by patřil do Haagu cítím jako pohrdání českými dějinami. A jako Čech se jimi cítím být ohrožen." Kníže kontroval tím, že Klaus jeho slova překroutil a že se navíc obnažilo dávné spojení Klause se Zemanem.

Schwarzenberg: Za dekrety uznání v Německu

Schwarzenberg však musel dovysvětlit i svůj postoj k dekretům. Prý mu na nich vadí, že uplatnily princip kolektivní viny a vyhnaly údajně i nevinné, řekl v ČT. Navíc mylně označil dekrety za již neplatné. Vzápětí, když si uvědomil, že jsou stále součástí českého právního pořádku, se opravil na tvrzení, že jsou již vyhaslé.

Schwarzenbergova vyjádření, odsuzující dekrety, se dočkala uznání v Německu a Rakousku. "Žádný pražský politik, který se ucházel o významné postavení, dosud nic podobného neřekl. Ani Václav Havel," napsal pochvalně Frankfurter Allgemeine. Německý tisk však upozornil, že se kníže vystavil diskuzi, jak velký je vlastenec.

Zeman: Od teď knížete nerespektuji, mluví jako Sudeťák

A vskutku. Schwarzenbergovo vlastenectví zpochybnil záhy Zeman. "Do této chvíle ... bych naprosto respektoval, že budete prezidentem ČR," vzkázal v televizní debatě Zeman knížeti. "Ale ten, kdo označí ... jednoho z prezidentů Československa za válečného zločince, mluví jako sudeťák a ne jako prezident."

A na klopu si Zeman připíchl českou vlaječku. O dekretech přitom mluvil Zeman již v minulosti - odsun Němců označil mj. za přímý důsledek 2. světové a odpověď na plánovanou genocidu českého národa. I Zeman se však kvůli dekretům stal terčem.

Textař a skladatel Michal Horáček upozornil, že Zeman mluvil v minulosti podobně, jako kníže. V parlamentu prý v květnu 2002 Zeman označil dekrety za příklad porušování demokracie, v Českém rozhlasu pak v tom samém roce pronesl: "Já jsem byl první politik, který jasně řekl, že Benešovy dekrety jsou vyhaslé a byl jsem za to mnohokrát kritizován a přesto jsem měl odvahu to říci prostě proto, protože si myslím, že je to pravda."

Klaus: V roce 2003 sám označil odsun za nepřijatelný

Klaus však tvrdí, že knížeti, lapenému do "nacionalistické pasti" a obviňovanému z pohrdání českými dějinami, nemůže prostě slova o dekretech odpustit. Podle něj se Schwarzenberg pustil do nebezpečných pokusů o zpochybnění poválečného uspořádání, sdělil Novinkám Klaus. "Asi byl zvyklý, že mu vždy všechno prošlo, ale já mu tento výrok prominout nikdy nemohu," řekl o víkendu Klaus.

Klausovi se však jako bumerang vrátilo prohlášení z března 2003, kdy sám označil dekrety za nepřijatelné činy... "V České republice i v Německu bychom si měli umět říct: 'Toto se stalo, dnes už minulost nezměníme, z dnešního hlediska šlo o činy nepřijatelné'," řekl tehdy Klaus. Že by si lehce protiřečil?

Historik Přečan: Kníže jako dar z nebes

Diskuze o dekretech každopádně značně rozjitřila atmosféru. Na stranu knížete se postavil historik a disident Vilém Přečan. Ten o knížeti hovoří jako o velkém vlastenci a "daru z nebes", který v 80. letech finančně podporoval Československé dokumentační středisko, uchovávající nezávislou literaturu. Rod Schwarzenbergů se navíc výrazně podílel na boji proti nacismu. Je tedy kníže vlastenec, a nebo ne, jak naznačují Zeman s Klausem?