Mír na Ukrajině v nedohlednu: Kreml couvá ze schůzky Putina, Trumpa a Zelenského
Setkání prezidentů Ruska, Spojených států a Ukrajiny je v blízké budoucnosti málo pravděpodobné. Dnes to podle zahraničních tiskových agentur sdělil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Chybou by podle něj bylo očekávat rychlý průlom v jednáních o ukončení války na Ukrajině, kterou vyvolalo Rusko v únoru 2022. Urovnání konfliktu je podle něj mimořádně složité.
Přímé jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským požaduje Kyjev. Turecko by považovalo za přínosné, kdyby se jednání zúčastnil i americký prezident Donald Trump a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „V blízké budoucnosti se to jeví málo pravděpodobné,“ řekl o schůzce ve formátu Putin, Trump a Zelenskyj mluvčí Kremlu Peskov.
V pondělí se v Istanbulu uskutečnilo další přímé jednání mezi ruskými a ukrajinskými diplomaty. Ruští představitelé mimo jiné předali ukrajinské delegaci memorandum s požadavky na ukončení války. Dokument například požaduje mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruské federace. Podle prohlášení po schůzce delegace dojednaly další výměnu válečných zajatců.
„Bylo by chybou očekávat okamžité rozhodnutí a pokrok,“ uvedl ohledně jednání s Ukrajinou Peskov. „Otázka urovnání (konfliktu) je mimořádně složitá,“ dodal mluvčí Kremlu. Zopakoval pak obvyklé ruské tvrzení, že je nutné odstranit „hluboké příčiny konfliktu“. Tím Rusko míní například snahu Kyjeva vstoupit do NATO.
Peskov také řekl, že na programu zatím nejsou žádná přímá jednání mezi Putinem a Trumpem. Ruský prezident se tomu však nebrání, pokud rozhovory budou vhodně připravené, řekl Putinův mluvčí.
„Francouzští piloti stíhaček Mirage 2000 provedli demonstrační let nad Černým mořem a 'nakreslili' ukrajinský trojzubec. Trasa byla jasně viditelná na letovém radaru,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko.
Spojenci musí podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho investovat zejména do protivzdušné obrany, raket dlouhého doletu či pozemních formací. Znamená to podle něj obrovské investice. Rutte to řekl novinářům před zahájením dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance v Bruselu.
Rutte očekává, že ministři dnes formálně schválí nové alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. V budoucích závazcích pro Česko se například hovoří o vybudování těžké brigády a rovněž o posílení protivzdušné obrany. Česko bude na schůzce v Bruselu zastupovat náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
„Musíme rozhodnout o tom, co potřebujeme ke své obraně v případě, že bychom byli napadeni,“ řekl novinářům Rutte. Cílem je podle něj lépe vyvážit příspěvky na obranu mezi Evropou a Kanadou na jedné straně a Spojenými státy na straně druhé.
„Dotyčná technika, jak uvedli i zástupci ministerstva obrany, nebyla zničena, ale jen poškozena a bude opravena,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov o letounech zasažených ukrajinskou Operací Pavučina.
Ukrajina v neděli oznámila, že 117 bezpilotních letounů na nejméně čtyřech leteckých základnách zaútočilo na ruské strategické bombardéry dlouhého doletu schopných nést jaderné zbraně. Kyjev poté zmiňoval poškození či zničení asi třetiny této flotily, satelitní snímky dokládají kritický rozsah poškození přinejmenším některých ze zasažených strojů.
Spojené státy odhadují, že víkendový útok ukrajinských dronů zasáhl až 20 ruských bojových letadel a asi deset jich zničil, řekli agentuře Reuters dva američtí představitelé. To je přibližně poloviční počet oproti odhadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
