Nevidím náznaky brzkého konce války, přiznal německý kancléř. Věří v sílu papeže Lva XIV.
Německý kancléř Friedrich Merz nyní nevidí žádné náznaky možného brzkého konce války na Ukrajině, kterou rozkazem k invazi v únoru 2022 rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin. Merz dnes podle deníku Handelsblatt prohlásil, že na diplomatickém poli se zkouší vše možné, aby obě znesvářené strany usedly k jednacímu stolu.
Merz se o nynějším hledání cesty k diplomatickému řešení konfliktu vyjádřil skepticky, nicméně jistou naději dal najevo v souvislosti s návrhem papeže Lva XIV., který nabídl Vatikán jako dějiště mírových jednání. Merz v této souvislosti hovořil o poslední pozemské instanci, kde snad lze doufat v konstruktivní rozhovory.
Americký prezident Donald Trump, který se příměří snaží zprostředkovat, v pondělí telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.
Trump po telefonátu s Putinem vyjádřil přesvědčení, že Rusko a Ukrajina zahájí okamžitě jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Moskva se vyjádřila opatrněji. Podle Putina je Rusko připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech.
Zelenskyj v reakci na jednání Trumpa s Putinem prohlásil, že Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Takové setkání by se podle něj mohlo uskutečnit co nejdříve a hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či právě Vatikán.
Ministerstvo zahraničí USA schválilo možný prodej 1400 malých klouzavých bomb Polsku. Zbrojní zakázka je za 180 milionů USD (čtyři miliardy Kč).
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
V některých regionech dnes úřady na pokyn ruské armády vypnuly mobilní internet kvůli dronovým útokům Ukrajiny. Ty si nevyžádaly žádné oběti, ale podle Kyjeva zasáhly v Orelské oblasti továrnu vyrábějící polovodiče pro ruské zbrojovky.
