Nevidím náznaky brzkého konce války, přiznal německý kancléř. Věří v sílu papeže Lva XIV.
Německý kancléř Friedrich Merz nyní nevidí žádné náznaky možného brzkého konce války na Ukrajině, kterou rozkazem k invazi v únoru 2022 rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin. Merz dnes podle deníku Handelsblatt prohlásil, že na diplomatickém poli se zkouší vše možné, aby obě znesvářené strany usedly k jednacímu stolu.
Merz se o nynějším hledání cesty k diplomatickému řešení konfliktu vyjádřil skepticky, nicméně jistou naději dal najevo v souvislosti s návrhem papeže Lva XIV., který nabídl Vatikán jako dějiště mírových jednání. Merz v této souvislosti hovořil o poslední pozemské instanci, kde snad lze doufat v konstruktivní rozhovory.
Americký prezident Donald Trump, který se příměří snaží zprostředkovat, v pondělí telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.
Trump po telefonátu s Putinem vyjádřil přesvědčení, že Rusko a Ukrajina zahájí okamžitě jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Moskva se vyjádřila opatrněji. Podle Putina je Rusko připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech.
Zelenskyj v reakci na jednání Trumpa s Putinem prohlásil, že Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Takové setkání by se podle něj mohlo uskutečnit co nejdříve a hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či právě Vatikán.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes svým výnosem odvolal Andrije Jermaka z čela prezidentské kanceláře. Zelenskyj dříve oznámil, že Jermak požádal o odvolání. Demise následovala poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) spolu se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) podnikl u prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.
Polská prokuratura dnes obvinila pět osob, dva ukrajinské občany a tři občany Běloruska, ze špionáže pro cizí rozvědku. V případě odsouzení jim hrozí až 30 let za mřížemi, uvedl mluvčí prokuratury. Obvinění pracovali pro ruské zpravodajské služby, napsala agentura AFP.
Pětici podezřelých – Ukrajinku a Ukrajince, Bělorusku a dva Bělorusy – zadržela polská kontrarozvědka ABW tento týden ve Varšavě a ve městě Bialystok na východě Polska. Podezřelí, zverbovaní přes sociální síť Telegram, předávali cizí rozvědce snímky objektů kritické infrastruktury a míst klíčových pro bezpečnost země, za což dostávali odměny v kryptoměnách. To je podle ABW typický „modus operandi“ ruských rozvědek.
