Kreml smetl návrh Zelenského: Okupované území s Ukrajinou nikdy nevyměníme
Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za území, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky. Uvedl to dnes podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území.
„To není možné,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov v reakci na Zelenského vyjádření. „Rusko nikdy nejednalo a nebude jednat o výměně svého území,“ zdůraznil podle agentury Interfax. „Ukrajinské jednotky budou vyhnány z tohoto (ruského) území. Všechny, které nebudou zničeny, budou vyhnány,“ dodal Peskov.
„Vyměníme jedno území za druhé,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru s listem The Guardian. Kyjev by se podle něj vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda, ale dodal, že zatím neví, o kterou část Ruskem okupovaného ukrajinského území by na oplátku požádal.
Zatímco Rusko okupuje téměř pětinu ukrajinského území, více než 112 000 čtverečních kilometrů, Ukrajina ovládá přibližně 450 kilometrů čtverečních na západě ruské Kurské oblasti, poznamenala agentura Reuters. Odvolává se přitom na mapy bojiště z otevřených zdrojů.
Konflikt na východě Ukrajiny začal v roce 2014, kdy prozápadní demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který pak uprchl do Ruska. Moskva vzápětí anektovala ukrajinský poloostrov Krym a podpořila separatisty na Donbasu v boji proti ukrajinským silám. Putin pak 24. února 2022 nařídil ruským silám vpadnout do sousední země pod záminkou ochrany ruskojazyčného obyvatelstva a zabránění potenciálnímu ohrožení Ruska v případě hypotetického vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Ruskou agresi, které se Ukrajina už téměř tři roky brání i díky finanční a vojenské pomoci ze Západu, Kyjev nazývá pokusem o uloupení cizího území v imperiálním stylu.
Moskva podmiňuje ukončení války tím, že se Kyjev zřekne ambicí vstoupit do NATO a také se - kromě Krymu - vzdá i čtyř regionů, které částečně okupují ruská vojska a které Putin prohlásil za připojené k Rusku. Kyjev odmítá takovou kapitulaci a podmiňuje případnou dohodu s Ruskem tím, že získá bezpečnostní záruky, které by Rusko odradily od další agrese v budoucnu.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov dnes oznámil, že měl ráno první schůzku se svým americkým protějškem Petem Hegsethem. Další podrobnosti o setkání podle agentury Reuters neuvedl.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
