Tajný plán Rusů pro Ukrajinu? Dokument popisuje drsnou představu příměří
Rusko by mělo zaujmout tvrdý vyjednávací postoj, pokud jde o příměří na Ukrajině, a trvat na maximalistických požadavcích, navrhuje dokument připravený pro Kreml ruským think tankem blízkým tajné službě FSB. O materiálu informuje list The Washington Post (WP). Zprávu zveřejnil v den, kdy do Moskvy přiletěla delegace amerických vyjednávačů vedená Stevem Witkoffem, speciálním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle informací Jurije Ušakova, Putinova vysokého zahraničněpolitického poradce, se neočekává, že by prezident Putin ve čtvrtek s Trumpem hovořil. Na pozdější část dne má být naplánováno setkání Putina s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem.
Dokument vytvořený v únoru požaduje, aby Rusko usilovalo o oslabení vyjednávací pozice Spojených států tím, že bude vyvolávat napětí mezi administrativou prezidenta Donalda Trumpa a dalšími státy, a aby zároveň pokračovalo ve snahách o rozbití ukrajinského státu.
Mírové vyřešení ukrajinské krize podle materiálu není možné před rokem 2026. Navíc dokument trvá na uznání ruské suverenity nad územími, které Moskva na Ukrajině obsadila, a požaduje další ústupky ze strany Kyjeva, včetně vytvoření nárazníkové zóny na severovýchodě Ukrajiny u hranic s ruskou Belgorodskou a Brjanskou oblastí a demilitarizované zóny v jižní Ukrajině poblíž Krymu, který Moskva nelegálně obsadila už v roce 2014.
Ruský think tank, jehož doporučení podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova Kreml nezná, také jasně odmítá plány na vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu po uzavření příměří, což je jeden z bodů, který opakovaně zdůrazňuje Trump. Dále požaduje „úplné odstranění“ kyjevského režimu.
Dokument, který získali evropští zpravodajci, ukazuje podle WP na problémy, kterým Trump bude čelit při hledání dohody s Ruskem o příměří na Ukrajině, kterou Moskva před třemi lety napadla. Nejnověji Washington přišel s návrhem na okamžité 30denní příměří, s čímž už souhlasila Ukrajina, ale Moskva zatím nikoliv.
Americký odborník na Rusko Thomas Graham WP řekl, že Moskva nemá zájem na rychlém vyřešení ukrajinské krize. Rusko podle něj neustále hovoří o základních příčinách konfliktu, k nimž počítá evropskou bezpečnostní architekturu a vnitřní ukrajinskou politiku. „A prosté příměří, které toto nebere v úvahu, Rusko nezajímá,“ je přesvědčen Graham.
Jednání v Moskvě proběhne už dnes?
Ve čtvtek do Moskvy přiletěla delegace amerických vyjednávačů vedená Stevem Witkoffem, speciálním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy čekají na ruské vyjádření ke svému návrhu na uzavření okamžitého 30denního příměří. Ukrajina s ním souhlasila po úterních jednáních v saúdskoarabské Džiddě.
Podle mluvčí ruské diplomacie Mariji Zacharovové je Rusko připravené jednat s Američany o návrhu už dnes. Zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov ale vyjádřil ohledně klidu zbraní skepsi, příměří by podle něj jen dalo ukrajinské armádě možnost si oddechnout. O situaci ve středu telefonicky hovořil s poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Mikem Waltzem.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dnes nevyloučil, že by ruský prezident Vladimir Putin během dneška mohl mít mezinárodní telefonický rozhovor. Neuvedl s kým.
Vadí sankce?
Ruské vedení se obrátilo na důležité firmy, aby mu před jednáním s americkou stranou o možném příměří ve válce na Ukrajině sdělily, které západní sankce jsou pro ně nejcitelnější. Dnes to napsala agentura Reuters s odvoláním na dva lidi z ruské podnikatelské sféry. Reuters píše, že ruské ministerstvo průmyslu a obchodu rozesílá formulář, v němž se firem ptá, které sankce dopadly na jejich podnikání nejvíce.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení. NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X. Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc. Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem. Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září. Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
