Tajný plán Rusů pro Ukrajinu? Dokument popisuje drsnou představu příměří
Rusko by mělo zaujmout tvrdý vyjednávací postoj, pokud jde o příměří na Ukrajině, a trvat na maximalistických požadavcích, navrhuje dokument připravený pro Kreml ruským think tankem blízkým tajné službě FSB. O materiálu informuje list The Washington Post (WP). Zprávu zveřejnil v den, kdy do Moskvy přiletěla delegace amerických vyjednávačů vedená Stevem Witkoffem, speciálním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle informací Jurije Ušakova, Putinova vysokého zahraničněpolitického poradce, se neočekává, že by prezident Putin ve čtvrtek s Trumpem hovořil. Na pozdější část dne má být naplánováno setkání Putina s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem.
Dokument vytvořený v únoru požaduje, aby Rusko usilovalo o oslabení vyjednávací pozice Spojených států tím, že bude vyvolávat napětí mezi administrativou prezidenta Donalda Trumpa a dalšími státy, a aby zároveň pokračovalo ve snahách o rozbití ukrajinského státu.
Mírové vyřešení ukrajinské krize podle materiálu není možné před rokem 2026. Navíc dokument trvá na uznání ruské suverenity nad územími, které Moskva na Ukrajině obsadila, a požaduje další ústupky ze strany Kyjeva, včetně vytvoření nárazníkové zóny na severovýchodě Ukrajiny u hranic s ruskou Belgorodskou a Brjanskou oblastí a demilitarizované zóny v jižní Ukrajině poblíž Krymu, který Moskva nelegálně obsadila už v roce 2014.
Ruský think tank, jehož doporučení podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova Kreml nezná, také jasně odmítá plány na vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu po uzavření příměří, což je jeden z bodů, který opakovaně zdůrazňuje Trump. Dále požaduje „úplné odstranění“ kyjevského režimu.
Dokument, který získali evropští zpravodajci, ukazuje podle WP na problémy, kterým Trump bude čelit při hledání dohody s Ruskem o příměří na Ukrajině, kterou Moskva před třemi lety napadla. Nejnověji Washington přišel s návrhem na okamžité 30denní příměří, s čímž už souhlasila Ukrajina, ale Moskva zatím nikoliv.
Americký odborník na Rusko Thomas Graham WP řekl, že Moskva nemá zájem na rychlém vyřešení ukrajinské krize. Rusko podle něj neustále hovoří o základních příčinách konfliktu, k nimž počítá evropskou bezpečnostní architekturu a vnitřní ukrajinskou politiku. „A prosté příměří, které toto nebere v úvahu, Rusko nezajímá,“ je přesvědčen Graham.
Jednání v Moskvě proběhne už dnes?
Ve čtvtek do Moskvy přiletěla delegace amerických vyjednávačů vedená Stevem Witkoffem, speciálním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy čekají na ruské vyjádření ke svému návrhu na uzavření okamžitého 30denního příměří. Ukrajina s ním souhlasila po úterních jednáních v saúdskoarabské Džiddě.
Podle mluvčí ruské diplomacie Mariji Zacharovové je Rusko připravené jednat s Američany o návrhu už dnes. Zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov ale vyjádřil ohledně klidu zbraní skepsi, příměří by podle něj jen dalo ukrajinské armádě možnost si oddechnout. O situaci ve středu telefonicky hovořil s poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Mikem Waltzem.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dnes nevyloučil, že by ruský prezident Vladimir Putin během dneška mohl mít mezinárodní telefonický rozhovor. Neuvedl s kým.
Vadí sankce?
Ruské vedení se obrátilo na důležité firmy, aby mu před jednáním s americkou stranou o možném příměří ve válce na Ukrajině sdělily, které západní sankce jsou pro ně nejcitelnější. Dnes to napsala agentura Reuters s odvoláním na dva lidi z ruské podnikatelské sféry. Reuters píše, že ruské ministerstvo průmyslu a obchodu rozesílá formulář, v němž se firem ptá, které sankce dopadly na jejich podnikání nejvíce.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc. Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda. „Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita. Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
