Polsko chce mít u sebe americké atomovky. Prezident Duda vyzval k jejich rozmístění
Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese. Uvedl to v rozhovoru poskytnutém listu Financial Times, ze kterého dnes citovala polská i zahraniční média. Duda uvedl, že o svém návrhu nedávno diskutoval s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem.
„Hranice NATO se posunuly na východ v roce 1999, tedy o 26 let později by se měla také posunout infrastruktura NATO na východ. Pro mne je to zřejmé,“ řekl Duda v interview. „Myslím, že nejen nadešel čas, ale že bude bezpečněji, pokud tu tyto zbraně budou,“ dodal. Připomněl také, že Rusko nikoho nežádalo o dovolení, když před dvěma lety podle oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina rozmístilo své taktické jaderné zbraně v Bělorusku, ruském spojenci ve válce proti Ukrajině.
Duda v roce 2022 navrhl tehdejší administrativě prezidenta Joea Bidena, aby Polsko zařadila do programu sdílení jaderných zbraní v rámci Severoatlantické aliance, ale neúspěšně. V Polsku bývaly za komunistického režimu rozmístěny sovětské jaderné zbraně, ale rozmístění amerických jaderných zbraní tak blízko hranic s Ruskem by Kreml vnímal jako vážné ohrožení.
„Podmínkou pro jednání je, aby americká strana byla k tomu otevřena,“ upozornil v televizi TVN 24 polský ministr vnitra Tomasz Siemoniak. „Nebylo by nic horšího, než oznámit nápad, který má hlavu a patu, ale za tři dny uslyšet odpověď, že nic takového nepřipadá v úvahu, protože tehdy by nás to prostě oslabilo,“ varoval. Dodal, že o takových věcech by se mělo nejprve jednat potichu s Američany a až pak přijít s veřejným oznámením, jakkoli je jasné, že každé americké zařízení a každý americký voják v zemi pomáhají bezpečnosti Polska.
Siemoniak podotkl, že z geopolitického hlediska není velký rozdíl mezi jadernými hlavicemi, které už jsou desítky let v Německu a které by mohly být v Polsku, což by ovšem byl „velmi silný signál“.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang.
Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají.
Ukrajinský dron podle zpráv na ruských sociálních sítích zasáhl mrakodrap v Grozném, správním středisku Čečenska na severním Kavkaze, napsal s odvoláním na snímky poškozené budovy server BBC News. Jejich pravost ale nedokázal ověřit. Ve výškové budově sídlí i čečenská bezpečnostní rada, ombudsman a další orgány, uvedl kanál Astra.
Ukrajinské drony zasáhly v centru Grozného 145 metrů vysokou budovu, vzdálenou asi jeden kilometr od rezidence čečenského vládce Ramzana Kadyrova, uvedla na svém webu ruská státní televize RT s odvoláním na místní zdroje. Dodala, že nejsou žádné informace o případných obětech ani zraněných. Deník Kommersant upozornil, že o útoku dronů v Čečensku se ruské ministerstvo obrany nezmínilo.
„Takové činy nejsou ničím jiným než pokusy o zastrašení civilního obyvatelstva a vytvoření iluze tlaku,“ prohlásil později Kadyrov podle ruské služby BBC. Pohrozil zároveň odvetnými kroky a slíbil obnovu poničené budovy.
