Polsko chce mít u sebe americké atomovky. Prezident Duda vyzval k jejich rozmístění
Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese. Uvedl to v rozhovoru poskytnutém listu Financial Times, ze kterého dnes citovala polská i zahraniční média. Duda uvedl, že o svém návrhu nedávno diskutoval s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem.
„Hranice NATO se posunuly na východ v roce 1999, tedy o 26 let později by se měla také posunout infrastruktura NATO na východ. Pro mne je to zřejmé,“ řekl Duda v interview. „Myslím, že nejen nadešel čas, ale že bude bezpečněji, pokud tu tyto zbraně budou,“ dodal. Připomněl také, že Rusko nikoho nežádalo o dovolení, když před dvěma lety podle oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina rozmístilo své taktické jaderné zbraně v Bělorusku, ruském spojenci ve válce proti Ukrajině.
Duda v roce 2022 navrhl tehdejší administrativě prezidenta Joea Bidena, aby Polsko zařadila do programu sdílení jaderných zbraní v rámci Severoatlantické aliance, ale neúspěšně. V Polsku bývaly za komunistického režimu rozmístěny sovětské jaderné zbraně, ale rozmístění amerických jaderných zbraní tak blízko hranic s Ruskem by Kreml vnímal jako vážné ohrožení.
„Podmínkou pro jednání je, aby americká strana byla k tomu otevřena,“ upozornil v televizi TVN 24 polský ministr vnitra Tomasz Siemoniak. „Nebylo by nic horšího, než oznámit nápad, který má hlavu a patu, ale za tři dny uslyšet odpověď, že nic takového nepřipadá v úvahu, protože tehdy by nás to prostě oslabilo,“ varoval. Dodal, že o takových věcech by se mělo nejprve jednat potichu s Američany a až pak přijít s veřejným oznámením, jakkoli je jasné, že každé americké zařízení a každý americký voják v zemi pomáhají bezpečnosti Polska.
Siemoniak podotkl, že z geopolitického hlediska není velký rozdíl mezi jadernými hlavicemi, které už jsou desítky let v Německu a které by mohly být v Polsku, což by ovšem byl „velmi silný signál“.
Ministři zemí unie by na svém dnešním jednání v Bruselu měli podle šéfky diplomacie Kaji Kallasové schválit nové sankce proti osobám i subjektům odpovědným za nezákonné deportace ukrajinských dětí většinou do Ruska nebo do Rusy ovládaných území. Po skončení schůzky se uskuteční ještě setkání Mezinárodní koalice pro návrat ukrajinských dětí. „Budeme diskutovat o tom, co dalšího může mezinárodní společenství udělat. Protože, co dělají těmto dětem, je naprosto hrozné,“ řekla šéfka unijní diplomacie.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové se ukázalo, že příměří na Ukrajině, které chtěl ruský prezident Vladimir Putin, bylo jen cynické a určené k tomu, aby ochránilo ruskou vojenskou přehlídku. Kallasová zároveň odmítla Putinův návrh, aby se zprostředkovatelem rozhovorů o ukončení války Ruska proti Ukrajině stal bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.
Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes přijel na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě bude jednat o spolupráci mezi oběma zeměmi, zejména co se týče vývoje nejmodernějších bezpilotních systémů. Informuje o tom agentura DPA.
„Německo a Ukrajina jsou strategičtí partneři, ze spolupráce profitují obě země,“ řekl Pistorius. Nejdůležitější je podle něho společný vývoj moderních bezposádkových systémů různého dosahu, včetně těch schopných zasáhnout důležité cíle hluboko na území nepřítele. Evropští členové NATO mají v takové výzbroji mezery, a proto je podle Pistoriuse nutné to co nejrychleji změnit.
