Polsko chce mít u sebe americké atomovky. Prezident Duda vyzval k jejich rozmístění
Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese. Uvedl to v rozhovoru poskytnutém listu Financial Times, ze kterého dnes citovala polská i zahraniční média. Duda uvedl, že o svém návrhu nedávno diskutoval s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem.
„Hranice NATO se posunuly na východ v roce 1999, tedy o 26 let později by se měla také posunout infrastruktura NATO na východ. Pro mne je to zřejmé,“ řekl Duda v interview. „Myslím, že nejen nadešel čas, ale že bude bezpečněji, pokud tu tyto zbraně budou,“ dodal. Připomněl také, že Rusko nikoho nežádalo o dovolení, když před dvěma lety podle oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina rozmístilo své taktické jaderné zbraně v Bělorusku, ruském spojenci ve válce proti Ukrajině.
Duda v roce 2022 navrhl tehdejší administrativě prezidenta Joea Bidena, aby Polsko zařadila do programu sdílení jaderných zbraní v rámci Severoatlantické aliance, ale neúspěšně. V Polsku bývaly za komunistického režimu rozmístěny sovětské jaderné zbraně, ale rozmístění amerických jaderných zbraní tak blízko hranic s Ruskem by Kreml vnímal jako vážné ohrožení.
„Podmínkou pro jednání je, aby americká strana byla k tomu otevřena,“ upozornil v televizi TVN 24 polský ministr vnitra Tomasz Siemoniak. „Nebylo by nic horšího, než oznámit nápad, který má hlavu a patu, ale za tři dny uslyšet odpověď, že nic takového nepřipadá v úvahu, protože tehdy by nás to prostě oslabilo,“ varoval. Dodal, že o takových věcech by se mělo nejprve jednat potichu s Američany a až pak přijít s veřejným oznámením, jakkoli je jasné, že každé americké zařízení a každý americký voják v zemi pomáhají bezpečnosti Polska.
Siemoniak podotkl, že z geopolitického hlediska není velký rozdíl mezi jadernými hlavicemi, které už jsou desítky let v Německu a které by mohly být v Polsku, což by ovšem byl „velmi silný signál“.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
Na západě Ukrajiny se koná druhý ročník festivalu České sny ve Lvově, který je věnovaný kulturní spolupráci a vystupují na něm čeští i ukrajinští umělci. Čtyřdenní kulturní přehlídka začala ve čtvrtek ve Lvovské opeře, zahájení se zúčastnil český generální konzul Jiří Borcel nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, uvedla lvovská regionální rada na svém webu. Festival odstartoval slavnostním koncertem violoncellisty Václava Petra a klavíristy Davida Marečka.
„Plnohodnotná invaze Ruské federace na Ukrajinu ukázala, kdo je opravdový přítel. Český lid, úřady a diplomaté nás od roku 2022 aktivně podporují a pomáhají nám ve vojenské i humanitární oblasti. Za to vám mnohokrát děkujeme,“ uvedl předseda lvovské oblastní rady Jaroslav Hasjak.
Gubernátor Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou Vjačeslav Gladkov informoval, že při ukrajinských dronových útocích utrpěli zranění dva lidé na dvou různých místech. Jedním ze zraněných je voják.
