Polsko chce mít u sebe americké atomovky. Prezident Duda vyzval k jejich rozmístění

Autor: ČTK, swp - 
13. března 2025
•
09:13

Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese. Uvedl to v rozhovoru poskytnutém listu Financial Times, ze kterého dnes citovala polská i zahraniční média. Duda uvedl, že o svém návrhu nedávno diskutoval s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keithem Kelloggem.

„Hranice NATO se posunuly na východ v roce 1999, tedy o 26 let později by se měla také posunout infrastruktura NATO na východ. Pro mne je to zřejmé,“ řekl Duda v interview. „Myslím, že nejen nadešel čas, ale že bude bezpečněji, pokud tu tyto zbraně budou,“ dodal. Připomněl také, že Rusko nikoho nežádalo o dovolení, když před dvěma lety podle oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina rozmístilo své taktické jaderné zbraně v Bělorusku, ruském spojenci ve válce proti Ukrajině.

Duda v roce 2022 navrhl tehdejší administrativě prezidenta Joea Bidena, aby Polsko zařadila do programu sdílení jaderných zbraní v rámci Severoatlantické aliance, ale neúspěšně. V Polsku bývaly za komunistického režimu rozmístěny sovětské jaderné zbraně, ale rozmístění amerických jaderných zbraní tak blízko hranic s Ruskem by Kreml vnímal jako vážné ohrožení.

Íránský prezident Ebráhím Raísí na Valném shromáždění OSN (19. 9. 2023)
Svět Vyrábí jadernou bombu? Írán prudce zvýšil zásoby obohaceného uranu, varují experti

„Podmínkou pro jednání je, aby americká strana byla k tomu otevřena,“ upozornil v televizi TVN 24 polský ministr vnitra Tomasz Siemoniak. „Nebylo by nic horšího, než oznámit nápad, který má hlavu a patu, ale za tři dny uslyšet odpověď, že nic takového nepřipadá v úvahu, protože tehdy by nás to prostě oslabilo,“ varoval. Dodal, že o takových věcech by se mělo nejprve jednat potichu s Američany a až pak přijít s veřejným oznámením, jakkoli je jasné, že každé americké zařízení a každý americký voják v zemi pomáhají bezpečnosti Polska.

Siemoniak podotkl, že z geopolitického hlediska není velký rozdíl mezi jadernými hlavicemi, které už jsou desítky let v Německu a které by mohly být v Polsku, což by ovšem byl „velmi silný signál“.

13:27
Dnes

Ruské drony napadly Kyjev a okolí, kde zahynula jedna žena, informoval náčelník regionální vojenské správy Tymur Tkačenko.

13:24
Dnes

Na dnešní berlínské setkání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, dorazí delegace 40 států. Doplní je představitelé Evropské unie a NATO, sdělil mluvčí německé vlády. Podle německých médií půjde o největší summit v Německu za posledních několik desítek let.

K jednání ostatní členy koalice společně pozvali německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Andy Burnham. Cílem je koordinovat další postup při podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské invazi.

Do budovy kancléřství nejprve přijede americká delegace, v níž budou zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner. Následovat bude jednání ve formátu E3, který tvoří Německo, Francie a Británie, s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poté dorazí další delegace a budou rokovat všichni přítomní zástupci koalice ochotných.

13:19
Dnes

Německo usiluje o to, aby se do příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie začlenil trvalý mechanismus financování Ukrajiny. Ten by mělo být obtížné zablokovat i případným odpůrcům další pomoci Kyjevu, jako je například Marine Le Penová, pokud by příští rok zvítězila v prezidentských volbách ve Francii. Informoval o tom server Politico s odvoláním na vysoce postavené unijní zdroje.

Plán Berlína počítá s vytvořením takzvané finanční rezervy (headroom) v dlouhodobém rozpočtu EU, což by znamenalo možnost získat pro Ukrajinu další prostředky nad rámec 100 miliard eur, které již navrhla Evropská komise. Tento mechanismus by umožnil budoucí financování, aniž by bylo nutné se zavazovat k obrovským - a politicky často těžko průchodným - výdajům předem.

„Financování Ukrajiny je předmětem sporů více než kdy dřív,“ řekl Politiku nejmenovaný unijní zdroj. Situace by se mohla přitom ještě zhoršit, pokud v dubnových francouzských prezidentských volbách zvítězí Le Penová z krajně pravicového hnutí Národní sdružení (RN).

Zobrazit celý online

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa