Může Trump na dálku vypnout F-35? Supermoderní stíhačky pořizuje i Česko, Fiala kontrakt brání
Špičkový letoun F-35 americké výroby by do budoucna měl tvořit hlavní páteř vzdušných sil velké části armád zemí Evropské unie. Zbrklá rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa však vyvolávají obavy, že by Spojené státy mohly v budoucnu na dálku utnout softwarovou podporu strojů, píše Daily Mail.
Jenom Německo objednalo 35 bojových letounů v rámci zakázky v hodnotě 8,3 miliardy eur (207 miliard korun). Británie souhlasila s nákupem 48 F-35 do konce roku 2025 v rámci dohody v hodnotě 9,1 miliardy liber (269 miliard korun). Do Spojeného království dosud bylo dodáno 36 letounů, které mohou startovat ze dvou letadlových lodí královského námořnictva. Také Česko podepsalo smlouvu o nákupu těchto strojů.
Představitelé ministerstva obrany v Berlíně však vyjádřili obavy, že Bílý dům má pravomoc na dálku moderní letouny „vypnout“, což by je mohlo učinit nepoužitelnými. Během víkendu Joachim Schranzhofer, vedoucí oddělení komunikace německé zbrojovky Hensoldt, sdělil listu Bild, že „vypínač v letounech F-35 je více než jen fáma“.
Obavy z nadměrné kontroly USA nad letouny se šíří po zprávách, že stíhačky F-16 přestaly na Ukrajině fungovat poté, co Spojené státy utnuly klíčovou podporu pro jejich radarový systém. Plukovník Philip Ingram, bývalý důstojník britské vojenské rozvědky, však odmítl zvěsti, že by letouny F-35 měly Spojené státy pod takovou kontrolou.
„Je to blbost. USA nemohou na dálku vyřadit z provozu stíhačky F-35. Neexistuje žádný vypínač, kterým by je mohly zastavit za letu nebo na letištní ploše. V zájmu mnoha lidí v Evropě je strašit dodávkami amerických zbraní,“ uvedl.
Spoustě obranných společností podle Ingrama vyhovuje vytvářet fámy o tom, že americké systémy jsou naprosto nespolehlivé. „Jde o snahu přimět další lidi, aby se poohlédli po jiných než amerických dodavatelích. Těmto tvrzením bychom neměli věnovat pozornost ani v nejmenším. Jsou to dezinformace,“ je přesvědčen.
Mohou vzniknout logistické problémy
Stroje F-35 již provozují USA, Velká Británie, Itálie, Norsko, Dánsko a Nizozemsko. Německo, Belgie, Finsko, Švýcarsko a Polsko si rovněž vybraly stíhačky F-35 jako páteř svých vzdušných sil. 24 strojů si objednalo i Česko. První z nich by mělo letectvo obdržet v roce 2031, všechny tu mají být do roku 2035. Celková cena se vyšplhala celkem na 150 miliard korun. Jde o vůbec nejdražší českou armádní zakázku.
Každodenní provoz letounů je do značné míry závislý na amerických systémech, od aktualizací softwaru až po náhradní díly. Podle plukovníka Ingrama to znamená, že Amerika má možnost způsobit „logistické problémy“ vypnutím systémů, které monitorují stav letounů a upozorňují techniky na případné závady.
Na otázku, zda by Trumpova administrativa někdy uvažovala o odříznutí evropských partnerů od technické podpory letounů F-35, však plukovník Ingram odpověděl, že pro Donalda Trumpa by to byla „ekonomická sebevražda“.
Reakce premiéra Fialy
Český kabinet podle premiéra Petra Fialy (ODS) o kontraktu na stíhačky nepochybuje a nemíní ho přehodnocovat. „Je to celý obranný systém, který kvalitou překračuje jiné nabídky. Tady není důvod k přehodnocování,“ uvedl premiér. Výběr stíhaček byl podle něj provedený velmi pečlivě a na základě debat s armádou a dalšími odborníky. Fiala s ohledem na Trumpovu politiku poukázal také na to, že první letadla dostane Česká republika v době, kdy bude ve funkci jiný americký prezident.
Ministerstvo obrany v reakci na zahraniční politiku Trumpa uvedlo, že americká vláda by do letounu jako takového nemohla na dálku zasahovat. Lze podle něj ovšem omezovat přístup například ke kryptografickým klíčům, což by zkomplikovalo provoz. Na dálku nejde vypnout ani software, pouze omezit jeho rozvoj tak, že nejsou poskytovány výrobcem aktualizace.
„Nicméně nepředpokládáme, že by Spojené státy americké záměrně svým aliančním partnerům znemožňovaly využívání techniky. Byly by samy proti sobě,“ uvedlo ministerstvo.
„Mozkem“ supermoderního letounu je autonomní logistický informační systém (Alis) a jeho nástupce, integrovaná síť operačních dat (Odin). „Jedná se o síťový systém, což znamená, že operátoři F-35 včetně zahraničních armád se připojují k infrastruktuře spravované USA, aby měli přístup k těmto datům,“ sdělil zdroj blízký zpravodajským službám deníku.
„Pokud by byl systém Alis nedostupný, operátoři by stále mohli s letadlem létat, i když by se údržba bez automatické diagnostiky stala logistickou noční můrou,“ dodal.
Partnerský program
Justin Bronk, vedoucí výzkumný pracovník obranného think-tanku Rusi, však uvedl, že evropští partneři by mohli mít problémy, pokud by se Američané rozhodli vypnout klíčové digitální systémy. „Většina evropských armád je na USA velmi závislá, pokud jde o komunikační podporu, podporu elektronického boje a zásobování municí v případě jakéhokoli vážného konfliktu,“ řekl listu Financial Times.
V Německu byly letouny F-35 zakoupeny speciálně proto, aby nesly jaderné zbraně americké výroby, což znamená, že letouny jsou „stoprocentně závislé na USA“. Tvrzení o „ možném vypnutí stíhaček z USA“ odmítly krom RAF i další evropské zdroje z oblasti obrany.
K myšlence, že by USA mohly blokovat přístup k náhradním dílům, uvedl belgický šéf obrany a bývalý pilot Frederik Vansina, že projekt F-35 je závislý na globálním logistickém systému, v němž jsou díly vyráběny v zemích, které F-35 používají. Pokud by tedy Američané zablokovali náhradní díly pro jednu zemi, mohla by tato země udělat totéž pro americké F-35.
... já asi taky 😁