Tajný plán Rusů pro Ukrajinu? Dokument popisuje drsnou představu příměří

Aktualizováno -
13. března 2025
•
16:24
Autor: ČTK, lig, Markéta Batulková Mikešová - 
13. března 2025
•
11:25

Rusko by mělo zaujmout tvrdý vyjednávací postoj, pokud jde o příměří na Ukrajině, a trvat na maximalistických požadavcích, navrhuje dokument připravený pro Kreml ruským think tankem blízkým tajné službě FSB. O materiálu informuje list The Washington Post (WP). Zprávu zveřejnil v den, kdy do Moskvy přiletěla delegace amerických vyjednávačů vedená Stevem Witkoffem, speciálním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle informací Jurije Ušakova, Putinova vysokého zahraničněpolitického poradce, se neočekává, že by prezident Putin ve čtvrtek s Trumpem hovořil. Na pozdější část dne má být naplánováno setkání Putina s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem.

Dokument vytvořený v únoru požaduje, aby Rusko usilovalo o oslabení vyjednávací pozice Spojených států tím, že bude vyvolávat napětí mezi administrativou prezidenta Donalda Trumpa a dalšími státy, a aby zároveň pokračovalo ve snahách o rozbití ukrajinského státu.

Mírové vyřešení ukrajinské krize podle materiálu není možné před rokem 2026. Navíc dokument trvá na uznání ruské suverenity nad územími, které Moskva na Ukrajině obsadila, a požaduje další ústupky ze strany Kyjeva, včetně vytvoření nárazníkové zóny na severovýchodě Ukrajiny u hranic s ruskou Belgorodskou a Brjanskou oblastí a demilitarizované zóny v jižní Ukrajině poblíž Krymu, který Moskva nelegálně obsadila už v roce 2014.

Ruský think tank, jehož doporučení podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova Kreml nezná, také jasně odmítá plány na vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu po uzavření příměří, což je jeden z bodů, který opakovaně zdůrazňuje Trump. Dále požaduje „úplné odstranění“ kyjevského režimu.

Náčelník generálního štábu Gerasimov vítá Putina na velitelství v Kurské oblasti (12. 3. 2025).
Válka na Ukrajině Ukrajinci přiznali ústup z Kurské oblasti. Putin promptně nasadil uniformu a přijel

Dokument, který získali evropští zpravodajci, ukazuje podle WP na problémy, kterým Trump bude čelit při hledání dohody s Ruskem o příměří na Ukrajině, kterou Moskva před třemi lety napadla. Nejnověji Washington přišel s návrhem na okamžité 30denní příměří, s čímž už souhlasila Ukrajina, ale Moskva zatím nikoliv.

Americký odborník na Rusko Thomas Graham WP řekl, že Moskva nemá zájem na rychlém vyřešení ukrajinské krize. Rusko podle něj neustále hovoří o základních příčinách konfliktu, k nimž počítá evropskou bezpečnostní architekturu a vnitřní ukrajinskou politiku. „A prosté příměří, které toto nebere v úvahu, Rusko nezajímá,“ je přesvědčen Graham.

Jednání v Moskvě proběhne už dnes?

Ve čtvtek do Moskvy přiletěla delegace amerických vyjednávačů vedená Stevem Witkoffem, speciálním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy čekají na ruské vyjádření ke svému návrhu na uzavření okamžitého 30denního příměří. Ukrajina s ním souhlasila po úterních jednáních v saúdskoarabské Džiddě.

Podle mluvčí ruské diplomacie Mariji Zacharovové je Rusko připravené jednat s Američany o návrhu už dnes. Zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov ale vyjádřil ohledně klidu zbraní skepsi, příměří by podle něj jen dalo ukrajinské armádě možnost si oddechnout. O situaci ve středu telefonicky hovořil s poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Mikem Waltzem.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dnes nevyloučil, že by ruský prezident Vladimir Putin během dneška mohl mít mezinárodní telefonický rozhovor. Neuvedl s kým.

Vadí sankce?

Ruské vedení se obrátilo na důležité firmy, aby mu před jednáním s americkou stranou o možném příměří ve válce na Ukrajině sdělily, které západní sankce jsou pro ně nejcitelnější. Dnes to napsala agentura Reuters s odvoláním na dva lidi z ruské podnikatelské sféry. Reuters píše, že ruské ministerstvo průmyslu a obchodu rozesílá formulář, v němž se firem ptá, které sankce dopadly na jejich podnikání nejvíce.

14:13
Dnes

Ministerstvo obrany upozornilo, že vojenského cvičení Koalicja 26.2 se stejně jako ČR přímo neúčastní většina takzvané koalice ochotných. Zasáhne do něj 11 ze 32 států. Česko se zapojilo formou velitelské podpory na úrovni štábů. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva Petra Hrušová. V Polsku mají armády v tomto a příštím týdnu trénovat, jak by byly schopné po skončení ruské agrese ohlídat mír na Ukrajině i bez amerických jednotek. Neúčast českých vojáků kritizoval například prezident Petr Pavel.

"Většina členů koalice ochotných, která vznikla na začátku roku 2025, se tedy manévrů přímo neúčastní. Stejně jako například Itálie, Česká republika již za předchozí vlády neschválila vyslání svých vojáků na ukrajinské území, a do aktivit koalice se zapojuje jinou formou," uvedla mluvčí.

12:20
Dnes

Při rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí z tohoto týdne představili Rusové dokument, v němž mimo jiné žádali, aby Severoatlantická aliance stáhla své jednotky a základny k hranicím z roku 1997. Informoval o tom deník The New York Times (NYT). Moskva tak podle něj v ničem neustoupila od svých požadavků, které vznesla bezprostředně před zahájením rozsáhlé ruské vojenské invaze na Ukrajinu.

10:58
Dnes

Spojené státy se při rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války z tohoto týdne dotazovaly ukrajinské strany, zda by se Kyjev byl ochoten vzdát Donbasu výměnou za členství v NATO, uvedl podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Pokud by Ukrajina získala dostatečně silné bezpečnostní záruky, předložil by tuto otázku k referendu.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa