Trumpovi lidé krátce po telefonátu: Letí vyjednat detaily míru! Setkání s Putinem už v únoru?
Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff dnes odletí do Saúdské Arábie na jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Witkoffa pro televizi Fox News. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Ukrajina na jednání neobdržela pozvánku a nevysílá na tuto fázi rozhovorů žádný tým.
Děje se tak poté, co Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg uvedl, že Kyjev bude součástí vyjednávání o ukončení konfliktu. Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského řekl stanici NBC, že Ukrajina stále nebyla pozvána na jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii. „Je nebezpečné hovořit s nepřáteli dříve než se spojenci. Postoj Ukrajiny se nezměnil. Je třeba, aby Ukrajina, USA a Evropa zaujaly společné stanovisko před jakýmkoliv jednáním s Putinem“, uvedl poradce.
Dva američtí představitelé podle listu The Guardian potvrdili, že Ukrajina nebyla na jednání pozvána, ale uvedli, že záměrem USA je uspořádat bilaterální jednání s Ruskem, poté bilaterální jednání s Ukrajinou a následně společné rozhovory.
„Doufáme, že v jednáních o Rusku a Ukrajině dosáhneme opravdu dobrého pokroku“, prohlásil Witkoff. Trumpův zmocněnec uvedl, že američtí představitelé s ukrajinskými činiteli jednají zvlášť. „Ukrajina je součástí rozhovorů,“ řekl Witkoff.
Cílem jednání je uspořádat summit vůdců v Saúdské Arábii, kterého se budou účastnit minimálně Trump a ruský prezident Vladimir Putin. Ten se mohl konat již na konci února, a to kvůli blížícímu se postnímu měsíci ramadánu.
Tým povede šéf diplomacie?
V několika příštích dnech se ukáže, zda ruský prezident Vladimir Putin myslí mír na Ukrajině vážně, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na stanici CBS. „Jeden telefonát koneckonců mír nezajistí,“ řekl Rubio o hovoru Trumpa a Putina, ve kterém Putin údajně vyjádřil zájem o dosažení míru. Očekává se, že Rubio americký tým vysokých činitelů na jednání v Rijádu povede.
Šéf americké diplomacie podle Reuters zlehčoval obavy Evropy z toho, že bude vyřazena z počátečních jednání mezi USA a Ruskem. Proces vyjednávání ještě doopravdy nezačal, uvedl Rubio.
„Nakonec to dojde do určitého bodu, pokud to budou skutečná jednání, a tam ještě nejsme, ale pokud by k tomu došlo, bude se muset zapojit Ukrajina, protože to ona byla napadena (Ruskem), a Evropané se budou muset také zapojit, protože zavedli sankce proti Putinovi a Rusku,“ řekl Rubio. „Zatím tam prostě nejsme“, dodal americký ministr.
Rubio také sdělil, že při nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem hovořil o složitých provozních podmínkách velvyslanectví Spojených států v Moskvě.
Z ukrajinské armády od ledna do konce října dezertovalo více vojáků než během předchozích dvou let. Na svých internetových stránkách o tom píše britský list Financial Times (FT). Ukrajinští vyšetřovatelé letos zahájili 60 000 trestních stíhání proti vojákům, kteří opustili své pozice. Je to skoro dvojnásobek takových případů než v letech 2022 a 2023 dohromady. Těmto mužům v případě odsouzení hrozí až 12 let ve vězení.
Koncem října u Vuhledaru v Doněcké oblasti stovky příslušníků pěchoty ze 123. brigády odešly ze svých pozic. Tito vojáci se vrátili domů do Mykolajivu a někteří z nich tam uspořádali ojedinělý protest, během kterého požadovali více zbraní a výcviku. „Přijeli jsme do Vuhledaru jen s automatickými puškami. Tvrdili, že by tam mělo být 150 tanků, ale bylo jich tam 20... a nic, co by nás krylo,“ citují FT nejmenovaného důstojníka ze 123. brigády. Někteří z dezertérů se vrátili na frontu, další se ukrývají, jiní jsou podle ukrajinských úřadů ve vazbě.
Muži ve věku od 18 do 60 let mají zakázáno opustit Ukrajinu, ale někteří využili toho, že byli do zahraničí posláni na vojenský výcvik a utekli. Okolo 12 takových případů se každý měsíc stane v Polsku, uvedl nejmenovaný polský bezpečnostní činitel. FT podotýká, že ministerstvo obrany ve Varšavě sdělilo, že s otázkami ohledně ukrajinských dezertérů je třeba se obracet na ukrajinské úřady.
Do stovky největších světových zbrojovek se poprvé, a to na 89. příčku, dostala česká společnost Czechoslovak Group (CSG), uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Podle něj 100 největších zbrojních firem loni zvýšilo prodej meziročně o 4,2 procenta na 632 miliard dolarů (15,2 bilionu Kč).
Příjmy z prodeje zbraní a vojenských služeb CSG se podle SIPRI meziročně zvýšily o 25 procent zhruba na 1,2 miliardy dolarů. v loňském žebříčku byla na 107. místě. Podle SIPRI se firmě podařilo diverzifikovat zeměpisné zdroje svých příjmů, jelikož zvýšila podíl zbraní prodaných do států Evropské unie. Podle zpráv z tisku firma pracovala na kontraktech na dodávky zbraní pro Ukrajinu, jejichž objednavatelem byly jiné evropské země.
„V roce 2023 nastal výrazný nárůst příjmů z prodeje zbraní, který pravděpodobně pokračoval i v roce 2024,“ uvedl jeden z autorů studie Lorenzo Scarazzato. Nejvíce rostly příjmy dvou velkých ruských výrobců zbraní, které se meziročně zvýšily o 40 procent na 25,5 miliardy dolarů. Autoři studie však poukazují na to, že ruské údaje nejsou zcela věrohodné.
Ropa dnes proudí ropovodem Družba do Německa podle plánu, uvedl podle agentury Reuters ruský monopolní provozovatel ropovodů Transněfť. Polský provozovatel ropovodů PERN v neděli informoval o závadě na severní větvi Družby, ze které začala unikat ropa. Tato část ropovodu zásobuje rafinerii v Německu.
Příčina úniku nebyla bezprostředně známa a prošetří ji interní komise, uvedla společnost. Ta přestala pumpovat ropu do poškozeného potrubí, přeprava ale pokračovala na druhé lince, která podle provozovatele PERN plně pokrývá potřeby zákazníků. Na místo úniku v neděli podle sdělení společnosti přijeli hasiči i technici operátora.
