Trumpovi lidé krátce po telefonátu: Letí vyjednat detaily míru! Setkání s Putinem už v únoru?
Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff dnes odletí do Saúdské Arábie na jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Witkoffa pro televizi Fox News. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Ukrajina na jednání neobdržela pozvánku a nevysílá na tuto fázi rozhovorů žádný tým.
Děje se tak poté, co Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg uvedl, že Kyjev bude součástí vyjednávání o ukončení konfliktu. Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského řekl stanici NBC, že Ukrajina stále nebyla pozvána na jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii. „Je nebezpečné hovořit s nepřáteli dříve než se spojenci. Postoj Ukrajiny se nezměnil. Je třeba, aby Ukrajina, USA a Evropa zaujaly společné stanovisko před jakýmkoliv jednáním s Putinem“, uvedl poradce.
Dva američtí představitelé podle listu The Guardian potvrdili, že Ukrajina nebyla na jednání pozvána, ale uvedli, že záměrem USA je uspořádat bilaterální jednání s Ruskem, poté bilaterální jednání s Ukrajinou a následně společné rozhovory.
„Doufáme, že v jednáních o Rusku a Ukrajině dosáhneme opravdu dobrého pokroku“, prohlásil Witkoff. Trumpův zmocněnec uvedl, že američtí představitelé s ukrajinskými činiteli jednají zvlášť. „Ukrajina je součástí rozhovorů,“ řekl Witkoff.
Cílem jednání je uspořádat summit vůdců v Saúdské Arábii, kterého se budou účastnit minimálně Trump a ruský prezident Vladimir Putin. Ten se mohl konat již na konci února, a to kvůli blížícímu se postnímu měsíci ramadánu.
Tým povede šéf diplomacie?
V několika příštích dnech se ukáže, zda ruský prezident Vladimir Putin myslí mír na Ukrajině vážně, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na stanici CBS. „Jeden telefonát koneckonců mír nezajistí,“ řekl Rubio o hovoru Trumpa a Putina, ve kterém Putin údajně vyjádřil zájem o dosažení míru. Očekává se, že Rubio americký tým vysokých činitelů na jednání v Rijádu povede.
Šéf americké diplomacie podle Reuters zlehčoval obavy Evropy z toho, že bude vyřazena z počátečních jednání mezi USA a Ruskem. Proces vyjednávání ještě doopravdy nezačal, uvedl Rubio.
„Nakonec to dojde do určitého bodu, pokud to budou skutečná jednání, a tam ještě nejsme, ale pokud by k tomu došlo, bude se muset zapojit Ukrajina, protože to ona byla napadena (Ruskem), a Evropané se budou muset také zapojit, protože zavedli sankce proti Putinovi a Rusku,“ řekl Rubio. „Zatím tam prostě nejsme“, dodal americký ministr.
Rubio také sdělil, že při nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem hovořil o složitých provozních podmínkách velvyslanectví Spojených států v Moskvě.
Pět Litevců utrpělo na Ukrajině zranění při ruském ostřelování, když přiváželi pomoc ukrajinským vojákům. Skupina se dostala pod palbu v Pokrovsku v Donbasu na východě Ukrajiny, řekl jejich kolega Valdas Bartkevičius.
Pokrovsk, který leží asi 20 kilometrů od frontové linie, zrovna dnes navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V případě dobytí by se toto důležité město mohlo stát nástupištěm k dalšímu postupu Rusů na sever Doněcké oblasti, ke Kramatorsku a Slovjansku, poznamenal nedávno server BBC News.
„Jsme všichni, celá pětice, v nemocnici,“ napsal na facebooku Sigitas Maliauskas, který z ostřelování vyvázl s pohmožděninami. Jednomu ze zraněných Litevců ale museli amputovat nohu. Všech pět raněných bylo hospitalizováno v Dnipru a jsou ve stabilizovaném stavu, uvedlo litevské ministerstvo obrany.
Státy jako Rusko a Bělorusko, které se snaží přes vnější hranice do Evropské unie dostávat migranty s cílem sedmadvacítku destabilizovat, by měly být považovány za hrozbu pro její bezpečnost, je přesvědčená šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Podle ní je jasné, že ruské aktivity na hranicích s Finskem, stejně jako běloruské na hranicích s Polskem, Lotyšskem a Litvou „jsou hybridními útoky, jejichž cílem je podkopat bezpečnost našich vnějších hranic, stejně jako bezpečnost příhraničních regionů a našich občanů“.
„Členské státy musí být schopny účinně čelit těmto typům aktivit a zaručit stabilitu a bezpečnost naší unie,“ napsala. Bude nutné uvažovat o posílení právního rámce EU, poznamenala také pětašedesátiletá politička, která má dobré šance v čele EK stanout i na další pětileté období.
Ruští vyšetřovatelé požádali soud, aby v nepřítomnosti uvalil vazbu na bývalou novinářku jedné z ruských televizních stanic Faridu Kurbangalejevovou, která v současnosti žije v Česku. Z vyjádření soudu plyne, že vyšetřovatelé stíhají novinářku podle paragrafu o veřejném schvalování terorismu s použitím hromadných sdělovacích prostředků či internetu. Za to v Rusku v případě odsouzení může hrozit až sedm let za mřížemi.
Zatím není zřejmé, kdy by soud mohl o žádosti vyšetřovatelů rozhodovat, poznamenal server RBK a připomněl, že Kurbangalejevová bývala moderátorkou státní televize Rossija 1. Ruské ministerstvo vnitra po ní 20. června vyhlásilo pátrání, o den dříve ji ruské úřady zařadily na seznam „teroristů a extremistů“.
Kurbangalejevová se narodila v Kazani, metropoli autonomního Tatarstánu, kde také vystudovala žurnalistiku. Nejprve působila v místní televizi, pak se stala zpravodajkou televize Rossija 1 v Povolží a nakonec vedla hlavní zpravodajskou relaci Vesti. Z televize odešla poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. V Rusku nežije již několik let a vystupuje proti válce Ruska na Ukrajině, dodal portál.
