Trumpovi lidé krátce po telefonátu: Letí vyjednat detaily míru! Setkání s Putinem už v únoru?
Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff dnes odletí do Saúdské Arábie na jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Witkoffa pro televizi Fox News. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Ukrajina na jednání neobdržela pozvánku a nevysílá na tuto fázi rozhovorů žádný tým.
Děje se tak poté, co Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg uvedl, že Kyjev bude součástí vyjednávání o ukončení konfliktu. Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského řekl stanici NBC, že Ukrajina stále nebyla pozvána na jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii. „Je nebezpečné hovořit s nepřáteli dříve než se spojenci. Postoj Ukrajiny se nezměnil. Je třeba, aby Ukrajina, USA a Evropa zaujaly společné stanovisko před jakýmkoliv jednáním s Putinem“, uvedl poradce.
Dva američtí představitelé podle listu The Guardian potvrdili, že Ukrajina nebyla na jednání pozvána, ale uvedli, že záměrem USA je uspořádat bilaterální jednání s Ruskem, poté bilaterální jednání s Ukrajinou a následně společné rozhovory.
„Doufáme, že v jednáních o Rusku a Ukrajině dosáhneme opravdu dobrého pokroku“, prohlásil Witkoff. Trumpův zmocněnec uvedl, že američtí představitelé s ukrajinskými činiteli jednají zvlášť. „Ukrajina je součástí rozhovorů,“ řekl Witkoff.
Cílem jednání je uspořádat summit vůdců v Saúdské Arábii, kterého se budou účastnit minimálně Trump a ruský prezident Vladimir Putin. Ten se mohl konat již na konci února, a to kvůli blížícímu se postnímu měsíci ramadánu.
Tým povede šéf diplomacie?
V několika příštích dnech se ukáže, zda ruský prezident Vladimir Putin myslí mír na Ukrajině vážně, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na stanici CBS. „Jeden telefonát koneckonců mír nezajistí,“ řekl Rubio o hovoru Trumpa a Putina, ve kterém Putin údajně vyjádřil zájem o dosažení míru. Očekává se, že Rubio americký tým vysokých činitelů na jednání v Rijádu povede.
Šéf americké diplomacie podle Reuters zlehčoval obavy Evropy z toho, že bude vyřazena z počátečních jednání mezi USA a Ruskem. Proces vyjednávání ještě doopravdy nezačal, uvedl Rubio.
„Nakonec to dojde do určitého bodu, pokud to budou skutečná jednání, a tam ještě nejsme, ale pokud by k tomu došlo, bude se muset zapojit Ukrajina, protože to ona byla napadena (Ruskem), a Evropané se budou muset také zapojit, protože zavedli sankce proti Putinovi a Rusku,“ řekl Rubio. „Zatím tam prostě nejsme“, dodal americký ministr.
Rubio také sdělil, že při nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem hovořil o složitých provozních podmínkách velvyslanectví Spojených států v Moskvě.
„Ukrajina byla známá obchodováním s lidmi, orgány, drogami, dětmi, biochemickými laboratořemi, fašismem a nacismem. A to jsou věci, že se z nich stále snažíme udělat naše bratry,“ přečetl poněkud nesmyslný projev americký herec Steven Seagal (a speciální představitel ruského ministerstva zahraničí) v Kremlu, kde jej Vladimir Putin vyznamenal Řádem přátelství. „Mnozí lidé říkají, že čelíme existenční hrozbě kvůli všem těmto podmínkám. Ale ve skutečnosti celému světu hrozí, že se dostane nebezpečně blízko ke vstupu do třetí světové války. Čelíme témuž monstru, snažícímu se pozřít, dobýt a ovládat svět skrze lži, dezinformace a manipulace.“
V souvislosti se situací na Ukrajině napadené Ruskem dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Praze zmínil podpůrné iniciativy jednotlivých spojeneckých zemí. Spojenci podporují Ukrajinu v bezprecedentních objemech, je podle něj ale nutností přijmout víceletý finanční závazek NATO tak, aby Ukrajina mohla s pomocí dlouhodobě počítat a podle toho plánovat. „Pomůže jí to bránit se a současně to bude signálem pro Moskvu, že se neunavíme v pomoci,“ uvedl. V souvislosti s úvahami o právu Ukrajiny na obranu formou útoků na cíle v zemi agresora konstatoval, že Ukrajina má právo se bránit a právo na sebeobranu zahrnuje i možnost útočit na legitimní vojenské cíle, tedy i ty na ruském území. Je to agresivní válka, kterou spustila Moskva, uvedl.
