S jaderným odzbrojením Ukrajiny Rusům pomohl i Washington. Snažili jsme se to zastavit, tvrdí bývalý šéf rozvědky
Když Ukrajina v srpnu 1991 vyhlásila nezávislost na SSSR, Kyjev získal třetí největší zásoby jaderných zbraní na světě. Kromě velkých a složitých strategických raket převzal Kyjev také tisíce „taktických“ jaderných zbraní, které jsou dostatečně malé pro použití na aktivním bojišti.
Generálporučík Oleksandr Skipalskij byl v 90. letech 20. století šéfem ukrajinské vojenské rozvědky. Tento vojenský velitel ve výslužbě hovořil s ukrajinskou odnoží rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) o tom, jak bylo Rusku odevzdáno přibližně 2 800-4 200 taktických jaderných zbraní v rámci kroku, který možná změnil běh dějin.
„Bylo nám řečeno, že Rusko je odhodláno zbavit Ukrajinu taktických jaderných zbraní za každou cenu. Cílem bylo záměrně připravit Ukrajinu o nejjednodušší jaderná zařízení, která nevyžadují složité systémy skladování a údržby,“ vzpomíná Skipalskij na období po rozpadu SSSR.
Na rozdíl od strategických raket dlouhého doletu, které vyžadují nákladnou údržbu, lze taktickou jadernou munici skladovat desítky let s minimálním úsilím. Některé taktické jaderné zbraně mohou být stejně malé jako dělostřelecký granát.
Varovné zprávy a neznámé tlaky
Poté, co Skipalskij nařídil přezkoumání převodu taktických jaderných zbraní do Ruska, byla vypracována zpráva vyzývající ke zrušení navrhovaného převodu. „Na vlastní oči jsem viděl, jak šéf ukrajinské bezpečnostní služby Jevhen Marčuk vložil naši zprávu, která argumentovala proti odvozu taktických jaderných zbraní, do složky a řekl: ‚Odnesu to prezidentovi‘,“ zavzpomínal šéf rozvědky ve výslužbě na počátek roku 1992.
Dva týdny po vydání této zprávy byl odvoz zbraní pozastaven. „Pak se to zase rozjelo bez jakéhokoli vysvětlení; alespoň mně nikdo nic neřekl,“ říká Skipalskij. „Myslím, že konečné rozhodnutí učinil sám tehdejší ukrajinský prezident Leonid Kravčuk. Ale kdo mu radil a jaké argumenty byly předloženy? To nevím,“ prozradil.
Ruské posádky, které měly za úkol zbraně odvézt, podle něj pracovaly „rychle a téměř nepřetržitě“. „Když byla odvezena poslední zbraň, Rusové a jejich příznivci na Ukrajině otevřeně oslavovali a říkali: ‚Úplně jsme Ukrajince převezli, nechali jsme jim kosti a vzali si maso!‘“ tvrdí Skipalskij.
Kyjev požádal o monitorování každého kroku přesunu, který měl údajně skončit tím, že Rusko taktické jaderné zbraně zničí. Skipalskij však tvrdí, že pozorovatelům nedovolili, aby na to dohlédli. „Jen nám ukázali nějakou budovu a řekli: ‚Tohle je naše zpracovatelské zařízení‘, ale nikoho nepustili dovnitř, takže nikdo nebyl svědkem údajné likvidace těchto hlavic,“ doplnil.
Podle Skipalského se Moskvě podařilo vyděsit Washington a přimět ho k nátlaku na Kyjev. Kreml podle něj argumentoval nedostatkem kontroly a hrozbou jaderného terorismu. „I kdyby neexistovali ukrajinští teroristé jako takoví, tvrdili, že technologická situace je nebezpečná. V důsledku toho Američané Ukrajině zakroutili rukou a požadovali předání jaderných zbraní,“ vysvětlil.
Taktické jaderné zbraně byly uloženy v zařízeních po celé Ukrajině, zejména na Krymu. V některých případech byly podniknuty lokální pokusy o zastavení jejich převodu do Ruska. „V Ivano-Frankovské oblasti byla velká skladovací základna a civilní správa začala říkat, že odvoz byl chybou,“ vzpomíná Skipalskij. Podobná konfrontace byla zaznamenána také v Sambiru na západě Ukrajiny.
Strategická chyba
„Každý, kdo má rozum, vidí, že jaderné zbraně jsou především odstrašujícím prostředkem, nástrojem bezpečnosti,“ řekl Skipalskij RFE/RL. „Mnoho lidí se k tomu neformálně vyjádřil o, a vojenský personál dokonce poslal varovné dopisy,“ uvedl. V prvních měsících ukrajinské nezávislosti však byly některé vojenské hierarchie stále přímo napojeny na Moskvu.
Dalším faktorem, který v té době zamlžoval otázku taktických jaderných zbraní, byla podle Skipalského myšlenka, která naznačovala, že by se bývalé sovětské armády mohly spojit do jakéhosi svazu. „Se vznikem několika nových, dříve sovětských států s vazbami na Moskvu někteří tvrdili, že je třeba centralizovat jadernou složku,“ vzpomíná Skipalskij.
„Později, když byly výkonnější ukrajinské strategické jaderné zbraně a nosiče určeny ke zničení nebo odstranění, existovaly organizovanější pokusy o jejich udržení, ale tlak a hrozby, aby byly zbraně zničeny nebo se jich Ukrajina vzdala, byly intenzivní,“ říká Skipalskij. Bývalý americký prezident Bill Clinton, který hrál hlavní roli v denuklearizaci Ukrajiny, v roce 2023 naznačil, že tento krok byl strategickou chybou.
Podle Skipalského je dnes zbytečné veřejně hovořit o tom, zda by Ukrajina měla vyvíjet vlastní jaderné zbraně. „Žádný stát nevyvíjel jaderné zbraně a zároveň o této skutečnosti veřejně hovořil. Ti, kdo se vytahují a bijí se v prsa, že by měli udělat X a Y, tak zodpovědný stát nejedná. Stačí se starat o bezpečnost své země a být při tom diskrétní,“ dodal.
Rusko dnes předalo Ukrajině dalších 1200 těl ukrajinských vojáků. Výměnou ale nedostalo žádného svého padlého vojáka, tvrdí podle agentury Reuters Moskva. Ukrajina obdržení těl potvrdila.
Na předání těl padlých se delegace obou zemí domluvily na začátku června při jednání v Turecku. Ukrajina naposledy v sobotu získala těla 1200 vojáků, ani v tomto případě ale Rusku nepředala žádné jeho mrtvé vojáky.
Rusko v uplynulém dni vyslalo na Ukrajinu skoro 200 raket a dronů, ostřelování proběhlo zejména v Doněcké a Poltavské oblasti. V Chersonu zemřel jeden člověk.
V Kanadě začne summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Zabývat se bude světovým obchodem i konflikty, které pokračují na více místech. Účast oznámili americký prezident Donald Trump, německý kancléř Friedrich Merz nebo francouzský prezident Emmanuel Macron.
Do Kananaskis, kde se dummit koná, se chystá rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten doufá, že získá Trumpův souhlas s dalšími sankcemi proti Rusku.
