Válka, alkoholismus, zavírání porodnic. Rusů ubývá, varují demografové, rodí se nejméně za čtvrt století

Rusů ubývá - a zdaleka ne jen kvůli invazi Vladimira Putina na Ukrajinu. Rodí se málo dětí, státní podpora pro rodiče se jeví neúčinná, stejně jako tlak proti potratům a boj s údajnou „ideologií bezdětnosti“. Demografové rovněž varují, že ke snižování průměrného věku dožití notně přispívá rostoucí spotřeba alkoholu, jak píše projekt Okno.
Absolutní počet narozených dětí v Rusku se přiblížil číslu z roku 2000, jednomu z nejslabších ročníků v historii moderního Ruska, jak uvedl první náměstek ministra zdravotnictví Viktor Fisenko. S rekordně nízkou porodností se masově uzavírají porodnice a kliniky mateřství. Podle Roszdravnadzoru přišlo za posledních pět let o licenci k vedení porodů 150 státních zdravotnických zařízení po celé zemi.
Podle Ruského statistického úřadu (Rosstatu) počet porodů v Rusku stále klesá. Za prvních deset měsíců roku 2024 se narodilo 1,028 milionu dětí, což je nejméně od roku 1999. Úhrnná plodnost (TFR, počet dětí na jednu ženu) v roce 2024 klesla na 1,43. To je nejnižší hodnota od roku 2008. Za tři čtvrtletí roku 2024 dosáhl přirozený úbytek obyvatelstva v důsledku převahy zemřelých nad narozenými 496 tisíc osob a ke konci roku asi 600 tisíc - to je o 20 % více než v předchozím roce. V nové strategii ruské úřady doufají, že se do roku 2030 podaří zvýšit porodnost v zemi na současnou úroveň Francie - kolem 1,8 dítěte na ženu.
Rekordně nízký počet narozených dětí lze vysvětlit „demografickou dírou“ z konce 90. let a v důsledku toho nízkým počtem nyní plodných žen. Podle demografů úřady mohly porodnost ovlivnit, zvolily však nefunkční opatření.
Demograf a ekonom Alexej Rakša předpověděl takové zhoršování úbytku obyvatelstva Ruska již v roce 2019. Teď podle něj příliš nesouvisí s válkou na Ukrajině. „Pro některé lidi se válka stala důvodem, aby nerodili, a pro jiné naopak. Některým lidem klesly příjmy, zatímco rodinám, kde muži šli do války a jsou za to placeni, vzrostly,“ řekl Rakša. „Ukázalo se tedy, že všechny tyto nepředvídatelné faktory měly tak rozdílný vliv, že se téměř vzájemně vyvážily. Téměř tolik lidí se rozhodlo rodit kvůli válce, jako kolik jich to odložilo. Těch, kteří narození dítěte odložili, je jen o něco více.“
V příštích pěti letech bude podle demografa trend pokračovat, protože počet lidí v reprodukčním věku klesá. Pak ale kolem roku 2030 nastoupí generace nultých let a porodnost se pravděpodobně začne zvyšovat.
Zabiják alkohol
Výrazným demografickým trendem je podle Rakši také pokles střední délky života ze 73,5 let na 73 let (podle oficiálních statistik), ve skutečnosti na 72,5 roku. Hlavními příčinami jsou alkoholismus a válka.
Podle demografických údajů je nyní konzumace alkoholu v Rusku spojena s každým pátým úmrtím na kardiovaskulární onemocnění. Tato statistika navíc nezahrnuje údaje o kolosálním počtu vražd, sebevražd, smrtelných dopravních nehod, otrav, utonutí a požárů ve skutečnosti způsobených alkoholem. Vezmeme-li v úvahu tyto mimořádné události, je alkohol v Rusku zodpovědný za dvě třetiny úmrtí z vnějších příčin. Proto bychom k oficiálnímu číslu Rosstatu 50 tisíc úmrtí z příčin přímo souvisejících s alkoholem měli připočítat nejméně 70-80 tisíc dalších, říká Alexej Rakša.
„I bez války by úmrtnost převyšovala porodnost, protože počet narozených dětí se kvůli demografické díře dramaticky snížil. Vliv měl samozřejmě i počet padlých ve válce, ale ten dynamiku nijak kriticky nezměnil. Protože však ve válce umírají převážně muži mladšího a středního věku, je dopad na střední délku života větší než na přirozený úbytek, protože tito muži měli před sebou mnoho let života, nebýt války,“ říká Rakša.
Politika podpory porodnosti pokulhává
Státu se nedaří motivovat rodiny zejména ke druhému a dalšímu dítěti. Před několika lety stát změnil program podpory tak, že za první dítě úřady vyplácejí 630 tisíc rublů (154 tisíc Kč) a jen 203 tisíc (50 tis. Kč) za druhé. „To byla velká chyba,“ soudí Rakša. „A všechna ostatní opatření prostě nefungují.“
Tento názor sdílí i renomovaný profesor ekonomie Viktor Samarucha z Bajkalské státní univerzity. Podle něj se ruské úřady marně zaměřují na opatření, jejichž cílem je stimulovat narození prvního dítěte v rodině a jeho dřívější příchod na svět. Začátkem loňského roku prezident Vladimir Putin pokračoval ve státním programu rodinné hypotéky a mateřského kapitálu až do roku 2030 a podepsal dekret o jednotném statusu velké rodiny.
„Tím to ale skončilo, předchozí chyby v převodu hlavní části mateřského kapitálu na první dítě nebyly napraveny. Mezitím následoval prudký pokles počtu narozených druhých dětí,“ uvádí profesor. „Kromě toho nefunguje program pomoci nízkopříjmovým rodinám - laťka, pod níž je rodina považována za nízkopříjmovou, je stále velmi nízká. Ostatním příspěvek v rozhodování o dítěti nepomůže. Některé páry se fiktivně rozvádějí, aby se dostaly do kategorie příjemců," dodává ekonom.
Nepomáhá ani státní podpora ve splácení hypotéky - za třetí nebo další dítě stát uhradí 450 tisíc rublů (110 tisíc korun) z úvěru na bydlení. V Přímořském kraji dávají dokonce milion (245 tisíc Kč). „Nefunguje to. Nárůst porodnosti třetích dětí činil maximálně 2 %. Všechny rodiny jsou již tak zadlužené, že nemají prostředky na novou hypotéku. Hypotéky jsou vnímány jako otroctví,“ konstatuje demograf Rakša.
Anna V., učitelka základní školy v Irkutsku, říká, že ji finanční pomoc státu „mohla zastavit“, když byla na konci roku 2023 nucena podstoupit potrat. „O těhotenství jsme se dozvěděli až po mobilizaci. Manžel už v duchu seděl na kufrech a chystal se do Kazachstánu,“ popsala. V rozhodnutí emigrovat, aby nemusel do války, jej podporovala, ovšem odejít s ním nechtěla. „Mám tu starou maminku, ještě není upoutaná na lůžko, ale nemůžu ji opustit, potřebuje dohled,“ říká Anna. „Kdyby mě pojistili alespoň desetitisícovým ‚rodičákem‘, na potrat bych nešla. A i tak by mi stačil sotva na jídlo; na nájem bych neměla a musela bych se přestěhovat k mámě.“
Interrupce se přitom Rusko snaží omezovat. V roce 2024 zavedlo více než 15 ruských regionů pokuty za „navádění k potratům“ a na federální úrovni byl přijat zákon o zákazu ideologie bezdětnosti („childfree“), která podle úřadů představuje hrozbu pro demografii.
„Jakékoli zákazy obyvatelstvo neuklidňují, naopak - znervózňují je. Lidé jsou už tak nejistí z budoucnosti a tady je to další stres. To jen podkopává jejich ochotu mít děti,“ nevěří v účinnost opatření ekonom Samarucha. „Asi 2,7 % žen vědomě odmítá mít děti, takže zákazem ‚ideologie childfree‘ se situace nezlepší,“ souhlasí demograf Rakša. „Vědecké zkušenosti ukazují, že zákaz potratů nikdy ke zvýšení porodnosti nevedl.“