Putin má údajně problémy se zrakem. Odmítá nosit brýle, aby si nezkazil image?
Podle britského deníku The Mirror má ruský prezident Vladimir Putin další zdravotní obtíže - tentokrát se píše o tom, že má špatný zrak, a odmítá nosit brýle, aby si „nezkazil image". Byl zachycen na videu, kde měl dokumenty vytištěny velkými tučnými písmeny, aby na ně dobře viděl.
Vladimir Putin byl znovu přistižen při snaze skrýt svůj špatný zrak, když měl potíže s přečtením svého vlastního projevu o válce.
Válčící ruský diktátor odmítá nosit brýle, a tak potřebuje texty s velkými písmeny, aby mohl oslovovat národ nebo dávat příkazy svým ministrům. Nyní Putin údajně již léta podstupuje plastické operace obličeje, aby zamaskoval příznaky stárnutí. Zdá se však, že jeho zrak už není tak dobrý jako dřív - a je čas od času odhalen, když se v záběrech objeví jeho dokumenty nebo poznámky vytištěné velkým tučným písmem.
Podle jedné zprávy odmítá Putin nosit brýle na veřejnosti, „aby si nekazil image“. Tento týden byl zachycen na pravděpodobně předem natočeném 52vteřinovém videu z Kremlu, na němž vedl online schůzku s úředníky o finančních prostředcích přidělených okupovanému námořnímu přístavu Sevastopol na Krymu. Ruský prezident si odkládal papíry stránku po stránce, přičemž na kameře šly vidět texty s velkými písmeny. Až na konci se snažil velké písmo zakrýt tím, že papíry sebral způsobem, aby na ně nešlo vidět.
„Úředníci to skrývají"
Už před čtyřmi lety zpráva na webu Top News uvedla: „Můžeme dojít k závěru, že Putin má problémy se zrakem, ale jeho úředníci to prostě pečlivě skrývají.“
Na problém se dlouhodobě poukazuje, například v satirickém příspěvku na twitteru z roku 2019 od účtu „Darth Putin“ stálo: „Nestárnu. Nepotřebuji brýle na čtení. Je normální tisknout projevy tučně ve velikosti písma 72!“
Mezitím Keir Starmer dorazil do Kyjeva se slibem pomoci zajistit bezpečnost země na celé století. Britská vláda uvedla, že Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepíšou v Kyjevě „partnerství na 100 let“, které se bude týkat oblastí, jako jsou obrana, věda, energetika a obchod.
Ve čtvrtek byl v Kyjevě také italský ministr obrany, dva dny poté, co Kyjev navštívil německý ministr obrany, a tři dny poté, co Zelenskyj telefonicky hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Diplomatické aktivity přicházejí krátce před pondělní inaugurací Donalda Trumpa, od něhož se očekává odklon od závazku odcházející americké administrativy stát při Ukrajině tak dlouho, dokud to bude potřeba k porážce Ruska.
Ruský soud dnes rozhodl o převodu moskevského letiště Domodědovo ze soukromého vlastnictví na stát. Majitelé podle něj žijí v zahraničí a nemají právo s majetkem nakládat. Informovala o tom agentura AFP, podle níž je Domodědovo poslední z řady ruských podniků znárodněných v nedávné době.
Od roku 2022, kdy Rusko zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu, nařídily ruské soudy znárodnění desítek soukromých firem, což je podle kritiků součástí snahy Kremlu posílit kontrolu nad hospodářstvím. Prokuratura obvykle používá řadu právních argumentů, aby zabavování majetku zdůvodnila, a naznačuje, že firmy jsou spojené s korupcí nebo byly nezákonně privatizovány po rozpadu Sovětského svazu v 90. letech.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo deset lidí, uvedl dnes odpoledne na telegramu ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, který tak snížil počet dosud ohlášených obětí. Kyjevští činitelé dříve informovali o nejméně 14 zabitých. Také starosta metropole Vitalij Kličko odpoledne informoval o deseti mrtvých, ale zároveň upozornil, že záchranné operace pokračují a v troskách mohou být další lidé. V jihoukrajinské Oděse naopak počet obětí podle úřadů vzrostl z jednoho na dva a další zabitý civilista je hlášený po ruském ostřelování z Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. České ministerstvo zahraničí ruské útoky odsoudilo. Moskva tvrdí, že napadla vojenské cíle.
Kanada poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard kanadských dolarů (asi 31,6 miliardy korun) a půjčky ve výši 2,3 miliardy kanadských dolarů (asi 36,4 miliardy korun), oznámil dnes premiér Kanady Mark Carney na summitu skupiny velkých světových ekonomik G7. Carney během posledního dne summitu v Kanadě přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského den poté, co odtud předčasně odjel americký prezident Donald Trump.
Tato pomoc umožní financovat drony, munici a obrněná vozidla, upřesnila kanadská vláda. Carney slíbil plnou solidaritu s Ukrajinou a oznámil nové sankce proti Rusku, jejichž cílem je podle něj vyvinout maximální tlak na prezidenta Vladimira Putina.
