Nečekané důsledky elektromagnetické bouře: Dokázal by Putin vyřadit naši kritickou infrastrukturu?

Jednoho večera na sklonku léta 1859 zažil telegrafista ve Washingtonu obrovský šok. Z hlavy Fredericka W. Royce vyšlehl plamenný oblouk na aparát na jeho stole a on ztratil vědomí. Jeho telegraf zachvátily plameny.

Operátoři bezdrátových sítí byli postiženi po celém světě. „Všude se přístroje zasekly,“ hlásil Sydney Morning Herald. Od jisker z telegrafních drátů dokonce vzplály menší lesní požáry. Jinde naopak šlo telegramy posílat i po odpojení elektrických zdrojů, tak byly přístroje z nebe nabité.

Polární záře daleko od pólu

Telegrafisté měli podezření, že anomálie nějak souvisí s velkolepými projevy polární záře, kterými se svět ten týden těšil, ale jistí si být nemohli. Obloha byla tak jasná, že šlo v noci číst noviny jak v Kanadě, tak na Novém Zélandu. Svět zažíval elektrickou superbouři, o které se tehdy myslelo, že je záležitostí čistě pozemskou, snad bleskem ve velké výšce.

Teprve když angličtí astronomové amatéři Richard Carrington a Richard Hodgson začali v následujících dnech porovnávat své poznámky z pozorování, ukázala se pravá příčina: Vybuchovalo Slunce. Jev známý jako výron koronální hmoty (CME) přetížil magnetické pole Země a způsobil přepětí v elektrických zařízeních. Zjednodušeně řečeno, vytváří obrovské napětí, které vypaluje elektrické obvody. Celosvětová sluneční bouře roku 1859 pak dostala název Carringtonova událost.

„Plazma na Slunci vytváří magnetické pole, rázovou vlnu, a ta urychluje částice směrem k nám,“ říká profesor Richard Horne, vedoucí oddělení kosmického počasí v British Antarctic Survey a předseda oficiální skupiny, která radí britské vládě ohledně elektromagnetických hrozeb na Slunci. Upozorňuje, že máme předem den nebo dva varování, když se Slunce rozzuří. „Ani pak se nedá říct, jak velká magnetická bouře bude. To záleží na polaritě magnetického pole, a to můžete zjistit jen s půlhodinovým předstihem.“

CME je jedním ze tří způsobů, jak si s námi může Slunce pohrát. Méně častá je sluneční částicová bouře, která může být pro naše systémy stejně smrtící. Alarmující je, že pravděpodobnost události Carringtonova typu je vyšší, než si myslíte - žádný nepatrný zlomek. Podle jednoho modelu je šance 4 až 6 procent, že k takové dojde v příštím desetiletí; jiný říká 12 procent. Geomagnetická bouře 1859 byla nejsilnější přímo pozorovaná, ale zpětně vědci našli stopy dalších, ještě silnějších elektromagnetických bouří - znát je to z letokruhů starých stromů či v ledovcích.

„Může poškodit telekomunikační družice či kosmonauty dál od ochrany magnetického pole Země, třeba při cestě na Měsíc či Mars. A když je ten jev hodně silný, může způsobit významné problémy v satelitní navigaci, v telekomunikacích… a v dlouhých drátech elektrického vedení se může indukovat proud schopný zapálit trafostanici, pár takových případů už bylo,“ popsal v Epicentru Blesku astrofyzik Jan Souček z ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

Nedostatek transformátorů

V krajním případě by se upekla elektronika v systémech, které čerpají vodu, plyn… a transformátory vysokého napětí, jež jsou Achillovou patou moderního života. Špatně se nahrazují - jednak se na nový čeká tři roky, jednak se objemná zařízení o stovkách tun obtížně přepravují. „Přesun transformátoru na 250 tisíc voltů i jen na krátkou vzdálenost v zastavěné oblasti může trvat i týden,“ varovala Národní laboratoř Oak Ridge v analýze potenciálních dopadů geomagnetických bouří. „Musí se odstranit spousta semaforů, náklad se sune hlemýždím tempem na speciálních návěsech, celou trasu musejí zkontrolovat stavební inženýři, zda je unese.“

„Dotklo by se to všech zemí na severní polokouli, od Severní Ameriky přes Skandinávii až po Japonsko: Všichni budou chtít nové transformátory,“ dodal varování Horne.

Sluneční turbulence jsou však jen jedním z problémů. „Lidé jsou takoví, jací jsou, a naučili jsme se je využívat jako zbraň,“ řekla nedávno Amaryllis Fox Kennedyová, bývalá příslušnice CIA, v talk show Tuckera Carlsona.

Za studené války se USA i Sovětský svaz zabývaly myšlenkou využití jaderných výbuchů k vytvoření tichého elektromagnetického pulzu (EMP), který by ochromil nepřítele. Podrobnosti o americkém projektu nazvaném Starfish Prime byly následně odtajněny; ukázalo se, jak tehdy vědce překvapila zjištění po zkouškách atomových zbraní.

Třetí světová válka

„Jaderný výbuch způsobil elektromagnetický puls větší, než si mysleli,“ říká Horne. „Způsobil také dutinu v magnetickém poli Země a dopad na radiační pás trval 10 let.“ 

„Nyní víme, že Sověti na to přišli ještě dříve, řekli nám to při uvolnění v 90. letech, že před námi udělali sedm testů nad Kazachstánem - a zlikvidovali tam celou rozvodnou síť, bylo tam hodně utrpení,“ uvedla Fox Kennedyová. A na základě těchto poznatků pokračovali ve vývoji jaderné zbraně, kde nebude maximální efekt její výbuch, nýbrž právě „super EMP“.  „Takové odpálíte 30 km nad zemí, nikoho tím výbuchem nezlikvidujete, ale EMP zničí síť. Vojenské manuály mnoha našich soupeřů to dnes zmiňují jako ‚bezkontaktní války‘. Vyhrát třetí světovou válku, aniž musíte vůbec přijít do kontaktu s protivníkem.“

Mohlo by tedy Rusko, Čína nebo Severní Korea využít tuto katastrofickou hrozbu, aby nám ublížily, jak varuje Fox Kennedyová? „Vyvíjí se stále rychlejší stíhačky. Jenže příští válka nebude taková, jak si myslíme, že bude - bude se odehrávat v elektromagnetickém spektru,“ říká Jonathan Hollerman ze společnosti Grid Down Consulting, která se zabývá výzkumem EMP.  

„Potřebujete dostatečný výkon, abyste způsobili škody na velkém území, a to je těžké nacpat do jedné družice,“ uklidňuje ovšem Thomas Withington z think tanku Royal United Services Institute (RUSI). Pravděpodobnější je použití EMP zbraní k užšímu účelu, například k vyřazení jiné vesmírné infrastruktury, jako jsou navigační satelity GPS a Galileo. To samo o sobě může napáchat obrovské škody nejen v dopravě, mj. i energetické systémy se spoléhají na přesný čas od systému GPS.

Donald Trump ve svém prvním funkčním období podepsal nařízení, podle něhož je ochrana před EMP prioritou. Joe Biden jej zrušil, ale po Trumpově návratu do úřadu se pravděpodobně opět obnoví, soudí Fox Kennedyová, jež je snachou Roberta F. Kennedyho mladšího, který má být ministrem zdravotnictví; o ní se mluví jako o nové zástupkyni ředitele CIA.

Astronomové o silné geomagnetické bouři, která zasáhla Zemi: Co lidem hrozí a máme se bát?

Na rozdíl od mnoha apokalyptických scénářů se však v tomto případě nemusíme cítit zcela bezmocní. Pokud se podaří rychle odpojit transformátory, mohou být ušetřeny. A jednoduchý kovový rám zvaný Faradayova klec elektromagnetický puls zmírní. „Faradayovy klece jsou poměrně jednoduché a opravdu levné,“ říká lord Arbuthnot, člen britské Sněmovny lordů, jenž v parlamentu už dlouho na hrozby EMP upozorňuje - navzdory byrokratické lhostejnosti.  

Mezi další metody zmírnění dopadů patří krátkodobé odpojení zařízení nebo odklonění obrovských náporů elektrické energie. „Proud nezastavíte, ale přesměrovat ho můžete,“ říká Horne a cituje práci novozélandského vědce Craiga Rogerse o strategiích zmírňování následků. Někdo se však musí postarat o to, aby to byla priorita.

„Oficiální místa to začínají uznávat jako problém, a to je velmi dobrý první krok,“ uzavírá pro Telegraph Arbuthnot. „Ale uznat, že jde o problém, nestačí. Ještě nejsme ve fázi, kdy se pro naši ochranu dělá dost. Před deseti lety jsme zažili Carringtonovu událost větší než v roce 1859. Jen náhodou šla opačným směrem než Země. Kdyby přišla naším směrem, vrátili bychom se do doby kamenné.“