Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Hlavním vzkazem včerejšího jednání je, že Evropská unie je jednotná a bude podporovat Ukrajinu, jak dlouho to bude potřeba. Po skončení summitu EU v Bruselu se na tom shodli předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Společné tiskové konference se zúčastnil i maďarský premiér Viktor Orbán, který hájil své diplomatické snahy o ukončení války. „Pokud nemůžete najít řešení na bitevním poli, musíte dělat něco jiného. Diplomacie by měla mít přednost před vojenským řešením,“ uvedl Orbán, jehož země tento půlrok předsedala Evropské unii.
Podle Costy je potřeba na Ukrajině dosáhnout „spravedlivého, trvalého míru, žádné kapitulace“ a jen Kyjev si má právo určit, jaký by tento mír měl být a jaké budou podmínky pro vyjednávání“. „Nyní je potřeba posílit Ukrajinu, ať nastane jakýkoli scénář. To bylo naše hlavní dnešní poselství prezidentu Volodymyru Zelenskému,“ uvedl předseda Evropské rady. Podle šéfky EK bude rok 2025 „rozhodujícím rokem“ a Evropská unie by měla dělat vše pro to, aby zajistila, že „Ukrajina zvítězí“.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Severoatlantická aliance (NATO) bude muset Rusko na svých hranicích zadržovat příštích deset až 20 let, myslí si šéf estonské vojenské rozvědky Kaupo Rosin. Uvedl to dnes v rozhovoru s agenturou Reuters.
„Úkolem NATO v příštích deseti až 20 letech bude zadržet Rusko nebo jej odradit od toho, aby nedostalo žádný hloupý nápad tlačit se vojensky na Západ,“ uvedl Rosin. „Myslím, že je to proveditelné, ale je třeba, aby Západ bral tuto otázku vážně a abychom investovali (do obrany),“ dodal.
Estonsko, které je sousedem Ruska a členem obranné aliance, už od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo své výdaje na obranu na 3,4 procenta svého letošního hrubého domácího produktu. To je druhý největší podíl v NATO.
