Trump zastáncem Ruska: Šokovalo jej použití amerických raket na ruském území
Kreml ocenil výrok příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně ukrajinských úderů americkými raketami hlouběji na ruské území. Budoucí šéf Bílého domu tyto útoky kritizoval, označil je za něco, co válku eskaluje. Zcela se to shoduje s postojem Moskvy, řekl dnes podle agentur novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Myšlenky ohledně možnosti evropských vojáků monitorujících potenciální příměří na Ukrajině označil za předčasné.
„Je šílené, co se děje. Je to šílené. Velmi silně nesouhlasím s tím, aby se rakety posílaly stovky kilometrů do Ruska. Proč to děláme? Jen eskalujeme tuto válku a zhoršujeme ji. To by nemělo být dovoleno,“ řekl Trump v rozhovoru zveřejněném ve čtvrtek, jenž souvisel s jeho jmenováním osobností roku časopisu Time a který magazínu poskytl 25. listopadu.
„Samotné prohlášení se zcela shoduje s naším postojem... A to nám samozřejmě imponuje. Je zřejmé, že Trump chápe, co vyostřuje situaci kolem konfliktu,“ reagoval dnes mluvčí Kremlu. Na dotaz, zda očekává, že republikán po lednovém nástupu do úřadu zvrátí nedávné rozhodnutí Washingtonu umožnit Ukrajině používat americké střely delšího doletu hlouběji na ruské území, dodal, že je třeba počkat, píše ruská státní agentura TASS. Moskva v minulosti reagovala podrážděně na západní dodávky zbraní Kyjevu, aby se mohl bránit rozsáhlé ruské agresi.
Ukrajina dnes podle jejího prezidenta Volodymyra Zelenského čelila jednomu z největších ruských vzdušných úderů na energetická zařízení. Rusko, které na zemi útočí opakovaně, tvrdí, že to byla odplata za úder na ruské vojenské letiště Taganrog, k němuž ukrajinská armáda použila americké rakety ATACMS. Na předchozí ukrajinské útoky raketami ATACMS a střelami Storm Shadow na cíle na ruském území odpověděla Moskva odpálením rakety středního doletu Orešnik na ukrajinské město Dnipro.
Ukrajina bojuje proti ruským invazním vojskům už téměř tři roky. Trump dlouhodobě uvádí, že konflikt rychle ukončí, a dává najevo, že mu vadí současná výše americké pomoci Kyjevu. To na Ukrajině i v Evropě vyvolalo obavy, že by mohl podporu přerušit. Republikán zatím veřejně neřekl, jak chce ukončení bojů dosáhnout, a jaký bude další přístup USA.
List The Wall Street Journal ve čtvrtek napsal, že příští šéf Bílého domu během nedávné schůzky s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a jeho ukrajinským protějškem Zelenským v Paříži řekl, že hlavní roli v obraně a podpoře Ukrajiny by měla hrát Evropa. Vojáci z evropských států by podle něj měli v této zemi monitorovat případné příměří.
Podle Peskova je tato myšlenka předčasná. „To vše může a mělo by se prodiskutovat během jednání,“ řekl mluvčí. Kromě toho prohlásil, že Rusko nechce dočasné příměří, ale mír. „Chceme mír, který přijde poté, co budou splněny naše podmínky a dosaženy všechny cíle, které jsme si stanovili,“ pronesl Peskov. Putin si letos kladl jako podmínku pro jednání o ukončení bojů stažení ukrajinských vojáků ze čtyř regionů, které Rusové zčásti okupují, nebo závazku Kyjeva nevstoupit do NATO. Kyjev tehdy návrhy odmítl jako kapitulaci.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v souladu s očekáváním podal demisi. Na sociálních sítích zveřejnil svůj rezignační dopis. Ve funkci byl od března 2020 a stal se tak nejdéle sloužícím předsedou ukrajinské vlády od roku 1991, kdy vyhlášení ukrajinské nezávislosti přispělo k rozpadu Sovětského svazu. Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí navrhl na Šmyhalovo místo dosavadní místopředsedkyni vlády Juliji Svyrydenkovou.
„Děkuji našim obráncům a obránkyním, kteří drží frontu a chrání Ukrajinu! Děkuji prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému za důvěru!“ uvedl Šmyhal v příspěvku na platformě Telegram, k němuž připojil kopii rezignačního dopisu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyjádřil přesvědčení, že Trump je vystaven nevhodnému tlaku ze strany Evropské unie a NATO, které „bez okolků podporuje požadavky Zelenského“. Lavrov také podotkl, že by rád porozuměl tomu, co amerického prezidenta k jeho aktuálním vyjádřením vedlo. Je podle něj jasné, že si Rusko poradí s jakýmikoliv novými sankcemi.
Paměť není jen otázkou historie, ale aktivní silou, která ovlivňuje, jak společnosti reagují na válku, komu vyjadřují solidaritu a jak si vytvářejí kolektivní identitu. Shodli se na tom odborníci na přednášce během konference Asociace pro paměťová studia s názvem Za krizemi. Podle nich historická zkušenost, lokální trauma i symbolické příběhy hrají zásadní roli v tom, jak jednotlivé státy a společnosti vnímají současné konflikty - včetně války na Ukrajině či situace na Blízkém východě.
Litevská politoložka Dovilé Budrytéová zmínila koncept takzvané zástupné identifikace s Ukrajinou, který je patrný zejména ve státech východní Evropy. V Pobaltí a dalších zemích podle ní vzniká sdílená identita, která Ukrajinu vnímá jako nás a Rusko jako kolonizátora. Proces podle Budrytéové nezačal až po roce 2022, ale už po ruské anexi Krymu v roce 2014.
