Trump zastáncem Ruska: Šokovalo jej použití amerických raket na ruském území
Kreml ocenil výrok příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně ukrajinských úderů americkými raketami hlouběji na ruské území. Budoucí šéf Bílého domu tyto útoky kritizoval, označil je za něco, co válku eskaluje. Zcela se to shoduje s postojem Moskvy, řekl dnes podle agentur novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Myšlenky ohledně možnosti evropských vojáků monitorujících potenciální příměří na Ukrajině označil za předčasné.
„Je šílené, co se děje. Je to šílené. Velmi silně nesouhlasím s tím, aby se rakety posílaly stovky kilometrů do Ruska. Proč to děláme? Jen eskalujeme tuto válku a zhoršujeme ji. To by nemělo být dovoleno,“ řekl Trump v rozhovoru zveřejněném ve čtvrtek, jenž souvisel s jeho jmenováním osobností roku časopisu Time a který magazínu poskytl 25. listopadu.
„Samotné prohlášení se zcela shoduje s naším postojem... A to nám samozřejmě imponuje. Je zřejmé, že Trump chápe, co vyostřuje situaci kolem konfliktu,“ reagoval dnes mluvčí Kremlu. Na dotaz, zda očekává, že republikán po lednovém nástupu do úřadu zvrátí nedávné rozhodnutí Washingtonu umožnit Ukrajině používat americké střely delšího doletu hlouběji na ruské území, dodal, že je třeba počkat, píše ruská státní agentura TASS. Moskva v minulosti reagovala podrážděně na západní dodávky zbraní Kyjevu, aby se mohl bránit rozsáhlé ruské agresi.
Ukrajina dnes podle jejího prezidenta Volodymyra Zelenského čelila jednomu z největších ruských vzdušných úderů na energetická zařízení. Rusko, které na zemi útočí opakovaně, tvrdí, že to byla odplata za úder na ruské vojenské letiště Taganrog, k němuž ukrajinská armáda použila americké rakety ATACMS. Na předchozí ukrajinské útoky raketami ATACMS a střelami Storm Shadow na cíle na ruském území odpověděla Moskva odpálením rakety středního doletu Orešnik na ukrajinské město Dnipro.
Ukrajina bojuje proti ruským invazním vojskům už téměř tři roky. Trump dlouhodobě uvádí, že konflikt rychle ukončí, a dává najevo, že mu vadí současná výše americké pomoci Kyjevu. To na Ukrajině i v Evropě vyvolalo obavy, že by mohl podporu přerušit. Republikán zatím veřejně neřekl, jak chce ukončení bojů dosáhnout, a jaký bude další přístup USA.
List The Wall Street Journal ve čtvrtek napsal, že příští šéf Bílého domu během nedávné schůzky s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a jeho ukrajinským protějškem Zelenským v Paříži řekl, že hlavní roli v obraně a podpoře Ukrajiny by měla hrát Evropa. Vojáci z evropských států by podle něj měli v této zemi monitorovat případné příměří.
Podle Peskova je tato myšlenka předčasná. „To vše může a mělo by se prodiskutovat během jednání,“ řekl mluvčí. Kromě toho prohlásil, že Rusko nechce dočasné příměří, ale mír. „Chceme mír, který přijde poté, co budou splněny naše podmínky a dosaženy všechny cíle, které jsme si stanovili,“ pronesl Peskov. Putin si letos kladl jako podmínku pro jednání o ukončení bojů stažení ukrajinských vojáků ze čtyř regionů, které Rusové zčásti okupují, nebo závazku Kyjeva nevstoupit do NATO. Kyjev tehdy návrhy odmítl jako kapitulaci.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Podle britského deníku The Mirror začali severokorejští vojáci vyhazovat seniory z jejich domovů, údajně proto, aby se skryli před ukrajinskými smrtícími drony. Důchodci tak byli vyhnáni do mrazu.
Severokorejští vojáci, kteří pomáhají Rusku bojovat v jeho válce proti Ukrajině, údajně vyhazují seniory z jejich obydlí.
Podle nových zpráv bojovníci vyhazují starší osoby, aby se mohli „skrýt před útoky ukrajinských dronů“. Krutý krok údajně způsobil, že nejzranitelnější byli vyhnáni do mrazů.
Záběry z dronu mají ukazovat, jak Severokorejci vyvádějí starší lidi z jejich domovů. K incidentům údajně došlo blízko frontové linie ve vesnici Machnovka v Kurské oblasti.
Telegramový kanál InformNapalm uvedl: „Severokorejští vojáci vyhnali místní obyvatele (Rusy) z jejich domů, aby se tam ukryli. Místní starší lidé zůstali v mrazu a jejich domovy se staly úkryty pro severokorejské vojáky."
Dnes zveřejněná zpráva HRW kritizuje „zesílené represe“ v Rusku, Indii, Číně, Venezuele či Salvadoru a upozorňuje na dopady konfliktů v Pásmu Gazy, na Ukrajině nebo v Súdánu. Vedle praktik autoritářských režimů cílí i na „liberální demokracie“, které podle ní nejsou vždy spolehlivými obhájci lidských práv doma nebo ve světě. Mimo jiné uvádí, že čím dál víc evropských vlád používá ekonomické a bezpečnostní argumenty jako záminku k selektivnímu odepírání práv, například migrantům.
„Události minulého roku podtrhly důležitost obrany mezinárodních lidskoprávních norem a demokratických institucí tváří v tvář zbabělé neochotě mnohých vlád zakročit proti utrpení a utlačování,“ uvádí v předmluvě ke zprávě ředitelka HRW Tirana Hassanová. Dokument popisuje stav lidských práv v asi stovce zemí světa, Česko ani Slovensko mezi nimi nejsou.
