„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar skončí ve své funkci ke dni jmenování nové vlády. Jeho rezignaci dnes přijala vláda v demisi, řekl na dotaz ČTK po jednání novinářům vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Funkci poradce pro národní bezpečnost vytvořila vláda Petra Fialy (ODS) koncem roku 2022, Pojar ji obsadil od začátku následujícího roku. Podle Rakušana nastavil Pojar svým působením v této funkci laťku vysoko.
Pojar v pondělí ČTK napsal, že jeho rezignace bude navázaná na den jmenování nové vlády. „Od počátku byla má pozice postavená tak, že každý premiér, respektive každá nová vláda, má mít možnost jmenovat svého vlastního poradce pro národní bezpečnost. Jen tak může celý systém fungovat,“ uvedl.
Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) dnes odeslal Evropské komisi žádost o osvobození České republiky od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že ČR kvůli velkému počtu uprchlíků z Ukrajiny spadá do kategorie zemí zažívajících významnou migrační situaci. Může si proto požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
„Já jsem dnes odeslal komisi dopis, kde přesně v souladu s pravidly žádám o to, aby Česko bylo zcela zproštěno povinnosti - protože bylo označeno za zemi, která je kriticky postižena migrační vlnou - se podílet na placení čehokoli do solidárního evropského mechanismu,“ řekl Rakušan.
Projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin zůstávají třemi pilíři pomoci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Ukrajině. Do projektů je zapojeno v zemi zasažené válkou několik set lidí, jen ve Vánočním balíčku čeští dárci podpořili letos 467 dětí. Sedm stěžejních míst, kde ACHO pomoc nabízí, navštívil v uplynulých dnech olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. „I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil,“ řekl dnes novinářům Nuzík.
Arcibiskup se zástupci ACHO navštívil města jako Lopatyn, Ternopil, Berežany, Bortnyky nebo Kolomyju. „Naším cílem je pokračovat ve třech momentálně našich hlavních projektech. Prvním je letošní projekt Naplň talíř, jehož cílem je podporovat rodiny v nouzi, zapojeno je do něj 17 rodin z Lopatynu, kterým poskytujeme potravinové balíčky. Dalším projektem je Vánoční balíček, který děláme 17 let, vidíme v tom velké propojení českého dárce s ukrajinskými dětmi. Jde o přímou pomoc,“ řekla ČTK koordinátorka projektů ACHO na Ukrajině Khrystyna Novodvorska.
