„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Válka na Ukrajině stále představuje pro Česko bezprostřední ohrožení a lidé by měli být připraveni na to, že konflikt může v různé podobě dospět i do České republiky. Řekl to dnes prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Českou televizi na pražské Národní třídě, kam si přišel s dalšími politiky a občany připomenout události listopadových dní 1989, které odstartovaly pád komunismu v zemi.
Podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské agresi, Česko chrání vlastní bezpečnost i systém, v němž žije a chce dál žít, uvedl.
„Důležité je ne strašit válkou, ale být připraveni na to, že ten konflikt může v různé podobě dospět i k nám, a my bychom na to měli být připraveni,“ podotkl český prezident. Na principu, že je třeba chránit nezávislost suverénní země, pokud ji napadne agresivní velmoc, podle něj nemění ani problémy, s níž se Ukrajina vyrovnává, například korupce. „Dokud agrese trvá, i naše solidarita by měla pokračovat,“ dodal Pavel.
Bývalý americký ministr zahraničí Mike Pompeo se stal členem poradní rady přední ukrajinské zbrojařské společnosti, která je známá svými drony schopnými zasahovat cíle hluboko v Rusku i dálkovými střelami Flamingo. Informovala o tom dnes agentura AP.
Ve snaze posílit svou mezinárodní reputaci, zakládá Fire Point novou továrnu v Dánsku a získává do svých řad významné osobnosti obranného průmyslu. Firma se také snaží rozšířit výrobu o bojem prověřené řízené střely a plánuje více než zdvojnásobit současnou kapacitu.
Fire Point ale čelí také vyšetřování kvůli možné korupci ve spojitosti s armádními zakázkami. Kritici poukazují na její nejasný původ, monopolní postavení v kontraktech s ukrajinským ministerstvem obrany a upozorňují na možné vazby na Tymura Mindiče - bývalého blízkého spolupracovníka prezidenta Volodymyra Zelenského, který je zapleten do velkého korupčního skandálu v energetice i armádních zakázkách.
Ukrajina chce koupit od Francie až 100 bojových letounů Rafale. Uvedl to Elysejský palác po dnešním podepsání dohody ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, napsala agentura AFP. Nákup novinářům potvrdil i ukrajinský prezident Zelenskyj.
Zelenskyj a Macron dohodu podepsali na základně Villacoublay, kam ukrajinský prezident přiletěl dnes dopoledne. Krátce po podpisu Elysejský palác informoval, že dokument obsahuje záměr Ukrajiny koupit zhruba 100 bojových letounů Rafale společně s výzbrojí. Vedle toho Ukrajina v dokumentu vyjadřuje záměr pořídit ve Francii radarové systémy, protivzdušný systém nové generace SAMP-T a také drony. Dodávky by se měly uskutečnit v rámci zhruba deseti let.
„Je to velký historický moment. Sto rafalů je novou etapou pro náš průmysl a pro náš lid,“ řekl Zelenskyj v prohlášení, které odvysílala stanice TF1 Info. Již v neděli Zelenskyj tvrdil, že ve Francii podepíše historickou dohodu. „Je to velký den,“ komentoval podpis Macron.
