„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Maďarský premiér Viktor Orbán pohrozil Kyjevu dlouhodobými důsledky. Reagoval tím na výrok ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v neděli před novináři připustil, že útoky ukrajinských dronů na ropovod Družba v Rusku souvisejí s Orbánovým odporem proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
O pokračování slovních přestřelek mezi Kyjevem a Budapeští informují ukrajinská a maďarská média. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, ale v minulém týdnu tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů. Sám Orbán, který opakovaně vystupoval proti členství Ukrajiny v EU, o změně svého postoje, o které měl dříve dnes informovat server Politico, dosud nic neřekl, napsal server BBC News.
Česko daruje ukrajinským školám v Zakarpatské oblasti 67 stolních počítačů a monitorů v hodnotě zhruba 1,5 milionu korun. Dnes o tom rozhodla vláda, dar bude součástí humanitární pomoci Ukrajině, řekl novinářům po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Techniku v letech 2015 až 2018 nakoupilo ministerstvo vnitra, s ohledem na její stáří a kybernetickou bezpečnost ji už nadále nemůže používat. Cílem daru je podpořit veřejné služby ve školství na Ukrajině.
Počítače plánuje Česko rozdělit do tří okresů Zakarpatské oblasti. Podle materiálu se v nich nacházejí školy, které jsou chudé, některé jsou v horských nebo podhorských oblastech. Každá škola by podle velikosti měla obdržet sedm nebo osm počítačů. Do programu má být zařazena i specializovaná škola v Chustu pro neslyšící a němé děti.
Americký prezident Donald Trump přesvědčil maďarského premiéra Viktora Orbána, který se staví proti členství Ukrajiny v EU, aby „změkčil svůj postoj k přistoupení Kyjeva k EU“, informuje Politico s odvoláním na anonymního diplomata.
Dva diplomaté v rozhovoru s Politico také vyjádřili naději, že by se vzhledem k tlaku na Budapešť mohla v nadcházejících měsících prolomit patová situace ohledně vstupu Ukrajiny do EU.
Článek neuvádí žádné další podrobnosti. Orbán opakovaně prohlásil, že je proti členství Ukrajiny v EU, ale zatím veřejně nenaznačil změnu svého postoje.
