„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Co se týče očekávání od dnešního jednání USA-Rusko na Aljašce, Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že jeho země „spoléhá na Ameriku“.
„Toto setkání by mělo otevřít skutečnou cestu ke spravedlivému míru a věcné diskusi mezi lídry v třístranném formátu – Ukrajinou, Spojenými státy a ruskou stranou,“ napsal na X.
„Je čas ukončit válku a Rusko musí podniknout nezbytné kroky. Spoléháme na Ameriku.“
Prezident Trump říká, že nechá Ukrajinu „udělat to rozhodnutí“ týkající se území, uvedla NBC. V rozhovoru s novináři na palubě letadla Air Force One, během cesty na Aljašku, Trump odpověděl na několik otázek ohledně toho, jak by mohly vypadat detaily dohody o ukončení války. Na otázku, zda by dohoda zahrnovala územní výměny mezi Ruskem a Ukrajinou, Trump řekl: „Musím nechat Ukrajinu, aby toto rozhodnutí učinila.“
Prezident Zelenskyj opakovaně prohlásil, že není ochoten Rusku odevzdat žádné území. Evropští lídři uvedli, že dát Rusům území by je mohlo povzbudit k invazi do jiných zemí.
Trump v letadle hovořil také o možnosti bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, řekl, že „je to možné“.
Prezident Zelenskyj hovořil s francouzským prezidentem Macronem ve čtvrtek a znovu v pátek před summitem USA–Rusko, informuje deník The Times s odvoláním na francouzskou prezidentskou kancelář.
Lídři se dohodli, že se setkají po summitu na Aljašce, kdy „to bude nejužitečnější a nejefektivnější“, uvedla Macronova kancelář ve svém prohlášení.
Prezident Trump dříve uvedl, že k dosažení pokroku v ukončení války je nutný druhý summit s účastí Zelenského.
